ČEZ, a.s.: Elektrárna v nitru skály slaví 10 výročí

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně v katastru obce Loučná nad Desnou u Šumperka je držitelem tří "nej": Je vybavena nejvýkonnější reverzní vodní turbínou v Evropě, je elektrárnou využívající největší spád v České republice a z vodních elektráren Skupiny ČEZ má největší celkový instalovaný výkon. Za dobu svého provozu vyrobila 2 672,716 GWh elektrické energie.

„Pro provoz elektrizační soustavy plní přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně neocenitelné služby,“ uvádí Zdeněk Saturka, pověřený řízením Vodních elektráren Skupiny ČEZ. „V noci ze soustavy energii odebírá, ve dne jí naopak dodávkou ulehčuje. A když je třeba operativně vyplňuje okamžité výpadky,“ dodává. Provoz elektrárny je plně automatizován. Z klidu do plného turbínového výkonu dokáže elektrárna přejít do 100 sekund, z klidu do čerpadlového provozu do 400 sekund a z čerpadlového do turbínového provozu za 150 sekund. Ve srovnání s najetím uhelného bloku vyžadujícího řádově hodiny jde o parametr, který ocení především dispečeři řídící provoz elektrizační soustavy.

Elektrárna, rozkládající se na ploše 95 ha, je citlivě začleněna do přírody Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Ohled na životní prostředí dokládá i umístění její technologie do podzemí. Prostory, které v nitru skály zabírá, jsou impozantní i v evropském měřítku. Obě soustrojí jsou umístěna v 50 metrů vysoké kaverně o ploše 87,5 × 25,5 m. Šestisettunové stroje mají na výšku dvacet čtyři metrů a jejich hlavní části jsou skryty pod podlahou strojovny; ta svou výškou patří k největším podzemním prostorám v Evropě. Dostat se až na dno ke dvěma Francisovým turbínám znamená zdolat osm podlaží. Spolu s kavernou turbín se v podzemí nachází 115 m dlouhá komora transformátorů a další zařízení. Podzemní systém zahrnuje 8,5 km tunelů a štol.

„Elektrárna využívá v České republice rekordního spádu 510,7 metrů. Při plném výkonu turbínou protéká voda rychlostí 68,5 m3/s,“ říká Zdeněk Saturka. Instalovaný výkon 650 MW zabezpečují dvě reverzní turbosoustrojí. Přechodem z čerpadlového režimu do turbinového a naopak je elektrárna schopna v systému zvýšit či ubrat zatížení až o 1300 MW, což je více než instalovaný výkon jednoho temelínského bloku a téměř tolik, kolik činí instalovaný výkon dvou velkých uhelných elektráren Skupiny ČEZ.

Pro veřejnost je i zajímavé řešení obou nádrží. Horní nádrž o celkovém objemu 2,72 mil. m3 je umístěna na vrcholu hory Dlouhé Stráně v nadmořské výšce 1350 m. Násyp její hráze spotřeboval 1,82 mil. m3 materiálu, který byl vytěžen přímo na vrcholu hory. Dolní nádrž na říčce Divoká Desná má celkový objem 3,4 mil. m3 a výšku hráze 56 m. Horní nádrž je s podzemní elektrárnou spojena dvěma 1,5 kilometrovými přivaděči; s dolní nádrží je elektrárna propojena dvěma odpadními tunely o průměru více než 5 m. Hráze obou nádrží byly vybudovány jako sypané a dnes díky ozelenění zcela splynuly s okolím.

Součástí elektrárny je i malá vodní elektrárna vybavená jednou Francisovou turbínou o maximálním výkonu soustrojí 0, 163 MW, využívající energii vody přirozeného odtoku z dolní nádrže.

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně sklízí obdiv nejen techniků, ale i veřejnosti. V areálu elektrárny je jim k dispozici informační centrum, které je z obdobných informačních center Skupiny ČEZ dlouhodobě nejvíce navštěvovaným a mohlo by v návštěvnosti úspěšně soutěžit s nejednou kulturní či historickou památkou České republiky.

„V loňském roce k nám přišel rekordní počet 54 275 návštěvníků a vývoj v letošním roce naznačil, že by tento rekord mohl být překonán. Za celou dobu existence střediska přišlo do elektrárny na 350 tisíc lidí zájemců o špičkovou techniku,“ říká Miroslav Kopřiva, někdejší ředitel výstavby elektrárny a člověk, který Dlouhým Stráním věnoval podstatnou část svého života. Dnes řídí inženýrskou firmu Energotis, která kromě jiného provozuje i informační středisko.

Tři „nej“ Dlouhým Stráním právem elektrárně přinesly vítězství ve čtenářské anketě zpravodajského serveru iDNES a zařazení mezi „7 divů České Republiky“.