Tiskové zprávy
MŽP ČR: Čerstvý česko-německý projekt mapuje bariéry růstu lesních školek v ČR
Na Den lesních mateřských škol zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí výsledky projektu česko-německé spolupráce, který propaguje význam přímého kontaktu dětí s přírodou a podporuje rozvoj lesních mateřských škol v ČR. Akce za účasti náměstka ministra životního prostředí Jana Kříže, náměstkyně ministryně školství Dany Prudíkové a za účasti zástupců ze SRN se konala pod širým nebem na půdě nejstarší lesní školky v ČR - Dětského klubu Šárynka.
Česká republika se počtem lesních mateřských škol (LMŠ) blíží k zemím s jejich nejvyšším počtem na světě. Pravděpodobně má na to vliv fakt, že sousedíme se SRN. V Německu totiž připadne na 1 lesní školku asi 54 tisíc obyvatel a v ČR je to aktuálně 71 tisíc obyvatel. Dnes funguje v ČR 140 lesních školek (před 5 lety to bylo ale 5), ročně jich přibývá kolem 15, a to i díky pozitivnímu legislativnímu vývoji. Na druhou stranu Německo a další země mají širší rámec pro definici předškolního vzdělávání, do kterého se lesní školky pohodlně vejdou.
MŽP právě ukončilo projekt česko-německé spolupráce k tématu lesních školek, který se zabýval podmínkami zřizování LMŠ v obou zemích. Z projektu vzešla doporučení pro české úřady, které podmiňují vznik a provoz lesních školek. Ty MŽP již řadu let [1] podporuje zejména pro jejich základ, kterým je pobyt dětí venku a jejich kontakt s přírodou. Raný věk dětí do 6 let je totiž obdobím velmi důležitým pro jejich všestranný rozvoj (zdravotní, osobnostní, motorický) a pobyt v přírodě má v tomto období nezastupitelnou a velmi přirozenou roli. Zároveň platí, že děti, které si v dětství vytvoří vztah k přírodě, budou k ní i v dospělosti přistupovat ohleduplněji.
"Ministerstvo v rámci OPŽP 2007-2013 podpořilo 1 miliardou 594 projektů zaměřených na úpravu zahrad a tvorbu dětských hřišť v přírodním stylu při mateřských školkách. Část z těchto projektů byla také zaměřena na rozvoj zázemí při LMŠ. MŽP dále nabízí školám i školkám podporu ekologických výukových programů. Pro rok 2016 jsme v rámci programu Národní síť EVVO vyčlenili částku 13 milionů korun a výzvu plánujeme vyhlásit v červenci 2016," zdůrazňuje náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž.
V přístupu k lesním školkám v ČR nastal v posledním roce velký obrat. "Jsem ráda, že díky před měsícem schválené novele školského zákona, budou lesní mateřské školy nově součástí vzdělávací sítě v ČR, rozšiřuje se tím státem garantované spektrum příležitostí vzdělávání dětí předškolního věku," vysvětluje náměstkyně ministryně školství Dana Prudíková. Úprava nastavení vzniku a provozu LMŠ v rámci vzdělávací soustavy totiž dosud žádná neexistovala. Na základní oporu ve školském zákoně musí navázat ještě doplnění doprovodných vyhlášek (zejména hygienické a pedagogické), na kterých ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nyní intenzivně pracuje. Lesní školky se tak nově budou moci stát součástí systému předškolního vzdělávání.
Spolupráce s Německem v oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) má svou historii. V letech 2008 - 2011 probíhala mezi sousedními ministerstvy životního prostředí výměna zkušeností zejména z oblasti ekologické výchovy pro děti předškolního věku formou konferencí, seminářů nebo publikované literatury inspirované německými zkušenostmi. Právě završený projekt "Doporučení pro tvorbu podmínek zakládání a provozu lesních mateřských škol v ČR" se úzce zaměřil na problematiku lesních mateřských škol. Po pětiletém působení v ČR není tato forma předškolního vzdělávání neznámou. Nicméně stále zde zůstává řada bariér, které brání tomu, aby LMŠ byly akceptovány veřejnou administrativou jako legitimní forma vzdělávání se svými náležitostmi a specifiky. V řadě bodů naráží koncept lesních školek na některá legislativní opatření, která byla tvořena pro klasické mateřské školky, tedy se zázemím budov.
