Tiskové zprávy
Evropská kontaktní skupina v ČR: Deník migranta, deník migrantky. Osm příběhů o integraci cizinců a cizinek
„Khalil nepřijel do České republiky proto, aby si zvýšil svůj ekonomický standard, naopak po ekonomické stránce si životem uprchlíka v ČR pohoršil. Byl donucen politickou situací opustit svoji zemi.“
„Khalil nepřijel do České republiky proto, aby si zvýšil svůj ekonomický standard, naopak po ekonomické stránce si životem uprchlíka v ČR pohoršil. Byl donucen politickou situací opustit svoji zemi.“
„Při vyřizování dokladů převládá v Čechách strašlivá byrokracie. Úřady milují všemožné doklady a dokumenty. Sám jsem čekal tři roky na vyřízení mé žádosti o azyl. V ČR žiji devět let a dosud jsem nezískal nárok na české občanství. Zákony si každý vykládá, jak chce.“
„Systém udělování azylu v ČR by potřeboval svoji sametovou revoluci z roku 1989.“
„Tak takhle žiju a ptám se proč? Kdyby se mnou počítali.., ale stát ve kterém žiju, mě nepotřebuje… Všechno neštěstí a problémy začínají tím, že člověk nezná svoje práva a povinnosti.“
„Tady v Čechách se splnily moje sny a jsem vděčná osudu, že mě zavedl do této báječné země, kde jsem získala klid, spokojenost a nezávislost.“
„Rodičovství je pro ženy migrantky jednou z bariér v přístupu ke vzdělání a při vstupu na trh práce.“
Tisková zpráva je uvedena úryvky z nové publikace s názvem Deník migranta, deník migrantky, kterou vydala Evropská kontaktní skupina v České republice v rámci projektu „Poznáváme svou novou zemi“.
„ V projektu jsme oslovily migranty a migrantky, kteří/ré žijí v České republice, a požádaly je o napsání deníku, ve kterém by vyprávěli/y o svých zkušenostech a zážitcích spojených s emigrací a životem v nové zemi", říká Hana Víznerová, autorka publikace. „Deníky psané ženami a muži odráží také genderové hledisko a poukazují na genderově specifické zkušenosti a potřeby příchozích.“
Nová publikace Deník migranta a deník migrantky obsahuje příběhy osmi žen a mužů, kteří/ré přijeli/y do ČR z různých zemí a z různých důvodů. V příbězích popisují své zkušenosti a zážitky spojené s emigrací a životem v nové zemi.
Každý příběh je zaměřen na jinou problematiku integrace. Obsahuje úvod do situace migranta/ky, citace a trochu teorie. Je psán velmi čtivou formou.
Publikaci si můžete stáhnout na: http://www.ekscr.cz/content/images/publikace/Denik_migranta_migrantky.pdf
První příběh, příběh Khalila, je o životě v Sýrii, postupném přizpůsobení se kultuře majoritní společnosti, o administrativním a byrokratickém azylovém systému, který mu po deseti letech v ČR neumožnil získat české občanství.
V příběhu Hamida z Čečenska se dozvíme, jaké důsledky má nedostatek informací týkající se možnosti žádat o udělení azylu na území ČR. Hamid se zde stále cítí jako cizinec nepotřebný v tomto státě.
Příběh Madiny odráží pohled ženy na průběh migrace a integrace do nové společnosti. Liší se zkušenosti žen migrantek a mužů migrantů?
Čtvrtý příběh, příběh Ahmeda, je o kritice fungování azylové a migrační politiky. Podrobněji popisuje život v táboře a své pocity „nikdo tady o cizince nestojí, jsme tu nežádoucí.“
Sergej popisuje tíživou situaci na Ukrajině (korupce, kriminalita, nezaměstnanost a chudoba). Do Čech se vydal hlavně za prací. Má zkušenosti s nelegálním pobytem a klientským systémem (pololegální zprostředkovatelské agentury práce).
Naopak Dan se na pobyt v České republice dlouho připravoval. Naučil se česky. Našel si práci přes internet odpovídající jeho vzdělání. Zajímá se o českou kulturu a zvyky a tradice, chce se co nejvíce setkávat s Čechy. Čechy jsou pro něho zemí nadějí. Ve svém příběhu radí ostatním, jak se úspěšně integrovat.
Příběh sedmý, příběh Anny z Běloruska, která získala politický azyl, je o pobytech „za plotem“, hledání vhodného místa k životu a o nemožnosti najít vhodnou práci. Anna se učí česky, absolvovala spoustu školení, kurzů a rekvalifikací. Má vysokoškolské vzdělání a v Bělorusku měla kvalifikovanou práci (finanční firma).
Poslední příběh je příběh Alexandra. Alexandr musel překonat bariéry, které v české společnosti ve vztahu k cizincům/kám přetrvávají. Jendou z těchto bariér je vztah Čechů k cizincům/kám z východu. Alexandr je z Běloruska, má politický azyl. V Bělorusku byl členem politické strany a po kandidatuře do poslanecké sněmovny začaly jeho problémy (výhružky, trestní stíhání…).
Informace o projektu Poznáváme svou novou zemi.
Cílem projektu je přispět k odstranění diskriminace cizinců/ek, a to především pomocí vzdělávacího kurzu, který zvýší jejich informovanost v oblasti sociálně-právní, občansko-právní a kulturní; dále jejich začleněním do místních komunit a zmírněním xenofobie a předsudků panujících v české společnosti.
Podrobnější informace o projektu naleznete zde:
http://www.ekscr.cz/cz/projekty/poznavame-svou-novou-zemi/o-projektu/
Evropská kontaktní skupina v České republice je nezisková organizace, která prosazuje rovné příležitosti mezi muži a ženami, bojuje proti rasismu a diskriminaci a mění zažité stereotypy a předsudky v ČR i v Evropě.
