Tiskové zprávy
Arnika - Program Toxické látky a odpady: Drda přehlasován - integrovaný registr znečišťování prošel druhým čtením
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR včera projednala v druhém čtení zákon o integrované prevenci znečištění. Poslanec Jiří Drda, který jako jediný z přítomných poslanců navrhoval zamítnutí tohoto zákona, byl přehlasován. Drda se svým vystupováním postavil na stranu zástupců průmyslových svazů (SPD ČR a SCHP ČR) a podpořil jejich snahu o zmaření či výrazné omezení práva veřejnosti na informace o toxických látkách (tzv. integrovaný registr znečišťování) tímto zákonem navržené.
„Rozhodnutí poslanců hájit práva občanů nás samozřejmě potěšilo. ARNIKA, Děti Země, Greenpeace a další občanská sdružení žádají schválení integrovaného registru znečišťování jako nástroje k otevřenému informování veřejnosti o únicích toxických látek do životního prostředí. Myslíme si, že na tyto informace mají Češi stejné právo jako Američané, Portoričané, Kanaďané, Holanďané, Angličané, Australané, Maorové, Švédové a další národy, v jejichž zemích je takový systém už uzákoněn,“ reaguje na aktuální dění Ivona Půlkrábková, tisková mluvčí ARNIKY.
O zachování práva veřejnosti na informace o toxických látkách v plné šíři poslance žádá již téměř 7.000 signatářů petice Budoucnost bez jedů, mezi nimi také více než 40 starostů měst a obcí a poslanců krajských, městských a obecních zastupitelstev. Poslanecké sněmovně to ve svém prohlášení (ze dne 27. 11. 2001) doporučila i Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR," dodává Jindřich Petrlík, vedoucí kampaně ARNIKY „Budoucnost bez jedů“.
Lobbisté průmyslu argumentují obavami z vyzrazení obchodního tajemství anebo ze zneužití informací teroristy. Zákon však pamatuje na možnost zachování obchodního tajemství (podnik může v odůvodněných případech skrýt příslušnou látku pod jiný název). Teroristé anebo průmysloví špioni se k určitým informacím dostanou i bez integrovaného registru znečišťování. Liché jsou i výtky ohledně zvýšených nákladů na zavedení integrovaného registru. Většina látek je již v současnosti měřena, protože to po podnicích vyžadují složkové zákony na ochranu životního prostředí.
Třetí, závěrečné čtení vládního návrhu o integrované prevenci a omezování znečišťování a o integrovaném registru znečišťování proběhne podle informací tiskového oddělení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pravděpodobně příští týden.
Integrovaný registr znečišťování
- Co se děje?
V Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR je zákon o integrované prevenci znečištění, který už projednal Výbor pro evropskou integraci PSP ČR a Výbor pro veřejnou správu, životní prostředí a regionální rozvoj PSP ČR. Zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR a Svazu chemického průmyslu ČR lobbují za to, aby byl zákonem navržený integrovaný registr znečišťování výrazně omezen. Argumentují tím, že požadavek jde nad rámec EU a vyvolá zbytečně vysoké náklady pro průmysl. Evropská unie skutečně takovýto registr zatím nevyžaduje, ale v době našeho vstupu do ní už jej nejspíš vyžadovat bude. Řada jejích států již takový registr používá (např. Holandsko, Velká Británie, Švédsko ad.).
- Současný stav
Existuje několik registrů, do nichž jsou průmyslové podniky povinny předávat informace o škodlivinách vypouštěných do životního prostředí anebo o chemických látkách používaných ve výrobě - REZZO (registr o množstvích látek vypouštěných do ovzduší), ISO (informační systém o odpadech) a další. Každý z nich se řídí složkovým zákonem a jsou na něj kladeny specifické a značně rozdílné požadavky. K některým údajům z nich se řadový občan může dostat, zašle-li žádost na příslušný orgán státní správy - například k údajům o tom, kolik kterých látek vypouští ten který podnik do ovzduší se lze dostat podáním žádosti u České inspekce životního prostředí. Ale k valné části informací se občané nemají šanci dostat vůbec - například k chemickým rozborům odpadů, které opouštějí průmyslové podniky a končí ve spalovnách anebo na skládkách. Většinou téměř nemožné je také získat údaje o složení odpadních vod z podniků.
- Po zavedení integrovaného registru znečišťování
Integrovaný registr znečišťování již ve svém názvu obsahuje slibné sjednocení doposud existujících informačních systémů o škodlivinách vypouštěných podniky do životního prostředí. Ona integrace by spočívala v tom, že by se v registru dala najít určitá látka - například těžký kov kadmium (Cd) - a u ní údaj, kolik jej příslušný podnik za rok vypustí do ovzduší, kolik do vody a v jakém množství zůstává v odpadech, jež podnik opouštějí. A co víc, řadový občan by nemusel obíhat jednotlivé instituce a žádat je o sdělení informace, ale stačilo by se podívat na internet anebo navštívit nejbližší lidovou knihovnu, aby se mohl kýžené informace o vypouštěných škodlivinách za uplynulé roky dozvědět. To vše by se mohlo stát, kdyby průmysl nelobboval za to, aby tyto informace mohl dál držet pod pokličkou. Teď záleží na poslancích Parlamentu ČR, zda budou stranit občanovi anebo dají na lobbisty průmyslových podniků.
