Tiskové zprávy
Masarykova univerzita v Brně: Česká veřejnost považuje změnu klimatu za závažný problém a chce, aby ho Česká republika řešila. Tápe však, jakým způsobem
22. července 2021 | Masarykova univerzita v Brně
Historické záplavy v Německu, tornádo na jižní Moravě, další zasedání české uhelné komise, balíček klimatických politik Evropské komise nebo blížící se zveřejnění nové zprávy Mezivládního panelu pro klimatickou změnu OSN – právě v tomto období přináší výzkumný tým Katedry environmetálních studií Masarykovy univerzity a Green Dock nová data z podrobného reprezentativního výzkumu veřejného mínění, kterého se zúčastnilo 2 762 dotazovaných.
Mezioborový tým vědců a vědkyň dnes představil výsledky svého výzkumu, který zkoumal sociologické, psychologické a komunikační otázky ochrany klimatu. Zveřejněná studie veřejného mínění navazuje na předchozí šetření výzkumného týmu, nabízí novou typologii cílových skupin v ochraně klimatu a zkoumá způsoby, jak o ochraně klimatu komunikovat s veřejností.
Sociolog Tomáš Chabada z Masarykovy univerzity představuje výsledky výzkumu: „Pro většinu české veřejnosti už není sporu, zda je změna klimatu závažný problém. V současnosti 76 % veřejnosti ví, že změna klimatu probíhá a 71 % si uvědomuje, že její hlavní příčinou jsou lidské aktivity. Celých 28 % uvádí, že více než před dvěma lety podporuje ochranu klimatu. Jen 4 % se přiklání k názoru, že klimatická změna neexistuje, a pouze 2 % odmítají ochranu klimatu více než před dvěma lety.“
Navazuje na něj sociální psycholog Ondřej Kácha z Green Dock: „Stejně tak se většina obyvatel shoduje, že máme tento problém řešit – podle 68 % je důležité, aby Česká republika přijala opatření proti změně klimatu. Zvláštní pozornost si zaslouží, že podle 66 % má Česko snižovat své emise skleníkových plynů bez ohledu na emise jiných zemí. Zároveň 70 % Čechů a Češek stojí o předvídavou, strategickou politiku a je přesvědčeno, že český stát má řešit problémy, které hrozí naší zemi kolem roku 2050.“
A které klimatické politiky podporuje česká veřejnost nejvíce? Více než 70 % veřejnosti souhlasí s tím, aby se ekonomicky podporovalo vytváření přírodních prvků zadržujících vodu v krajině, aby se v zemědělství používaly ekologické postupy, aby se za zateplovaly budovy a stavěly budovy nenáročné na energie, rozvíjely obnovitelné zdroje energie nebo zavedla výuka o změně klimatu a ochraně klimatu na všech základních a středních školách.
Sociální psycholog Jan Krajhanzl z Masarykovy univerzity, vedoucí výzkumného týmu to komentuje: „Mezi českou veřejností už je passé nejistota, zda ke změně klimatu dochází nebo ne. Avšak v celé řadě dalších otázek obyvatelé tápou. Například jen 7 % správně ví, že Česká republika produkuje více emisí skleníkových plynů na hlavu než Čína, Indie nebo Velká Británie. A jen 24 % správně odpovědělo, že Česko patří mezi největší vývozce elektrické energie v Evropské unii. Nejistotu ilustruje také to, že celých 45 % si netroufá odpovědět, zda má či nemá Česko odstoupit od uhlí, či v jakém roce.“
A environmentalistka Renata Svobodová z Masarykovy univerzity pokračuje: „Češi a Češky také jen okrajově sledují diskusi o změně klimatu. Například výroky a aktivity české vlády v ochraně klimatu zaznamenalo pouze 19 % a uhelné komise 10 %. Působení světoznámé aktivistky Grety Thunberg pak zachytilo jen 46 % veřejnosti, bývalého prezidenta a vyhlášeného klimaskeptika Václava Klause 26 %. Mimochodem, toho oznámkovali oslovení ze všech osobností a organizací nejhůře – od 63 % veřejnosti dostal Václav Klaus za svá vyjádření v této oblasti čtyřku nebo pětku.“
A sociolog Tomáš Chabada z Masarykovy univerzity k tomu poznamenává: „Výsledky ukazují, že tu chybí známé, důvěryhodné a respektované osobnosti, které by s českými diváky, posluchači a čtenáři mluvili o ochraně klimatu způsobem, který jim je blízký. Více než 70 % veřejnosti by přitom chtělo, aby se do ochrany klimatu více zapojilo Ministerstvo životního prostředí, vláda, firmy, domácnosti a čeští vědci a vědkyně, podle více než 60 % také například česká média nebo politici a političky.“
