Fórum 50%, o.s.: Česká prezidentka podepsala náhradní výživné

Jsme ženy z různých politických stran, ale spojuje nás společný názor na problém, který nám není lhostejný. Vítáme a podporujeme návrh na uzákonění možnosti náhradního výživného, který předložila poslankyně Anna Čurdová z ČSSD a její další kolegové. Pokud by nyní na Pražském hradě ve funkci hlavy státu byla žena, platil by tento zákon téměř jistě již dnes. Loni v červnu obdobný návrh odmítl podepsat Václav Klaus, a protože již bylo po volbách, nemohli poslanci jeho veto zvrátit. Věříme, že nová Sněmovna tuto chybu napraví a vyzýváme poslance - podpořte práva dětí, umožněte náhradní výživné.

Pokud se k podpoře takového návrhu nemá český prezident, nadstranické sdružení Česká prezidentka (za účasti političek KDU-ČSL, Strany zelených, SNK Evropských demokratů a ČSSD) ho "podepsalo" již nyní - jeho přijetí podpořilo na setkání, které se uskutečnilo 2. března v Praze.

Jsme přesvědčeny, že tento zákon bude užitečný zejména v situaci, kdy je jedním z nejpalčivějších problémů České republiky nízká vymahatelnosti práva. Stát se nemůže vzdát své odpovědnosti za tento problém a měl by hledat i jiná řešení. I když je neplacení výživného trestným činem, ani to, že se dlužník alimentů dostane do vězení, ještě neznamená, že se k dítěti dostanou peníze, na které má nárok.

Děti nemají žádnou vinu na tom, že se v některých případech nedokážou jejich rodiče spolu dohodnout a v žádném případě by na to neměly doplácet. V České republice žije více než 350 tisíc neúplných rodin a několik desítek tisíc dětí žije na hranici životního minima, protože jejich rodiče nebo jeden z rodičů neplatí dávky, které byly stanoveny soudem.

Při absenci výživného se rodič opakovaně dostává do neřešitelných finančních situací. Mnohdy zpravidla matky musí absolvovat úplné martyrium, aby dosáhly rozhodnutí o placení výživného, podávat soudní žaloby, návrhy na výkon rozhodnutí, ale přesto k nim peníze nedostanou. Žijí tak v psychickém stresu, když jsou samy s dítětem, zejména pokud mají navíc třeba ještě problém s nízkým příjmem v zaměstnání či s tím, aby zaměstnání vůbec sehnaly.

Upozorňujeme také, že existuje i Českou republikou ratifikovaná mezinárodní Úmluva o právech dítěte, ve které se říká: Smluvní strany uznávají právo každého dítěte na životní úroveň, odpovídající stupni fyzického, rozumového, duchovního, morálního a společenského vývoje dítěte. V rámci svých prostředků učiní potřebné kroky k pomoci rodičům, případně jiným osobám odpovědným za dítě, k uplatnění tohoto práva a v případě potřeby poskytnou materiální pomoc, zejména ve vztahu k výživě, odívání a bydlení. Smluvní strany učiní všechna opatření potřebná k získání výživného pro děti od rodičů nebo jiných osob majících vůči dítěti finanční povinnosti.

Zdůrazňuje znovu, že předložený návrh zákona je prakticky stejný jako ten, který už jednou parlamentem prošel a nezačal platit jen proto, že ho vetoval prezident Klaus. Poslanecká sněmovna v novém složení má nyní opět šanci podpořit práva dětí. Těch dětí, které o to samy nemohou poslance a senátory požádat, ale mají právo vyrůstat v alespoň částečně důstojných podmínkách.

Zatímco návrh zákona o náhradním výživném před volbami v loňském roce počítal s tím, že by bylo vypláceno v maximální výši 1,1 násobku životního minima, nyní je navrhován 2,5násobek s tím, že výživné by bylo odstupňováno podle věku dítěte. Pokud by odpůrci zákona protestovali proti tomu, že by stát pomáhal rodičům s dětmi, kteří se nemohou domoci výživného vyšší částkou, než jak se s tím počítalo dříve, je možné při podrobném projednávání zákona jeho parametry nastavit tak, aby pomoc zůstala zachována a zároveň neznamenala citelný zásah do státního rozpočtu.

Jestliže vláda Mirka Topolánka k zákonu přijala nesouhlasné stanovisko mimo jiné s odůvodněním, že zákon je v rozporu se záměrem vlády nepřijímat žádné další zákony, které by zvyšovaly schodek rozpočtu, lze proti tomu postavit argument, že na rozdíl od jiných dávek, které stát vyplácí, by v tomto případě šlo o částky, které by se mohly státu vrátit, pokud by si účinně došlápl na dlužníky alimentů. Je přitom možné využít i zkušenost z jiných zemí, v nichž zákon o náhradním výživném již funguje (například Dánsko, ale i třeba sousední Slovensko). Na Slovensku platí od roku 2005 zákon, podle nějž, pokud neplatí rodič výživné více než tři měsíce, stát převezme do určité výše placení výživného a neplatič pak musí zaplatit státu kromě dlužného výživného ještě penále 25 procent.

Kdyby soudy a policie v České republice pracovaly kvalitněji a důsledněji, nebyl by problém neplacení výživného asi tak palčivý. Odmítají-li kritici nový zákon o náhradním výživném, měli by říci, co udělají proto, aby vymahatelnost práva v zemi byla výrazně lepší. Každý takový návrh rovněž rády podpoříme.


Za Českou prezidentku jmenovitě:

Eva Tylová, zastupitelka hl.m. Prahy za Stranu zelených
Daniela Rázková, KDU-ČSL;
Olga Sedláčková, SNK-ED;
Iva Kotvová, SZ;
Iveta Kohelová, SNK-ED;
Lada Sitová, nestranička;
Eva Jelínková, nestranička;
Jiřina Soukupová, nestranička;
Hanka Pokorná, SNK-ED;
Marie Novotná, nestranička;
Miluš Kotišová, nestranička;
Lenka Bennerová, nestranička

Prohlášení dále podporují:
Zuzana Baudyšová, ředitelka Nadace naše dítě;
Marie Vodičková, předsedkyně Fondu ohrožených dětí;
Marie Lienau, ředitelka proFem
Jitka Seitlová, zástupkyně Veřejného ochránce práv;
Miroslav Prokeš, předseda české sekce DCI - Sdružení zastánců dětských práv