Církev bratrská Skalka: Důstojná oslava státního svátku

17. listopadu si připomínáme pád komunismu v českých zemích a znovu obnovení demokracie a osobní odpovědnosti v českých zemích. Proto jsme se jako křesťané v demokratické společnosti zaměřili na přijetí odpovědnosti za stále narůstající skupinu lidí, kteří jsou bez domova, bez naděje, bez východiska. Protestantská Církev bratrská na Skalce, její členové, přátelé a katoličtí partneři se rozhodli již podruhé uvařit polévku, která sloužila jako most mezi dvěma světy. Mezi světem normálních lidí a mostem lidí ze světa, který nefunguje podle našeho očekávání, světa bezdomovců a lidí z ulice. Mottem této akce byl Ježíšův příběh o Samařské ženě, která na nabídku vody, která se nevyčerpá, řekla: „chci Tvoji živou vodu, abych se už nemusela vracet znovu pro vodu ze studny“. Ježíš říká ženě, ale říká i nám: „já jsem zdrojem vody živé, která vyvěrá k životu věčnému.“ Ukazuje tak na přesah materiálních hodnot v hodnoty duchovní, věčné. V názvu akce jsme zvolili dovětek: „... a co dál?“. Ono „... a co dál?“ je právě přesah, který jsme se jako křesťané pokusili zprostředkovat. Nechceme totiž „jen nasytit“ žaludek na jeden den, ale ukázat směrem, který dává naději a umožňuje změnu na celý život. A prostředníkem změny není nikdo menší než sám Ježíš. „A co dál?“ nemělo jen duchovní význam, ale bytostně praktický. Chtěli jsme umožnit lidem bez domova začít řešit jejich problémy se zraněními, chybějícími doklady a začít zkrátka tam, kde jsou, bez domova, bez práce, bez dokladů, s dluhy... a umožnit nakročit na novou cestu k zapojení se do normálního občanského života. Polévka o 70 porcích zmizela během tři čtvrtě hodiny, přišlo asi 50 bezdomovců a brzy jsme museli jít koupit instantní polévku, abychom jim měli dál co dát... Vypilo se spoustu kávy a v našem dočasném poradenském centru se vystřídalo několik klientů u právníka, kurátora a sociálního pracovníka. Několik bezdomovců bylo zdravotně ošetřeno, několik dostalo nový teplejší kabát a jeden dokonce přijal pozvání na bohoslužby a přišel. Evidentně bezdomovci na tuto nabídnutou ruku neplivli, ale naopak tuto nabídku přijali. Otázka je, „a co dál?“