Tento projekt byl podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
„Khalil nepřijel do České republiky proto, aby si zvýšil svůj ekonomický standard, naopak po ekonomické stránce si životem uprchlíka v ČR pohoršil. Byl donucen politickou situací opustit svoji zemi.“
„Při vyřizování dokladů převládá v Čechách strašlivá byrokracie. Úřady milují všemožné doklady a dokumenty. Sám jsem čekal tři roky na vyřízení mé žádosti o azyl. V ČR žiji devět let a dosud jsem nezískal nárok na české občanství. Zákony si každý vykládá, jak chce.“
„Systém udělování azylu v ČR by potřeboval svoji sametovou revoluci z roku 1989.“
„Tak takhle žiju a ptám se proč? Kdyby se mnou počítali.., ale stát ve kterém žiju, mě nepotřebuje… Všechno neštěstí a problémy začínají tím, že člověk nezná svoje práva a povinnosti.“
„Tady v Čechách se splnily moje sny a jsem vděčná osudu, že mě zavedl do této báječné země, kde jsem získala klid, spokojenost a nezávislost.“
„Rodičovství je pro ženy migrantky jednou z bariér v přístupu ke vzdělání a při vstupu na trh práce.“
Tisková zpráva je uvedena úryvky z nové publikace s názvem Deník migranta, deník migrantky, kterou vydala Evropská kontaktní skupina v České republice v rámci projektu „Poznáváme svou novou zemi“.
„ V projektu jsme oslovily migranty a migrantky, kteří/ré žijí v České republice, a požádaly je o napsání deníku, ve kterém by vyprávěli/y o svých zkušenostech a zážitcích spojených s emigrací a životem v nové zemi", říká Hana Víznerová, autorka publikace. „Deníky psané ženami a muži odráží také genderové hledisko a poukazují na genderově specifické zkušenosti a potřeby příchozích.“
Nová publikace Deník migranta a deník migrantky obsahuje příběhy osmi žen a mužů, kteří/ré přijeli/y do ČR z různých zemí a z různých důvodů. V příbězích popisují své zkušenosti a zážitky spojené s emigrací a životem v nové zemi.
Každý příběh je zaměřen na jinou problematiku integrace. Obsahuje úvod do situace migranta/ky, citace a trochu teorie. Je psán velmi čtivou formou.
Publikaci si můžete stáhnout na: http://www.ekscr.cz/content/images/publikace/Denik_migranta_migrantky.pdf
První příběh, příběh Khalila, je o životě v Sýrii, postupném přizpůsobení se kultuře majoritní společnosti, o administrativním a byrokratickém azylovém systému, který mu po deseti letech v ČR neumožnil získat české občanství.
V příběhu Hamida z Čečenska se dozvíme, jaké důsledky má nedostatek informací týkající se možnosti žádat o udělení azylu na území ČR. Hamid se zde stále cítí jako cizinec nepotřebný v tomto státě.
Příběh Madiny odráží pohled ženy na průběh migrace a integrace do nové společnosti. Liší se zkušenosti žen migrantek a mužů migrantů?
Čtvrtý příběh, příběh Ahmeda, je o kritice fungování azylové a migrační politiky. Podrobněji popisuje život v táboře a své pocity „nikdo tady o cizince nestojí, jsme tu nežádoucí.“
Sergej popisuje tíživou situaci na Ukrajině (korupce, kriminalita, nezaměstnanost a chudoba). Do Čech se vydal hlavně za prací. Má zkušenosti s nelegálním pobytem a klientským systémem (pololegální zprostředkovatelské agentury práce).
Naopak Dan se na pobyt v České republice dlouho připravoval. Naučil se česky. Našel si práci přes internet odpovídající jeho vzdělání. Zajímá se o českou kulturu a zvyky a tradice, chce se co nejvíce setkávat s Čechy. Čechy jsou pro něho zemí nadějí. Ve svém příběhu radí ostatním, jak se úspěšně integrovat.
Příběh sedmý, příběh Anny z Běloruska, která získala politický azyl, je o pobytech „za plotem“, hledání vhodného místa k životu a o nemožnosti najít vhodnou práci. Anna se učí česky, absolvovala spoustu školení, kurzů a rekvalifikací. Má vysokoškolské vzdělání a v Bělorusku měla kvalifikovanou práci (finanční firma).
Poslední příběh je příběh Alexandra. Alexandr musel překonat bariéry, které v české společnosti ve vztahu k cizincům/kám přetrvávají. Jendou z těchto bariér je vztah Čechů k cizincům/kám z východu. Alexandr je z Běloruska, má politický azyl. V Bělorusku byl členem politické strany a po kandidatuře do poslanecké sněmovny začaly jeho problémy (výhružky, trestní stíhání…).
Informace o projektu Poznáváme svou novou zemi.
Cílem projektu je přispět k odstranění diskriminace cizinců/ek, a to především pomocí vzdělávacího kurzu, který zvýší jejich informovanost v oblasti sociálně-právní, občansko-právní a kulturní; dále jejich začleněním do místních komunit a zmírněním xenofobie a předsudků panujících v české společnosti.
Podrobnější informace o projektu naleznete zde:
http://www.ekscr.cz/cz/projekty/poznavame-svou-novou-zemi/o-projektu/
Evropská kontaktní skupina v České republice je nezisková organizace, která prosazuje rovné příležitosti mezi muži a ženami, bojuje proti rasismu a diskriminaci a mění zažité stereotypy a předsudky v ČR i v Evropě.
Tento projekt byl podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