Sociální psycholog Ondřej Kácha z Green Dock navazuje: „Česká veřejnost se přitom sama ostýchá mluvit o změně klimatu před druhými. Podle výsledků 61 % Čechů a Češek nikdy s druhými nekomunikovalo o podpoře ochrany klimatu. Jen 17 % dotázaných pak předpokládá, že bude toto téma více otevírat v budoucnu. To je menší ochota než například u podepisování klimatických petic. Necelých 67 % Čechů a Češek petici zatím nikdy nepodepsalo, nicméně 34 % veřejnosti předpokládá, že bude s časem klimatické petice podepisovat více.“
A sociální psycholog Jan Krajhanzl z Masarykovy univerzity doplňuje: „Těch zajímavých výsledků však náš výzkum přináší mnohem více. Například se znovu ukázalo, že příroda je pro Češky a Čechy důležitá a zajímá je. Považují ji za vůbec nejatraktivnější mediální téma z třiceti nabízených, životní prostředí se pak umístilo třetí. Lidé také považují za mnohem důležitější svůj vztah k přírodě než to, zda jsou pravicoví či levicoví, liberálové nebo konzervativci: za ochránce přírody se považuje 71 % a za ekologa 48 % české veřejnosti.“ A uzavírá: „Zaujalo nás také poměrně kritické hodnocení současnosti i budoucnosti: více než 60 % veřejnosti očekává, že dnešní děti budou žít v horším světě, než je ten náš, a 54 % veřejnosti není spokojeno se životním způsobem, kterým žije většina společnosti.“
Kompletní výzkumná zpráva s podrobnými výsledky je ke stažení na stránkách Katedry environmentálních studií Masarykovy univerzity. Najdete zde například podrobný popis nové typologie cílových skupin české veřejnosti ve vztahu k ochraně klimatu a to, jak reagují na různé způsoby komunikace v této oblasti: https://humenv.fss.muni.cz/ceskeklima2021
Kontakty pro média
PhDr. Jan Krajhanzl, Ph.D., jan.krajhanzl@mail.muni.cz
Mgr. Tomáš Chabada, tomaschabada@mail.muni.cz
Mgr. Ondřej Kácha, MPhil., ondrej.kacha@greendock.cz
Mezioborový tým vědců a vědkyň dnes představil výsledky svého výzkumu, který zkoumal sociologické, psychologické a komunikační otázky ochrany klimatu. Zveřejněná studie veřejného mínění navazuje na předchozí šetření výzkumného týmu, nabízí novou typologii cílových skupin v ochraně klimatu a zkoumá způsoby, jak o ochraně klimatu komunikovat s veřejností.
Sociolog Tomáš Chabada z Masarykovy univerzity představuje výsledky výzkumu: „Pro většinu české veřejnosti už není sporu, zda je změna klimatu závažný problém. V současnosti 76 % veřejnosti ví, že změna klimatu probíhá a 71 % si uvědomuje, že její hlavní příčinou jsou lidské aktivity. Celých 28 % uvádí, že více než před dvěma lety podporuje ochranu klimatu. Jen 4 % se přiklání k názoru, že klimatická změna neexistuje, a pouze 2 % odmítají ochranu klimatu více než před dvěma lety.“
Navazuje na něj sociální psycholog Ondřej Kácha z Green Dock: „Stejně tak se většina obyvatel shoduje, že máme tento problém řešit – podle 68 % je důležité, aby Česká republika přijala opatření proti změně klimatu. Zvláštní pozornost si zaslouží, že podle 66 % má Česko snižovat své emise skleníkových plynů bez ohledu na emise jiných zemí. Zároveň 70 % Čechů a Češek stojí o předvídavou, strategickou politiku a je přesvědčeno, že český stát má řešit problémy, které hrozí naší zemi kolem roku 2050.“
A které klimatické politiky podporuje česká veřejnost nejvíce? Více než 70 % veřejnosti souhlasí s tím, aby se ekonomicky podporovalo vytváření přírodních prvků zadržujících vodu v krajině, aby se v zemědělství používaly ekologické postupy, aby se za zateplovaly budovy a stavěly budovy nenáročné na energie, rozvíjely obnovitelné zdroje energie nebo zavedla výuka o změně klimatu a ochraně klimatu na všech základních a středních školách.
