EPS: EPS vyzývá radní: „Nezapomínejte na zdraví obyvatel kraje.“

Zítra budou radní na 60. schůzi Rady Jihomoravského kraje jednat o podobě zadání Zásad územního rozvoje. Ekologický právní servis vyzval radní, aby neopomínali hlavní problémy spojené s plánováním nových, zejména dopravních staveb.

Zítra budou radní na 60. schůzi Rady Jihomoravského kraje jednat o podobě zadání Zásad územního rozvoje. Ekologický právní servis vyzval radní, aby neopomínali hlavní problémy spojené s plánováním nových, zejména dopravních staveb. [1

Připravovaný krajský územní plán totiž obsahuje několik záměrů, které budou mít výrazně negativní vliv na zdraví desítek tisíců obyvatel kraje. Opakujícím se problémem je plánování nových staveb do oblastí s již překračovanými hygienickými limity hluku a emisí.

Ekologický právní servis svým dopisem výzývá radní také k hospodárnosti a upozorňuje na záměry staveb, jejichž ekonomický přínos byl věrohodně zpochybněn. [2]

Cílem dopisu je upozornit radní na závažnost plánovaných záměrů a na jejich případné důsledky. [3] „Domníváme se, že by radní kraje měli mít na paměti především zdraví svých občanů a plánovat stavby po důsledném uvážení s ohledem na ekonomickou a dopravní efektivitu“, uzavírá Libor Jarmič.

Konkrétní příklady:

[1] Jedná se zejména o „Bystrckou“ variantu rychlostní silnice R43, která má vést přesně středem městské části Brno-Bystrc a ještě více navýší již dnes stabilně překračované limity hluku a prachu v Troubsku či Brně-Bosonohách. Podobné problémy s sebou nese i plánovaná výstavba Jihozápadní, Jižní a Jihovýchodní tangenty.

[2] Typickým příkladem takového zbytečného záměru je rychlostní silnice R52. Nejvyšší kontrolní úřad ve svém kontrolním závěru shledal, že tento záměr je ekonomicky i dopravně neefektivní a je velmi rizikové investovat do něj veřejné finance. Navíc dosud nebyly posouzeny varianty možného silničního spojení Brna a Vídně, např. přes Břeclav. Nezákonnosti vzniklé při procesu plánování R52 přitom kromě občanské veřejnosti a NKÚ kritizoval i veřejný ochránce práv a Evropská komise.

Další zbytečnou stavbou je i výstavba nového brněnského železničního nádraží. Pro zachování nádraží ve stávající poloze hovoří výsledek brněnského referenda, odborná studie i závěr Nejvyššího kontrolního úřadu. Přesto se počítá s jeho odsunem o pouhých 800 metrů jižněji za desítky miliard korun.

Návrh zadání Zásad počítá i s vybudováním 14 nových průmyslových zón, u nichž není jasné, zda je Brno vůbec využije. Jen jihovýchod brněnské aglomerace má být zastavěn téměř 900 ha zón. Drtivá část této rozlohy je přitom vedena v zemědělském půdním fondu jako vysoce kvalitní půdy s nadprůměrnou produkční schopností. Pokud by došlo k vybudování zón, zhorší se životní podmínky obyvatel v přilehlých obcích. Tyto lokality jsou již dnes vedeny jako oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, zejména vlivem dálnice D1.

[3] V některých oblastech dokonce dojde ke kumulaci několika záměrů, které výrazně ovlivní životní podmínky tamních obyvatel. Např. ve Šlapanicích by se tak ke stávajícímu znečištění z dálnice přidalo další z blízké průmyslové zóny a z Jihovýchodní tangenty. V Troubsku a Brně-Bosonohách zase budou trpět hlukem a prachem z D1, R43 a Jihozápadní tangenty.