Sdružení přátel Konta BARIÉRYry: Časopis Můžeš: Bludem sociální politiky je představa, že zlepší život pomocí peněz

Matěj Lejsal, ředitel Domova Sue Ryder pro seniory v Praze, v právě vycházejícím časopisu Můžeš tvrdí, že stát je služba občanům, ve své podstatě vlastně nezisková.

Největší část svých příjmů totiž vydává na naprosto ekonomicky neefektivní činnosti, jako je záchrana předčasně narozených dětí nebo péče o nevyléčitelně nemocné. Stejně neefektivní je podle něj provozování velkých divadel, která nikdy nemohou být soběstačná. „Stát může hospodařit jako firma. A bude vyhráno. Tento blud se opírá o údajnou naprostou ekonomickou racionalitu všech funkcí státu. Ale je péče o těžce postižené nebo velmi staré či nemohoucí občany ekonomicky efektivní?“ ptá se.
Časopis Můžeš oslovil i tři typické reprezentanty různých sociálních skupin a položil jim pět stejných otázek. Anketa zajímavě vypovídá o příjmech a výdajích lidí s postižením.
Socioložka Jiřina Šiklová se ve svém pravidelném sloupku ptá, jak hodlá nově zvolená vláda platit vše, co naslibovala. A vzpomíná na nejrůznější historická období naší země, kdy hrála velmi důležitou roli stále stejná otázka: „Z čeho to zaplatíte?“
Reportáž z Litoměřic pak ukazuje, jakým způsobem se o těžce postižené stará například Diakonie evangelické církve.
Žhavé kandidáty na paralympijské medaile představují texty o sledgehokejistovi Zdeňkovi Krupičkovi a parasnowboardistovi Tomášovi Veverkovi. Oba se na paralympiádu v Soči pečlivě připravovali a doufají, že dosáhnou na některou z medailí.
Časopis Můžeš přináší pro lidi s handicapem i novinku ze zahraničních technologií. Článek o tom, jak lze řídit elektrický vozík čipem v jazyku, určitě zaujme.
Motoristický novinář Petr Buček popisuje novinku – vozítko Elbee, které se na jaře začne vyrábět v Olomouci. Je na první pohled nezvyklé už tím, že řidič do něho zajíždí na svém vozíku a může je řídit i bez přesedání.
Přeji inspirativní čtení.
Jindřich Štěpánek, šéfredaktor
Časopis Můžeš je zaměřen na zdravotně a sociálně znevýhodněné občany, na jejich rodinné příslušníky a na dobrovolné a profesionální pracovníky, kteří o tuto skupinu obyvatel pečují. Za více než patnáct let existence si vytvořil stálý okruh čtenářů. K dostání je v pobočkách České pošty a v knihkupectvích Luxor a Kosmas, odebírají jej sociální a zdravotnická zařízení, organizace a instituce.