MŽP ČR: České předsednictví vítá dnešní Sdělení Komise k dohodě o změně klimatu v Kodani

„Úspěšný výsledek mezinárodních jednání o změně klimatu v Kodani letos v prosinci je nejen zájmem Evropské komise, ale celé Evropské unie a českého předsednictví,“ komentoval dnes zveřejněné Sdělení Evropské komise k dohodě o změnách klimatu v Kodani předseda rady EU pro životní prostředí Martin Bursík. „Materiál, který Komise předložila, velmi vítám jako výborný podklad pro diskusi na Radě EU pro životní prostředí 2. března v Bruselu,“ říká Martin Bursík. Závěry Rady EU pro životní prostředí budou poté základním podkladem pro jednání Evropské rady v druhé polovině března a budou sloužit jako mandát pro mezinárodní vyjednávání, na nichž bude české předsednictví EU zastupovat.

Sdělení Komise obsahuje konkrétní návrhy, jak dohody na summitu v Kodani dosáhnout. Vyjadřuje se ke třem základním složkám nové mezinárodní dohody – cílům a opatřením, financování a budování globálního uhlíkového trhu.

„Březnová Evropská rada musí přijmout závěry o hlavních zásadách postoje EU v globálních klimatických jednáních. Čas čekání skončil, nejen Evropa, ale všichni musíme opravdu konat,“ říká předseda Rady EU pro životní prostředí Martin Bursík.

K obsahu Sdělení Evropské komise:

Redukční cíle
Aby nárůst globální teploty nepřekročil 2oC, musí podle Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) dojít do roku 2050 ke snížení emisí skleníkových plynů o 50 % oproti roku 1990, přičemž celkové emise musí dosáhnout svého vrcholu před rokem 2020. Nová mezinárodní dohoda tedy musí přinést především závazné redukční cíle pro rozvinuté země světa o 25 – 40 % do roku 2020 a o 80 – 95 % do roku 2050. Snižování emisí musí být mezi jednotlivé země rozděleno spravedlivě. Je třeba vzít v úvahu relativní bohatství jednotlivých ekonomik, emise na jednotku HDP, již dosažené snížení emisí a populační trendy. EU jako celek by se měla zavázat k 30% snížení emisí do roku 2020 oproti roku 1990.
Nutný je ale také podstatný příspěvek od rozvojových zemí, který by se měl pohybovat v rozmezí 15 – 30 % redukce emisí do roku 2020 oproti plánovanému scénáři vývoje (business as usual). Rozvojové země by měly také snížit do roku 2020 o 50 % míru odlesňování a do roku 2030 úbytek rozlohy lesů zcela zastavit. Všechny rozvojové státy by měly také do konce roku 2011 přijmout své národní strategie ochrany klimatu.
V mezinárodní dohodě by měly být rovněž stanoveny redukční cíle pro emise z mezinárodní letecké přepravy a rovněž by měla obsahovat regulaci emisí fluorovaných plynů, které prudce narůstají.

Financování
Snižování emisí má financovat celý soubor zdrojů – veřejných i soukromých, na mezinárodní i bilaterální úrovni. Investice do emisních redukcí se musí postupně zvyšovat. Nejde jen o náklady, ale o investice, které se vyplatí v energetických úsporách, nových pracovních místech i vyšší dlouhodobé konkurenceschopnosti. Sdělení navrhuje využití nových zdrojů financování, například mezinárodní aukce části kvót pro rozvinuté země. Příspěvky do klimatických fondů by měly být založeny na ekonomických možnostech a na principu znečišťovatel platí. Přispět musí všechny země kromě těch nejméně rozvinutých. Náklady na včasnou adaptaci by měl částečně pokrýt Adaptační fond. Pro prioritní oblasti s urgentní potřebou financování se navrhuje nový globální finanční mechanismus. Investice do výzkumu a vývoje v oblasti energetiky by se měly do roku 2012 zdvojnásobit a dosáhnout čtyřnásobku dnešní výše do roku 2020.

Globální trh s uhlíkem
Všechny země OECD by měly vytvořit národní systémy obchodování s emisemi do roku 2013, k propojení srovnatelných systémů by mělo dojít do roku 2015 a propojit všechny velké emitenty by se mělo podařit do roku 2020. Důležitou součástí vyjednávání v Kodani bude reforma mechanismu čistého rozvoje (CDM). Především jde o to, zajistit, aby kreditovány byly nadále pouze projekty, které prokazatelně vedou ke snížení emisí, ke kterému by bez jejich realizace nedošlo. Rovněž je třeba koordinovat pravidla pro využití kreditů v různých systémech obchodování, aby se usnadnilo jejich budoucí propojení.