Charita Olomouc: Charitní zařízení pro lidi bez domova nyní čelí náporu klientů

V těchto mrazivých dnech zažívají všechny služby Střediska Samaritán pro lidi bez domova velký nápor klientů a noclehárna pro muže dokonce funguje v krizovém režimu. Azylový dům pro muže i ženy Charity Olomouc je rovněž plný, takže se zde tvoří pořadník.

Denní centrum, kde lidé bez domova mohou získat mj. stravu, ošacení a odborné sociální poradenství, v těchto mrazivých dnech doslova praská ve švech. Denně zde přichází více než osmdesát lidí v nouzi, kteří tu dostanou základní pomoc, takže alespoň část dne tráví v teple a klidu. Pro pracovníky je velmi obtížné poskytnout všem potřebnou pomoc. „Zcela nám chybí pánské rukavice, pánské zimní boty, pánské spodní prádlo a také bychom potřebovali pánské bundy. Lidé nám většinou nosí jen dámské věci, ale na ulici žijí z 80% muži,“ říká vedoucí Střediska Samaritán pro lidi bez domova Leona Martinková.

Noclehárna pro muže, kde lidé z ulice najdou útočiště přes noc, má kapacitu čtrnáct lůžek, ale nyní ve velkých mrazech funguje v krizovém režimu. Kromě dvou přistýlek jsou přijímáni klienti i na sezení, aby nemuseli zůstat v noci venku. Na noclehárně mají alespoň k dispozici hygienické zázemí a jsou v teple. Za přespání na noclehárně platí klienti symbolickou částku 20Kč, ale ve velké nouzi je možné přespat i na dluh. Bohužel pro ženy bez domova zatím služba noclehárny nefunguje, a tak musejí přespávat i v mrazivých dnech v nevyhovujícím prostředí. Nejbližší noclehárna pro ženy je v Přerově, ale ženy v nouzi se tam nemají jak dopravit a většinou ani nechtějí opustit známé prostředí.

Velký zájem je i o služby unikátní charitní zdravotnické ordinace pro lidi bez domova; pacienti nyní ve větší míře trpí především onemocněními dýchacích cest a kožními chorobami.

Mrazivé počasí si už vyžádalo mezi lidmi bez domova nejednu oběť; naposledy včera terénní pracovníci Charity Olomouc našli umrzlého muže pod mostem u olomoucké tržnice. Našim pracovníkům byl tento muž naprosto neznámý a jistě není málo těch lidí bez domova, kteří žijí zcela izolovaně i bez kontaktu s jinými bezdomovci. Těmto lidem je nejtěžší zprostředkovat účinnou pomoc, byť v rámci terénního programu.

Zaměstnanci střediska zaznamenali velký nárůst počtu osob bez domova již před začátkem zimy a to zvláště ve skupině cizinců, kteří zde brigádně pracovali a s příchodem hospodářské recese patřili mezi první propouštěné zaměstnance mnoha firem. Také nyní každý den přichází do charitního denního centra několik nových klientů; většinou jsou to lidé, kteří nikdy nežili na ulici. Od nového roku je však dostihly následky ztráty zaměstnání, tudíž přestali být schopni platit podnájem a zabezpečit si své potřeby. Podobný nárůst bezdomovectví (a to i u celých rodin) zaznamenali pracovníci již před rokem, kdy byl zvýšený propad do chudoby zapříčiněn výrazným zvýšením cen potravin, energií a nájmů.