EPS: ČEZ chce v Prunéřově spalovat uhlí neekologicky i neekonomicky

ANOTACE: Skupina ČEZ hodlá při „komplexní obnově“ největší hnědouhelné elektrárny Prunéřov II použít technologii s nedostatečnou účinností přeměny uhlí na energii. Upozornili na to právníci programu GARDE ze sdružení EPS v procesu hodnocení vlivů elektrárny na životní prostředí. Jejich argumentům dává Ministerstvo životního prostředí zapravdu.

Skupina ČEZ plánuje rekonstrukci své největší hnědouhelné elektrárny v ČR Prunéřov II. Prosazuje přitom technologii, která nesplňuje parametry tzv. nejlepších dostupných technologií.[1] Elektrárna má mít čistou energetickou účinnost pouze 38 %, podle zákona o integrované prevenci a předpisů EU by však její účinnost měla dosahovat 42 – 45 %[2]. Z odborných studií vyplývá, že každé jedno procento získané na účinnosti redukuje emise skleníkových plynů zhruba o 2 – 3 %[3] a samozřejmě také adekvátně snižuje spotřebu uhlí. ČEZ by přitom zřejmě neměl mít vážný problém naplnit v Prunéřově požadavky zákona, když v hnědouhelné elektrárně v Ledvicích plánuje účinnost přes 42,5 %.[4]

Právníci GARDE ze sdružení EPS (GARDE – EPS) upozornili na tento problém v průběhu procesu hodnocení vlivů na životní prostředí. I přesto, že Ministerstvo životního prostředí dalo jejich argumentům zapravdu,[5] právník Jiří Nezhyba upozorňuje: „Riziko, že ČEZ prosadí nedostatečně efektivní a tedy neekologický provoz elektrárny Prunéřov II, je vysoké. Jasně jsme se o tom přesvědčili u modernizace elektrárny v Tušimicích.“

Při modernizaci stávajícího zařízení jsou zákonná kritéria pro nejlepší dostupné techniky (BAT) výrazně mírnější, než v případě instalace nových zařízení, kde je nutné dosáhnout účinnosti 42 – 45 %.[6] V Tušimicích, v roce 2006, ČEZ pod názvem „komplexní obnova“ prosadil úplnou výměnu těch nejzásadnějších technologií, bez nichž elektrárna není elektrárnou. Z pohledu zákona o integrované prevenci tak ČEZ vlastně nainstaloval nová spalovací zařízení. Přesto se tehdy státní orgány spokojily s tvrzením ČEZu, že elektrárnu pouze rekonstruuje, umožnily mu obejít zákonné požadavky a povolily účinnost 37,5 %. ČEZ ve svém nynějším projektu „komplexní obnovy“ v Prunéřově, stejně jako v Tušimicích, plánuje výměnu klíčových částí elektrárny[7] a předpokládá účinnost pouze 38 %.

Úspory v oblasti energetiky se konečně stávají diskutovaným tématem. Sám ČEZ na veřejnosti deklaruje svůj pozitivní vztah k ochraně životního prostředí, k udržitelnému rozvoji a hlásí se ke konceptu společenské odpovědnosti. Právník Jiří Nezhyba k tomu dodává: „Myslí ČEZ své proklamace o společenské odpovědnosti a snižování emisí CO2 vážně? Zatím to tak nevypadá. ČEZem prosazovaná nízká účinnost elektrárny v Prunéřově by totiž ve výsledku znamenala zbytečné plýtvání milióny tun uhlí. A k tomu připočtěme stejně zbytečně zvýšené emise skleníkových plynů, kterými by ČEZ dále přispíval ke globálním změnám klimatu.“ [8]