"Na tyto "bariéry" se projekt zaměřil. Hledali jsme inspiraci pro jejich řešení u kolegů v SRN, kde je zkušenost s touto oblastí přece jen výrazně větší a delší. Vzešla z něj celá řada doporučení, mj. zavést nové studijní programy při pedagogických fakultách, zaměřené na "přírodní nebo venkovní pedagogiku", případně možnost absolvování "pedagogického minima" ke vzdělávání v přírodě. V případě lesních školek v ČR je vhodné nahlížet na les, jako na místo poskytovaného vzdělávání nebo také v rámci předškolního vzdělávání pracovat s riziky a jejich hodnocením. Každé riziko přitom musí být definováno a vyhodnoceno v interních dokumentech školky. Rizika, která jsou přijatelná, by měla být podpořena pravidly (např. pravidla pro práci s ostrými předměty), s nimiž by rodiče i jejich děti měli být seznámeni dopředu," dodává za Ministerstvo životního prostředí Miroslav Novák z odboru finančních a dobrovolných nástrojů.
Do budoucna chce MŽP ještě motivovat školy k výuce venku a zvýšení kontaktu dětí s přírodou, a to v rámci nového Státního programu EVVO na r. 2016 - 2025. Jak vyplývá z aktuálních průzkumů http://www.nadace-promeny.cz/userfiles/files/2016/VYZKUM/Ceske_deti_venku_Vyzkumna_zprava.pdf ) typický český školák tráví u elektronické zábavy 4 x více času, než venku a v přírodě. Přitom pobyt v přírodě podle průzkumů přináší dětem např. rozvoj motoriky, prevenci před obezitou nebo zlepšování studijních výsledků. MŽP také plánuje obnovení činnosti pracovní skupiny pro kontakt dětí s přírodou, která fungovala od r. 2009 do r. 2012 s cílem snižovat bariéry a motivovat pro obnovení přímého kontaktu dětí s přírodou.
Poznámky:
[1] Z historie podpory vzdělávání dětí v přírodě
Eduard Štorch - Za první republiky se zasadil o výuku ve venkovním prostředí spisovatel dětských knih z doby pravěké, učitel a archeolog Eduard Štorch. Vodil pražské děti o nedělích a svátcích do okolí Prahy, vedl kurzy plavání, bruslení a skautský tábornický oddíl. Posléze si uvědomil, že čas strávený ve školních budovách není možné vykoupit pobytem na čerstvém vzduchu jen o nedělích a svátcích, trápil ho často neutěšený zdravotní stav jeho žáků. V letech 1926-1930 tak provozoval na vltavském ostrově v Praze v Libni tzv. Dětskou farmu, která byla takovou první úmyslnou vzdělávací institucí pod širým nebem.
Emilka Strejčková - Totalitní režimy venkovnímu vyučování nepřály, takže po téměř sto letech od Štorcha, tráví většina žáků a studentů ve školních budovách většinu vyučování. V 90. letech byla klíčovou postavou, která pomohla resuscitovat myšlenky výuky pod širým nebem v ČR, Emílie Strejčková. Působila i na Ministerstvu životního prostředí, kde tuto myšlenku velmi podporovala a rozvíjela. Od roku1994 budovala Ekologické centrum hlavního města Prahy v Toulcově dvoře, jehož hlavním cílem bylo od počátku včasné rozvíjení ekologické výchovy zejména předškolních dětí. Z polorozpadlého statku uprostřed sídliště se jí podařilo vybudovat oázu, kde se ty nejmenší děti seznamují s živou přírodou. Soustavně upozorňovala na narůstající problém odcizování dětí přírodnímu prostředí a snažila se prosazovat principy, které by tento problém eliminovaly. Napsala řadu knih a odborných publikací a článků, z nichž nejvýznamnější jsou knihy "Děti pro pětihory" a "Děti, aby byly a žily".
Česká republika se počtem lesních mateřských škol (LMŠ) blíží k zemím s jejich nejvyšším počtem na světě. Pravděpodobně má na to vliv fakt, že sousedíme se SRN. V Německu totiž připadne na 1 lesní školku asi 54 tisíc obyvatel a v ČR je to aktuálně 71 tisíc obyvatel. Dnes funguje v ČR 140 lesních školek (před 5 lety to bylo ale 5), ročně jich přibývá kolem 15, a to i díky pozitivnímu legislativnímu vývoji. Na druhou stranu Německo a další země mají širší rámec pro definici předškolního vzdělávání, do kterého se lesní školky pohodlně vejdou.
MŽP právě ukončilo projekt česko-německé spolupráce k tématu lesních školek, který se zabýval podmínkami zřizování LMŠ v obou zemích. Z projektu vzešla doporučení pro české úřady, které podmiňují vznik a provoz lesních školek. Ty MŽP již řadu let [1] podporuje zejména pro jejich základ, kterým je pobyt dětí venku a jejich kontakt s přírodou. Raný věk dětí do 6 let je totiž obdobím velmi důležitým pro jejich všestranný rozvoj (zdravotní, osobnostní, motorický) a pobyt v přírodě má v tomto období nezastupitelnou a velmi přirozenou roli. Zároveň platí, že děti, které si v dětství vytvoří vztah k přírodě, budou k ní i v dospělosti přistupovat ohleduplněji.
"Ministerstvo v rámci OPŽP 2007-2013 podpořilo 1 miliardou 594 projektů zaměřených na úpravu zahrad a tvorbu dětských hřišť v přírodním stylu při mateřských školkách. Část z těchto projektů byla také zaměřena na rozvoj zázemí při LMŠ. MŽP dále nabízí školám i školkám podporu ekologických výukových programů. Pro rok 2016 jsme v rámci programu Národní síť EVVO vyčlenili částku 13 milionů korun a výzvu plánujeme vyhlásit v červenci 2016," zdůrazňuje náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž.
V přístupu k lesním školkám v ČR nastal v posledním roce velký obrat. "Jsem ráda, že díky před měsícem schválené novele školského zákona, budou lesní mateřské školy nově součástí vzdělávací sítě v ČR, rozšiřuje se tím státem garantované spektrum příležitostí vzdělávání dětí předškolního věku," vysvětluje náměstkyně ministryně školství Dana Prudíková. Úprava nastavení vzniku a provozu LMŠ v rámci vzdělávací soustavy totiž dosud žádná neexistovala. Na základní oporu ve školském zákoně musí navázat ještě doplnění doprovodných vyhlášek (zejména hygienické a pedagogické), na kterých ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nyní intenzivně pracuje. Lesní školky se tak nově budou moci stát součástí systému předškolního vzdělávání.
Spolupráce s Německem v oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) má svou historii. V letech 2008 - 2011 probíhala mezi sousedními ministerstvy životního prostředí výměna zkušeností zejména z oblasti ekologické výchovy pro děti předškolního věku formou konferencí, seminářů nebo publikované literatury inspirované německými zkušenostmi. Právě završený projekt "Doporučení pro tvorbu podmínek zakládání a provozu lesních mateřských škol v ČR" se úzce zaměřil na problematiku lesních mateřských škol. Po pětiletém působení v ČR není tato forma předškolního vzdělávání neznámou. Nicméně stále zde zůstává řada bariér, které brání tomu, aby LMŠ byly akceptovány veřejnou administrativou jako legitimní forma vzdělávání se svými náležitostmi a specifiky. V řadě bodů naráží koncept lesních školek na některá legislativní opatření, která byla tvořena pro klasické mateřské školky, tedy se zázemím budov.