Sociální psycholog Jan Krajhanzl z Masarykovy univerzity, vedoucí výzkumného týmu to komentuje: „Mezi českou veřejností už je passé nejistota, zda ke změně klimatu dochází nebo ne. Avšak v celé řadě dalších otázek obyvatelé tápou. Například jen 7 % správně ví, že Česká republika produkuje více emisí skleníkových plynů na hlavu než Čína, Indie nebo Velká Británie. A jen 24 % správně odpovědělo, že Česko patří mezi největší vývozce elektrické energie v Evropské unii. Nejistotu ilustruje také to, že celých 45 % si netroufá odpovědět, zda má či nemá Česko odstoupit od uhlí, či v jakém roce.“
A environmentalistka Renata Svobodová z Masarykovy univerzity pokračuje: „Češi a Češky také jen okrajově sledují diskusi o změně klimatu. Například výroky a aktivity české vlády v ochraně klimatu zaznamenalo pouze 19 % a uhelné komise 10 %. Působení světoznámé aktivistky Grety Thunberg pak zachytilo jen 46 % veřejnosti, bývalého prezidenta a vyhlášeného klimaskeptika Václava Klause 26 %. Mimochodem, toho oznámkovali oslovení ze všech osobností a organizací nejhůře – od 63 % veřejnosti dostal Václav Klaus za svá vyjádření v této oblasti čtyřku nebo pětku.“
A sociolog Tomáš Chabada z Masarykovy univerzity k tomu poznamenává: „Výsledky ukazují, že tu chybí známé, důvěryhodné a respektované osobnosti, které by s českými diváky, posluchači a čtenáři mluvili o ochraně klimatu způsobem, který jim je blízký. Více než 70 % veřejnosti by přitom chtělo, aby se do ochrany klimatu více zapojilo Ministerstvo životního prostředí, vláda, firmy, domácnosti a čeští vědci a vědkyně, podle více než 60 % také například česká média nebo politici a političky.“
Sociální psycholog Ondřej Kácha z Green Dock navazuje: „Česká veřejnost se přitom sama ostýchá mluvit o změně klimatu před druhými. Podle výsledků 61 % Čechů a Češek nikdy s druhými nekomunikovalo o podpoře ochrany klimatu. Jen 17 % dotázaných pak předpokládá, že bude toto téma více otevírat v budoucnu. To je menší ochota než například u podepisování klimatických petic. Necelých 67 % Čechů a Češek petici zatím nikdy nepodepsalo, nicméně 34 % veřejnosti předpokládá, že bude s časem klimatické petice podepisovat více.“
A sociální psycholog Jan Krajhanzl z Masarykovy univerzity doplňuje: „Těch zajímavých výsledků však náš výzkum přináší mnohem více. Například se znovu ukázalo, že příroda je pro Češky a Čechy důležitá a zajímá je. Považují ji za vůbec nejatraktivnější mediální téma z třiceti nabízených, životní prostředí se pak umístilo třetí. Lidé také považují za mnohem důležitější svůj vztah k přírodě než to, zda jsou pravicoví či levicoví, liberálové nebo konzervativci: za ochránce přírody se považuje 71 % a za ekologa 48 % české veřejnosti.“ A uzavírá: „Zaujalo nás také poměrně kritické hodnocení současnosti i budoucnosti: více než 60 % veřejnosti očekává, že dnešní děti budou žít v horším světě, než je ten náš, a 54 % veřejnosti není spokojeno se životním způsobem, kterým žije většina společnosti.“
Kompletní výzkumná zpráva s podrobnými výsledky je ke stažení na stránkách Katedry environmentálních studií Masarykovy univerzity. Najdete zde například podrobný popis nové typologie cílových skupin české veřejnosti ve vztahu k ochraně klimatu a to, jak reagují na různé způsoby komunikace v této oblasti: https://humenv.fss.muni.cz/ceskeklima2021
Kontakty pro média
PhDr. Jan Krajhanzl, Ph.D., jan.krajhanzl@mail.muni.cz
Mgr. Tomáš Chabada, tomaschabada@mail.muni.cz
Mgr. Ondřej Kácha, MPhil., ondrej.kacha@greendock.cz
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