„Rozhodnutí poslanců hájit práva občanů nás samozřejmě potěšilo. ARNIKA, Děti Země, Greenpeace a další občanská sdružení žádají schválení integrovaného registru znečišťování jako nástroje k otevřenému informování veřejnosti o únicích toxických látek do životního prostředí. Myslíme si, že na tyto informace mají Češi stejné právo jako Američané, Portoričané, Kanaďané, Holanďané, Angličané, Australané, Maorové, Švédové a další národy, v jejichž zemích je takový systém už uzákoněn,“ reaguje na aktuální dění Ivona Půlkrábková, tisková mluvčí ARNIKY.
O zachování práva veřejnosti na informace o toxických látkách v plné šíři poslance žádá již téměř 7.000 signatářů petice Budoucnost bez jedů, mezi nimi také více než 40 starostů měst a obcí a poslanců krajských, městských a obecních zastupitelstev. Poslanecké sněmovně to ve svém prohlášení (ze dne 27. 11. 2001) doporučila i Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR," dodává Jindřich Petrlík, vedoucí kampaně ARNIKY „Budoucnost bez jedů“.
Lobbisté průmyslu argumentují obavami z vyzrazení obchodního tajemství anebo ze zneužití informací teroristy. Zákon však pamatuje na možnost zachování obchodního tajemství (podnik může v odůvodněných případech skrýt příslušnou látku pod jiný název). Teroristé anebo průmysloví špioni se k určitým informacím dostanou i bez integrovaného registru znečišťování. Liché jsou i výtky ohledně zvýšených nákladů na zavedení integrovaného registru. Většina látek je již v současnosti měřena, protože to po podnicích vyžadují složkové zákony na ochranu životního prostředí.
Třetí, závěrečné čtení vládního návrhu o integrované prevenci a omezování znečišťování a o integrovaném registru znečišťování proběhne podle informací tiskového oddělení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pravděpodobně příští týden.
Integrovaný registr znečišťování
- Co se děje?
V Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR je zákon o integrované prevenci znečištění, který už projednal Výbor pro evropskou integraci PSP ČR a Výbor pro veřejnou správu, životní prostředí a regionální rozvoj PSP ČR. Zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR a Svazu chemického průmyslu ČR lobbují za to, aby byl zákonem navržený integrovaný registr znečišťování výrazně omezen. Argumentují tím, že požadavek jde nad rámec EU a vyvolá zbytečně vysoké náklady pro průmysl. Evropská unie skutečně takovýto registr zatím nevyžaduje, ale v době našeho vstupu do ní už jej nejspíš vyžadovat bude. Řada jejích států již takový registr používá (např. Holandsko, Velká Británie, Švédsko ad.).
- Současný stav
Existuje několik registrů, do nichž jsou průmyslové podniky povinny předávat informace o škodlivinách vypouštěných do životního prostředí anebo o chemických látkách používaných ve výrobě - REZZO (registr o množstvích látek vypouštěných do ovzduší), ISO (informační systém o odpadech) a další. Každý z nich se řídí složkovým zákonem a jsou na něj kladeny specifické a značně rozdílné požadavky. K některým údajům z nich se řadový občan může dostat, zašle-li žádost na příslušný orgán státní správy - například k údajům o tom, kolik kterých látek vypouští ten který podnik do ovzduší se lze dostat podáním žádosti u České inspekce životního prostředí. Ale k valné části informací se občané nemají šanci dostat vůbec - například k chemickým rozborům odpadů, které opouštějí průmyslové podniky a končí ve spalovnách anebo na skládkách. Většinou téměř nemožné je také získat údaje o složení odpadních vod z podniků.
- Po zavedení integrovaného registru znečišťování
Integrovaný registr znečišťování již ve svém názvu obsahuje slibné sjednocení doposud existujících informačních systémů o škodlivinách vypouštěných podniky do životního prostředí. Ona integrace by spočívala v tom, že by se v registru dala najít určitá látka - například těžký kov kadmium (Cd) - a u ní údaj, kolik jej příslušný podnik za rok vypustí do ovzduší, kolik do vody a v jakém množství zůstává v odpadech, jež podnik opouštějí. A co víc, řadový občan by nemusel obíhat jednotlivé instituce a žádat je o sdělení informace, ale stačilo by se podívat na internet anebo navštívit nejbližší lidovou knihovnu, aby se mohl kýžené informace o vypouštěných škodlivinách za uplynulé roky dozvědět. To vše by se mohlo stát, kdyby průmysl nelobboval za to, aby tyto informace mohl dál držet pod pokličkou. Teď záleží na poslancích Parlamentu ČR, zda budou stranit občanovi anebo dají na lobbisty průmyslových podniků.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