"Na tyto "bariéry" se projekt zaměřil. Hledali jsme inspiraci pro jejich řešení u kolegů v SRN, kde je zkušenost s touto oblastí přece jen výrazně větší a delší. Vzešla z něj celá řada doporučení, mj. zavést nové studijní programy při pedagogických fakultách, zaměřené na "přírodní nebo venkovní pedagogiku", případně možnost absolvování "pedagogického minima" ke vzdělávání v přírodě. V případě lesních školek v ČR je vhodné nahlížet na les, jako na místo poskytovaného vzdělávání nebo také v rámci předškolního vzdělávání pracovat s riziky a jejich hodnocením. Každé riziko přitom musí být definováno a vyhodnoceno v interních dokumentech školky. Rizika, která jsou přijatelná, by měla být podpořena pravidly (např. pravidla pro práci s ostrými předměty), s nimiž by rodiče i jejich děti měli být seznámeni dopředu," dodává za Ministerstvo životního prostředí Miroslav Novák z odboru finančních a dobrovolných nástrojů.
Do budoucna chce MŽP ještě motivovat školy k výuce venku a zvýšení kontaktu dětí s přírodou, a to v rámci nového Státního programu EVVO na r. 2016 - 2025. Jak vyplývá z aktuálních průzkumů http://www.nadace-promeny.cz/userfiles/files/2016/VYZKUM/Ceske_deti_venku_Vyzkumna_zprava.pdf ) typický český školák tráví u elektronické zábavy 4 x více času, než venku a v přírodě. Přitom pobyt v přírodě podle průzkumů přináší dětem např. rozvoj motoriky, prevenci před obezitou nebo zlepšování studijních výsledků. MŽP také plánuje obnovení činnosti pracovní skupiny pro kontakt dětí s přírodou, která fungovala od r. 2009 do r. 2012 s cílem snižovat bariéry a motivovat pro obnovení přímého kontaktu dětí s přírodou.
Poznámky:
[1] Z historie podpory vzdělávání dětí v přírodě
Eduard Štorch - Za první republiky se zasadil o výuku ve venkovním prostředí spisovatel dětských knih z doby pravěké, učitel a archeolog Eduard Štorch. Vodil pražské děti o nedělích a svátcích do okolí Prahy, vedl kurzy plavání, bruslení a skautský tábornický oddíl. Posléze si uvědomil, že čas strávený ve školních budovách není možné vykoupit pobytem na čerstvém vzduchu jen o nedělích a svátcích, trápil ho často neutěšený zdravotní stav jeho žáků. V letech 1926-1930 tak provozoval na vltavském ostrově v Praze v Libni tzv. Dětskou farmu, která byla takovou první úmyslnou vzdělávací institucí pod širým nebem.
Emilka Strejčková - Totalitní režimy venkovnímu vyučování nepřály, takže po téměř sto letech od Štorcha, tráví většina žáků a studentů ve školních budovách většinu vyučování. V 90. letech byla klíčovou postavou, která pomohla resuscitovat myšlenky výuky pod širým nebem v ČR, Emílie Strejčková. Působila i na Ministerstvu životního prostředí, kde tuto myšlenku velmi podporovala a rozvíjela. Od roku1994 budovala Ekologické centrum hlavního města Prahy v Toulcově dvoře, jehož hlavním cílem bylo od počátku včasné rozvíjení ekologické výchovy zejména předškolních dětí. Z polorozpadlého statku uprostřed sídliště se jí podařilo vybudovat oázu, kde se ty nejmenší děti seznamují s živou přírodou. Soustavně upozorňovala na narůstající problém odcizování dětí přírodnímu prostředí a snažila se prosazovat principy, které by tento problém eliminovaly. Napsala řadu knih a odborných publikací a článků, z nichž nejvýznamnější jsou knihy "Děti pro pětihory" a "Děti, aby byly a žily".
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