Souvislosti:
Velké firmy hrají v naší společnosti stále důležitější roli: zaměstnávají velké množství lidí, zásadně se podílí na vytváření národního bohatství. Ekonomiky států – a zvláště pak České republiky – se již proto neopírají o drobné a střední podnikatele jako tomu bylo dříve, ale spoléhají na velké firmy. Není proto divu, že soukromé zájmy velkých firem jsou v rozhodování státu zásadně zohledňovány a politici s nimi udržují někdy až příliš těsné vztahy. Přes toto mimořádně silné mocenské postavení firem ve společnosti, naše právní systémy nereflektují známý fakt, že moc se dá snadno zneužít. Ba právě naopak, podle práva firmy odpovídají za své činy jen omezeně. Tato omezená odpovědnost firem má pochopitelně svůj smysl. Napomáhá rozvoji podnikání, neboť s podnikáním je spojena řada finančních rizik, a pokud by každý podnikatel musel ručit svým majetkem, mnoho odvážných a pro společnost prospěšných aktivit by nikdy nevznikla. Avšak omezená odpovědnost nesmí být zneužívána k ochraně před zodpovědností za činy porušující lidská práva a umožňovat poškozování důležitých veřejných hodnot jakými je např. zdravé životní prostředí a k bezohledné maximalizaci zisku. Proto se zasazujeme o to, aby se firmy staly odpovědnými za neodpovědné chování. Stejně tak chceme, aby byla nastavena transparentní pravidla pro vztahy našich volených zástupců a námi placených úředníků s velkými firmami, abychom nemuseli pouze přihlížet tomu, když si za zády veřejnosti něco tiše domluví.

Kontakty:
Jiří Nezhyba, mobil: 775 154 073
Program GARDE / Ekologický právní servis
Dvořákova 13, 602 00 Brno
tel: 545 575 229, fax: 542 213 373
e-mail: brno@eps.cz
URL: www.responsibility.cz, www.eps.cz

Poznámky a vysvětlivky k textu tiskové zprávy:

[1] viz § 2 písm. e) zákona o integrované prevenci (č. 76/2002 Sb.), který definuje nejlepší dostupné techniky jako „nejúčinnější a nejpokročilejší stadium vývoje technologií a činností a způsobů jejich provozování, které ukazují praktickou vhodnost určitých technik navržených k předcházení, a pokud to není možné, tak k omezování emisí a jejich dopadů na životní prostředí“

[2] Účelem zákona o integrované prevenci (č. 76/2002 Sb.) je „v souladu s právem Evropských společenství, dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku uplatněním integrované prevence a omezování znečištění“. Vyššího stupně ochrany životního prostředí je dosahováno předcházením znečišťování použitím tzv. nejlepších dostupných technik. Souhrn evropských nejlepších dostupných technik je uveden v referenčních dokumentech (BREF). (viz též Portál www.ippc.cz) Energetická účinnost, tj. efektivita s jakou se přeměňuje uhlí na energii, je podle BREF pro velká spalovací zařízení nejdůležitější kritériem projektu výstavby elektrárny. Jako nejlepší dostupné techniky (BAT) dokument BREF pro spalovací zařízení využívající hnědé uhlí požaduje čistou tepelnou účinnost 42 - 45 %. Viz tab. 4.66., str. 296: http://www.ippc.cz/soubory/spalzar2/index.html

[3] Viz Studie „Technicko ekonomické parametry moderních uhelných bloků“, Prof. Ing. František Hrdlička, CSc., Ing. Tomáš Dlouhý, CSc., Ing. Michal Kolovrátník, Csc., ČVÚT, 2004: „Přibližně je možné říci, že každé procento získané na účinnosti sníží emise skleníkových plynů o dvě až tři procenta…“ (dostupné na http://www.tlakinfo.cz/t.py?t=2&i=736&z=2

[4] Viz např. internetové stránky ČEZ: „V Ledvicích postaví Skupina ČEZ svůj nejmodernější elektrárenský blok“ http://www.cez.cz/cs/investori/informacni-povinnost-emitenta/694.html

[5] Viz MŽP: Závěr zjišťovacího řízení ze dne 30. června 2008 dostupný na http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=MZP221 (dokument: MZP221__zjistovaci.pdf) v němž se mj. uvádí:

