Tiskové zprávy
MŽP ČR: Česká republika převzala významné ocenění za práci v oblasti ochrany ozonové vrstvy
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa převzal z rukou zástupce Programu pro životní prostředí OSN plaketu, která oceňuje 25 let práce České republiky a její významnou roli v ochraně ozonové vrstvy a při plnění Montrealského protokolu.
Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, byl sjednán 16. 9. 1987. Protokol zavádí konkrétní opatření k ochraně ozonové vrstvy Země. Díky plnění závazků stanovených v této mezinárodní smlouvě se podařilo snížit spotřebu a výrobu látek poškozujících ozonovou vrstvu (freonů, halonů, methylbromidu, tetrachlormetanu) od roku 1987 o celých 98 %. Valné shromáždění OSN proto vyhlásilo 16. září Mezinárodním dnem ochrany ozonové vrstvy.
Díky Montrealskému protokolu se v průmyslu, zemědělství i v dopravním sektoru začaly používat náhrady látek, které jsou z hlediska ochrany ozonové vrstvy bezpečné. Ovšem kvůli dlouhodobému působení škodlivých látek (až 100 let) dochází k obnově ozonové vrstvy pomalu a k úplné obnově dojde až kolem roku 2050-65.
Česká republika výrazně přispívá k tomu, že se závazky stanovené v Montrealském protokolu daří plnit. Na národní úrovni vytvořila funkční systém právní úpravy a kontroly pro nakládání s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu a předává své zkušenosti státům ve východní a jižní Evropě.
České firmy nabízí technologie, které ozonovou vrstvu nepoškozují. Experti Solární a ozonové observatoře ČHMÚ pomáhali s instalací a kalibrací Dobsonových ozonových spektrofotometrů např. v Keni, Egyptě, Jihoafrické republice či Botswaně. Část pomoci byla realizována prostřednictvím české zahraniční rozvojové spolupráce.
Solární a ozonová observatoř Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové monitoruje stav ozonové vrstvy a slunečního záření na území České republiky, a to nepřetržitě již od roku 1962. Data z Hradce Králové jsou vzhledem ke své kvalitě a délce řady standardně používána ke sledování dlouhodobých globálních trendů a ke kalibraci družicových měření ozonu. Již 21 měsíců (od ledna 2011) je ozonová vrstva nejen nad Českou republikou, ale i velkou částí Evropy zeslabena. Důsledkem je zvýšené množství pronikajícího UV-záření. V roce 2011 byla naměřena druhá nejvyšší roční dávka UV záření od roku 1964.
Čeští vědci navíc měří stav ozonu také v Antarktidě. Tato data pak využívají vlády spolupracující v rámci Montrealského protokolu a Vídeňské úmluvy na ochranu ozonové vrstvy k tomu, aby rozhodly, zda je nutné celosvětovou regulaci zpřísnit a případně jakým způsobem.
Ozon
Molekuly ozonu jsou tvořeny třemi atomy kyslíku. O3 vzniká působením elektrických výbojů nebo krátkovlnného ultrafialového záření na molekuly kyslíku. Jeho největší koncentrace se nachází ve stratosféře ve výškách 25-35 km nad zemským povrchem. Toto pásmo se nazývá také ozonosférou. Pokud by se veškerý ozon stlačil na úroveň hladiny oceánu, pak by tvořil vrstvu tenkou pouhé 3 mm. Ozonová vrstva chrání Zemi před ultrafialovým zářením (UV), které má negativní vliv na zdraví a růst živých organizmů. U lidí především ve formě poškození kůže (narušení imunity, rakovina) a zraku (šedý zákal, slepota).
Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, byl sjednán 16. 9. 1987. Protokol zavádí konkrétní opatření k ochraně ozonové vrstvy Země. Díky plnění závazků stanovených v této mezinárodní smlouvě se podařilo snížit spotřebu a výrobu látek poškozujících ozonovou vrstvu (freonů, halonů, methylbromidu, tetrachlormetanu) od roku 1987 o celých 98 %. Valné shromáždění OSN proto vyhlásilo 16. září Mezinárodním dnem ochrany ozonové vrstvy.
Díky Montrealskému protokolu se v průmyslu, zemědělství i v dopravním sektoru začaly používat náhrady látek, které jsou z hlediska ochrany ozonové vrstvy bezpečné. Ovšem kvůli dlouhodobému působení škodlivých látek (až 100 let) dochází k obnově ozonové vrstvy pomalu a k úplné obnově dojde až kolem roku 2050-65.
Česká republika výrazně přispívá k tomu, že se závazky stanovené v Montrealském protokolu daří plnit. Na národní úrovni vytvořila funkční systém právní úpravy a kontroly pro nakládání s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu a předává své zkušenosti státům ve východní a jižní Evropě.
České firmy nabízí technologie, které ozonovou vrstvu nepoškozují. Experti Solární a ozonové observatoře ČHMÚ pomáhali s instalací a kalibrací Dobsonových ozonových spektrofotometrů např. v Keni, Egyptě, Jihoafrické republice či Botswaně. Část pomoci byla realizována prostřednictvím české zahraniční rozvojové spolupráce.
Solární a ozonová observatoř Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové monitoruje stav ozonové vrstvy a slunečního záření na území České republiky, a to nepřetržitě již od roku 1962. Data z Hradce Králové jsou vzhledem ke své kvalitě a délce řady standardně používána ke sledování dlouhodobých globálních trendů a ke kalibraci družicových měření ozonu. Již 21 měsíců (od ledna 2011) je ozonová vrstva nejen nad Českou republikou, ale i velkou částí Evropy zeslabena. Důsledkem je zvýšené množství pronikajícího UV-záření. V roce 2011 byla naměřena druhá nejvyšší roční dávka UV záření od roku 1964.
Čeští vědci navíc měří stav ozonu také v Antarktidě. Tato data pak využívají vlády spolupracující v rámci Montrealského protokolu a Vídeňské úmluvy na ochranu ozonové vrstvy k tomu, aby rozhodly, zda je nutné celosvětovou regulaci zpřísnit a případně jakým způsobem.
Ozon
Molekuly ozonu jsou tvořeny třemi atomy kyslíku. O3 vzniká působením elektrických výbojů nebo krátkovlnného ultrafialového záření na molekuly kyslíku. Jeho největší koncentrace se nachází ve stratosféře ve výškách 25-35 km nad zemským povrchem. Toto pásmo se nazývá také ozonosférou. Pokud by se veškerý ozon stlačil na úroveň hladiny oceánu, pak by tvořil vrstvu tenkou pouhé 3 mm. Ozonová vrstva chrání Zemi před ultrafialovým zářením (UV), které má negativní vliv na zdraví a růst živých organizmů. U lidí především ve formě poškození kůže (narušení imunity, rakovina) a zraku (šedý zákal, slepota).
Vydání tohoto textu bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Za obsah je zodpovědná výhradně redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk