Děti Země: Děti Země navrhly změnit výjimku pro dálnici v Českém středohoří

Ministerstvo životního prostředí na konci ledna obdrželo od Dětí Země návrh na zahájení správního řízení o změně výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny, která byla pro dálnici D8 v Chráněné krajinné oblasti České středohoří povolena před dvěma a půl lety tehdejším náměstkem Josefem Bělem. Ten se pak za tento čin stal Ropákem roku 2000. Z odborného posudku pražské Fakulty architektury ČVUT totiž vyplývá, že předloženou trasou dojde k závažné ekologické újmě negativním ovlivněním krajinného rázu této části CHKO. Současně budou touto povrchovou trasou negativně narušeny biotopy řady zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

„Od podání návrhu si slibujeme otevření nové diskuse o nutnosti postavit v Českém středohoří dlouhý tunel, který toto cenné území ochrání více, než povrchová varianta. Proto nepožadujeme výjimku zrušit, ale jenom změnit její obsah,“ prohlásil Miroslav Patrik z brněnských Dětí Země, který se touto kauzou zabývá již téměř deset let. Časové hledisko není již tak rozhodující, neboť rok její dostavby 2005 se stejně nestihne.

Návrh na změnu výjimky se především opírá o rozsáhlý odborný posudek ze září minulého roku, zpracovaný na objednávku Ekologického právního servisu (EPS), který Dětem Země poskytuje právní pomoc.

„Posudek jednoznačně prokázal, že trasa dálnice s předimenzovanou mimoúrovňovou křižovatkou u Bílinky a s mohutnými estakádami u Dobkoviček a Prackovic nad Labem, které jsou velmi konfliktní v panoramatických pohledech, nevratně naruší unikátní krajinný ráz Českého středohoří,” vysvětlil situaci právník Pavel Doucha z EPS.

Posudek je rovněž hlavním argumentem v návrhu Dětí Země na obnovu správního řízení o vydání souhlasu se zásahem do krajinného rázu, který podaly na začátku ledna, neboť ho Správa CHKO České středohoří v roce 2001 vydala v rozporu se zákonem o správním řádu bez důkazního řízení.

„Ekologickou újmu rovněž spatřujeme v zásahu do biotopů chráněných rostlin a živočichů, kterému je možné se stavbou dlouhého tunelu vyhnout,“ doplňuje Patrik. Příkladem je biotop kriticky ohroženého stromu jeřábu českého, který byl zjištěn v počtu pouhých devíti set kusů jen na osmnácti lokalitách Českého středohoří a nikde jinde ve světě, přičemž jednou z nich trasa dálnice prochází.

Děti Země očekávají, že nové vedení ministerstva v čele s Liborem Ambrozkem se pokusí celý spor řešit více diplomaticky a přitom neustoupit od dodržování mezinárodních smluv o ochraně přírody a od závěrů základních vládních materiálů jako je Státní program ochrany přírody a krajiny ČR (1998) a Státní politika životního prostředí (2001), které upozorňují na negativní vlivy velkých liniových staveb v krajině, zvláště pak chráněných zákonem.

Od loňského listopadu má dálnici D8 také na stole ombudsman Otakar Motejl, který rozhoduje o některých protichůdných rozhodnutí MŽP. Územní rozhodnutí na úsek přes CHKO České středohoří v délce 16,4 km nebylo dosud vydáno, Děti Země jsou však připraveny v případě potřeby podat soudní žalobu.

Cely text návrhu Dětí Země z 28. 1. 2003 na zahájení řízení o změně výjimky pro dálnici D8 je v příloze.

***************
Příloha tiskové zprávy Dětí Země ze dne 3. února 2003:


Návrh na zahájení řízení o změně rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 13. 7. 2000 pod č. j.: 100410/00-OOP/4666/00, 600/2275/00 ve znění rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 14. 2. 2001 (č. j.: M/100130/01, SRK/813/R-1057/00) postupem podle § 84, odst. 1, písm. b) zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, který dne 28. 1. 2003 podaly Děti Země


Ministr životního prostředí RNDr. Miloš Kužvart vydal dne 14. 2. 2001 rozhodnutí (č. j.: M/100130/01, SRK/813/R-1057/00), kterým zamítl rozklad obce Řehlovice, občanského sdružení Přátelé přírody – Občanská společnost a občanského sdružení Děti Země, sekce Za ekologicky čistou dopravu (dále jen Děti Země) proti rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 13. 7. 2000 č. j.: 100410/00-OOP/4666/00, 600/2275/00, jímž byla podle ustanovení § 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny povolena výjimka ze zákazu podle § 26, odst. 1, písm. f) téhož zákona pro stavbu dálnice D8-0805 Lovosice – Řehlovice na území Chráněné krajinné oblasti České středohoří (dále jen CHKO).

Vzhledem k tomu, že vyšly najevo skutečnosti dokladující, že výstavbou tohoto úseku dálnice D8 vznikne závažná ekologická újma a budou negativně dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny, podávají Děti Země dle ust. § 84, odst. 1, písm. b) zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

N Á V R H

na zahájení řízení, kterým by bylo uvedené rozhodnutí změněno.

Odůvodnění:

1) Použití postupu dle § 84, odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. na rozhodnutí dle § 43 téhož zákona

Ustanovení § 43 umožňuje orgánu ochrany přírody za podmínek daných tímto ustanovením výjimku z ochranných podmínek chráněných území povolit. Toto rozhodnutí má tedy charakter povolení, na jehož změnu nebo zrušení lze postup stanovený § 84, odst. 1, zákona č. 114/1992 Sb., bezpochyby vztáhnout.


2) Legitimace Dětí Země k podání tohoto návrhu

Ustanovení § 84, odst. 1 stanoví, že řízení o změně nebo zrušení povolení podle zák. č. 114/1992 Sb., může orgán ochrany přírody zahájit z vlastního podnětu nebo na návrh. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení v § 18, odst. 1 stanoví, že návrh na zahájení řízení podává účastník řízení.

Vzhledem k tomu, že občanské sdružení Děti Země mělo v řízení o povolení výjimky postavení účastníka řízení, je nutné tento návrh brát jako návrh na zahájení správního řízení, vedené podle zák. č. 71/1967 Sb., o správním řízení a ukončené rozhodnutím podle § 46 téhož zákona.


3) Naplnění podmínek písm. b) § 84, odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.

Ustanovení § 84, odst. 1, písm. b) umožňuje orgánu ochrany přírody změnit nebo zrušit povolení, vyžadují-li to zájmy ochrany přírody a krajiny, zejména vznikla-li nebo hrozí-li závažná ekologická újma. Navrhovatel je přesvědčen, že byly naplněny okolnosti předpokládané citovaným ustanovením, a to z těchto důvodů:

a) Posudek zpracovaný Fakultou architektury ČVUT za účasti dalších odborníků v září roku 2002 poukazuje na hrubý rozpor navrhované stavby se zájmem na ochraně krajinného rázu, který je specifikován v § 12 zákona o ochraně přírody a krajiny. Z této skutečnosti vyplývá, že zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné zák. č. 114/1992 Sb. vyžadují, aby bylo rozhodnutí o povolení výjimky změněno.

V řízení o povolení výjimky se hledisko vlivu této stavby na krajinný ráz opíralo pouze o tyto podklady:
i) Anděl P. (1995): Dokumentace o hodnocení vlivů stavby D8-0805 Lovosice – Řehlovice na životní prostředí dle zákona č. 244/1992 Sb.
ii) Vorel I. (1998): Dálniční most č. 202 – Vchynice. Hodnocení vlivu stavby na krajinný ráz.
iii) Vorel I. a kol. (1999): České středohoří. Hodnocení území CHKO z hlediska krajinné rázu. Analýza charakteru a identity krajiny.
iv) Kol.: CHKO České středohoří. Hodnocení krajinného rázu.

Uvedené podklady však neposkytují možnost zjistit skutečný stav věci, a to z těchto důvodů:
i) vyhodnocené vlivy trasy dálnice na krajinný ráz jsou příliš OBECNÉ, případně
ii) nevyhodnocují vliv CELÉ TRASY dálnice na krajinný ráz (upozorňuje na to i Doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc. ve svém hodnocení vlivu mostu ve Vchynicích na krajinný ráz) či
iii) vliv trasy dálnice vůbec NEZKOUMAJÍ, protože se zabývají krajinným rázem v CHKO jako celku.

Posudek FA ČVUT je tak prvním a jediným specializovaným posouzením záměru výstavby dálnice D8, úseku 0805 Lovosice – Řehlovice z hlediska zásahu do krajinného rázu dle § 12 zák. č. 114/1992 Sb.

Posudek se skládá ze tří částí:
• první část s názvem „Identifikace vlivů navrhované stavby na krajinný ráz ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992 Sb. (podkladový materiál)“ obsahuje rozbor krajinářsko-estetické problematiky dotčeného území CHKO a identifikaci jeho hodnot,
• druhá část s názvem „Vyhodnocení zásahu do krajinného rázu ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny“ obsahuje vlastní podrobné vyhodnocení vlivů stavby dálnice na krajinný ráz a jeho hodnoty identifikované v předchozím materiálu,
• třetí část s názvem „Anketa expertů“ je ověřením zjištění předložených Fakultou architektury ČVUT ve formě vnější odborné oponentury, zpracované skupinou respektovaných odborníků, kteří se problematikou ochrany krajinného rázu dlouhodobě zabývají.

Závěry zjištění FA ČVUT jsou uvedeny v druhé části posudku na str. 46 (viz též příloha), cit.: „Navrhovaná stavba v předložené podobě vedení trasy a technického řešení představuje v dílčích úsecích silný vliv na rysy a hodnoty krajinného rázu, přičemž některé z těchto rysů a hodnot mají jedinečný význam. Předložené řešení je proto z hlediska ochrany krajinného rázu dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny nepřijatelné.“

Ze závěrů posudku tak mj. vyplývá, že v předložené trase dálnice D8-0805 se nachází:
i) jeden silně konfliktní úsek (most přes Opárenské údolí),
ii) čtyři konfliktní úseky (přetnutí terénního horizontu v prostoru Bílinky, estakády v prostoru Dobkoviček a Prackovic nad Labem a průchod nivou Záhořského potoka),
iii) dva slabě konfliktní úseky (most přes obec Vchynice a násep přes Radejčínské údolí).

Závěry přizvaných odborníků jsou pak uvedeny na str. 19 a 20 třetí části posudku. Lze je shrnout tak, že anketa nepřinesla podstatné změny původního hodnocení FA ČVUT, což znamená, že posudek byl zpracován bez výraznějších subjektivních ovlivnění. Naopak lze dokonce konstatovat, že přizvaní experti hodnotili zásah do krajinného rázu jako závažnější než samotný zpracovatel posudku (v jejich hodnocení totiž stoupnul počet konfliktních úseků).

Přizvaní odborníci v trase dálnice D8-0805 identifikovali:
i) tři silně konfliktní úseky (přetnutí terénního horizontu v prostoru Bílinky, most přes Opárenské údolí a estakáda v prostoru Prackovic nad Labem),
ii) jeden úsek konfliktní (násep přes Radejčínské údolí),
iii) tři úseky slabě konfliktní (most přes obec Vchynice, estakáda v prostoru Dobkoviček a průchod nivou Záhořského potoka).

Součástí posudku jsou i technicko-dopravní náměty na minimální (ještě přijatelné) úpravy těch částí trasy dálnice D8-0805, které jsou nejvíce negativně dotčeny (viz str. 48 až 51 druhé části posudku). Tyto údaje tak mohou být velmi cenným vodítkem při rozhodování ministerstva (resp. i pro předkladatele trasy Ředitelství silnic a dálnic ČR) o míře změny povolené výjimky.

Ze závěrů posudku však jednoznačně vyplývá, že jediná možnost, jak se vyhnout všem silně konfliktním úsekům dálnice D8-0805, je její vedení dlouhým tunelem pod větší částí hodnoceného území (CHKO České středohoří).

Je tedy zřejmé, že hodnota krajinného rázu CHKO České středohoří bude plánovanou stavbou dálnice v předloženém technickém řešení výrazně narušena a hrozí tak závažná ekologická újma . Zájmy ochrany přírody a krajiny proto vyžadují změnu povolené výjimky dle § 43 zákona č. 114/1992 Sb.

b) Po nabytí právní moci rozhodnutí o povolení výjimky dle § 43 zákona o ochraně přírody a krajiny vyšlo také najevo, že se v projednávané trase dálnice D8–0805 nacházejí biotopy nejméně patnácti druhů rostlin a živočichů, chráněných zákonem č. 114/1992 Sb., které budou stavbou likvidovány nebo negativně ovlivněny. Hrozí tak závažná ekologická újma, které je nutno předejít změnou rozhodnutí o povolení výjimky z ochranných podmínek chráněné krajinné oblasti podle § 43.

V současné době vede Ministerstvo životního prostředí ČR řízení o povolení výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny. Předmětem řízení je jeden rostlinný druh a pět živočišných druhů v kategorii kriticky a silně ohrožených: jeřáb (muk) český a dále zmije obecná, mlok skvrnitý, ještěrka obecná, slepýš křehký a užovka hladká.

Obdobné řízení vede rovněž Správa CHKO České středohoří. Jeho předmětem je povolení výjimky z ochranných podmínek podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny u dvou zvláště chráněných druhů rostlin a sedmi chráněných druhů živočichů v kategorii ohrožených: lilie zlatohlavá a medovník velkokvětý a dále čmelák, krajník hnědý, křeček polní, mravenec, prskavec, ropucha obecná a ťuhýk obecný.

Projednávaná trasa dálnice D8 tedy zasahuje do biotopů tří zvláště chráněných druhů rostlin a dvanácti zvláště chráněných druhů živočichů, v čemž navrhovatel spatřuje hrozící závažnou ekologickou újmu. Tato hrozba nebyla známa v době řízení o výjimce z ochranných podmínek CHKO, neboť v důsledku nesystematického přístupu MŽP nebyl zpracován biologický monitoring území, ačkoliv ho souhlasné stanovisko MŽP dle § 11 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí z 15. 11. 1996 přímo ukládá.

Za připomenutí také stojí to, že řada dotčených biotopů se nachází v místech ze silným negativním vlivem dálnice na krajinný ráz. Změnou povolené výjimky ve prospěch skutečné ochrany krajinného rázu před stávající podobou trasy dálnice lze zároveň ochránit i několik biotopů chráněných rostlin a živočichů.

4) Vztah podání k vládou schváleným programovým materiálům z oblasti životního prostředí

a) Podání se mj. opírá o usnesení české vlády č. 415 ze dne 17. 6. 1998, kterým přijala Státní program ochrany přírody a krajiny České republiky.
i) V kapitole o stavu krajiny na str. 9 program uvádí: „Výrazně se snížila průchodnost krajiny (především v důsledku realizace liniových staveb a scelování zemědělských pozemků), což negativně ovlivňuje nejen volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny, ale i člověka samého. Na mnoha místech naší země byly vážně narušeny estetické hodnoty krajiny a krajinný ráz, což má nejen nepříznivě psycho-sociální účinky, ale i negativní ekonomické důsledky.“
ii) V kapitole o úloze státu, veřejnosti a podnikatelského sektoru na str. 13 je uvedeno: „Hlavním úkolem státu je na základě vědeckých poznatků regulovat, usměrňovat a v odůvodněných případech omezovat aktivity, které negativně ovlivňují přírodní prostředí.... Ochranu přírody a krajiny lze účinně uskutečňovat pouze za účasti veřejnosti, především obcí, občanů i občanských sdružení.“

b) Na toto usnesení vlády obsahově navazuje i text Státní politiky životního prostředí, kterou česká vláda přijala dne 10. 1. 2001 jako usnesení č. 38.
i) V kapitole o všeobecných podmínkách se na str. 10 např. uvádí: „Předchozí i stávající zásahy do krajiny jsou stále neuvážené, některá technická díle jsou nekvalitní a málo prozíravá...“
ii) Mezi prioritními problémy životního prostředí se opět opakuje (str. 14) konstatování o „fragmentaci krajiny a narušování ekosystémů dopravními stavbami...“

Z těchto vládních dokumentů lze dovodit vysokou intenzitu zájmu společnosti na ochraně přírody a krajiny, zejména před dopravními stavbami.

Skutečnosti, uvedené v tomto podání rovněž dokazují, že nemůže být v daném případě dána výrazná převaha veřejného zájmu nad zájmy ochrany přírody a krajiny (což je základní podmínka pro povolení výjimky podle § 43 zákona o ochraně přírody a krajiny), a to zejména proto, že vybudováním dálnice v povolené trase (v předloženém technickém řešení) dojde k porušení § 12 téhož zákona.

* * * * * * * * * *

Na základě uvedených skutečností proto Děti Země podávají návrh na zahájení řízení dle ust. § 84, odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny a navrhují, aby bylo napadené rozhodnutí změněno.