„Vzhledem ke skutečnosti, že elektrárna Prunéřov II se nachází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší ... je nezbytné instalovat takové technologie, které jsou co nejšetrnější k životnímu prostředí a veřejnému zdraví, tedy nejmodernější technologie s nejmenší emisí znečišťujících látek a minimálním vlivem na imisní situaci. ... V dokumentaci je třeba navrhnout a zohlednit alternativy realizace tří tepelných bloků s vyšší netto účinností než v současnosti navržených 38 %; navrhnout tedy technologii, jež by plně zohledňovala účinnosti uvedené v BREF a dosahovala by účinnosti stanovené pro granulační kotle (tj. 42 – 45 %), a to z důvodu zajištění zvyšování energetické efektivnosti v souladu s cílem Státní energetické politiky.“

[6] Požadavky BREF se liší podle toho, zda jde o modernizaci „stávajícího zařízení“ nebo o instalaci „nového zařízení“. Pro „nová zařízení“ využívající hnědé uhlí je podle typu kotle stanovena netto tepelná účinnost 42 - 45 %. Pro „stávající zařízení“ se jako indikační hladina pro nejlepší dostupné techniky (BAT) může předpokládat 36 - 46 %, nebo se může u stávajících zařízení považovat za BAT postupné zlepšování o více než 3 %.

[7] Podle ČEZ je předmětem „komplexní obnovy“ pro Prunéřov II náhrada stávajících tří výrobních bloků 210 MWe za tři bloky o výkonu 250 MWe spočívající zejména:
• v úplné výměně třech stávajících kotlů ve stávající dispozici kotelny včetně instalace zařízení technologie denitrifikace spalin (primární opatření),
• v úplné výměně technologického zařízení partie za kotli těchto bloků,
• v úplné výměně turbosoustrojí vč. napájecího zařízení, generátorů a dalších komponent strojovny,
• v instalaci nového odsiřovacího zařízení pro obnovené bloky,
• v kompletní výměně automatizovaného systému řízení technologických procesů pro obnovené bloky a nově instalované technologie vč. modernizace stávajících pomocných souborů,
• v kompletní výměně a modernizaci elektrického zařízení pro nově instalované technologické soubory včetně modernizace resp. výměny elektrického zařízení u souvisejících zařízení,
• v zavedení odsířených spalin do rekonstruovaných chladicích věží.

ČEZ si však pro svůj projekt v Prunéřově II stanovil určité „sebeomezující podmínky“, když se rozhodl pro zachování stávajících ocelových konstrukcí kotelny a kotle a zachování rozměrů strojovny. viz „Elektrárna Prunéřov II čeká na finální podobu koncepčního projektu“. Viz http://www.cez.cz/cs/o-spolecnosti/media/tiskove-zpravy/1792.html

[8] Viz „Akční plán snižování emisí CO2“ prezentovaný ČEZem na webových stránkách (http://www.cez.cz/cs/energie-a-zivotni-prostredi/zivotni-prostredi/programy-snizovani-zateze-zp/akcni-plan-snizovani-emisi-co2.html):

„Akční plán a jeho ambiciózní cíle v oblasti snižování emisí jsou jasným vyjádřením našeho pozitivního vztahu k ochraně životního prostředí a k udržitelnému rozvoji. Potvrzují, že ve Skupině ČEZ klademe velký důraz na společenskou odpovědnost,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Martin Roman. „Již vloni jsme se k odpovědnosti za snižování emisí skleníkových plynů přihlásili veřejnou deklarací. Součástí deklarace byl náš závazek investovat veškerý zisk z prodeje ušetřených povolenek do dalších opatření na snižování emisí skleníkových plynů, do nových technologií a jiných opatření zlepšujících kvalitu životního prostředí,“ doplnil na tiskové konferenci obchodní ředitel Alan Svoboda odpovědný ve Skupině ČEZ za environmentální agendu. „Akční plán je logickým a konkrétním vyústěním našeho veřejného závazku,“ dodal.