https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/evropska-komise-zaradila-planovane-ceske-vysokorychlostni-trate-do-site-ten-t
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

MD ČR: Evropská komise zařadila plánované české vysokorychlostní tratě do sítě TEN-T

20. prosince 2021 | MD ČR
V úterý 14. prosince 2021 představila Evropská komise dlouho očekávaný návrh revize politiky transevropských dopravních sítí (TEN-T). Ten je součástí takzvaného Balíčku efektivní a zelené mobility, který se vedle tohoto návrhu skládá ještě z podkladu revize směrnice k rozmístění inteligentních dopravních systémů (ITS), akčního plánu na podporu rozvoje přepravy cestujících v dálkové a mezinárodní železniční dopravě a nového rámce EU pro městskou mobilitu.

Příslušný návrh nařízení představuje klíčový posun pro další budování evropských dopravních spojení a hraje též důležitou roli při definici možného spolufinancování dopravních projektů z prostředků EU, mimo jiné i z Nástroje na propojení Evropy (CEF).

Z tohoto pohledu lze za velký úspěch ČR označit skutečnost, že při předchozích bilaterálních jednáních vedených ministerstvem dopravy ve spolupráci se Správou železnic s Evropskou komisí se podařilo prosadit zařazení tří ze čtyř úseků připravovaného vysokorychlostního železničního spojení mezi Prahou a Brnem do hlavní sítě TEN-T s termínem dokončení v roce 2030 (stejně tak úsek Brno-Šakvice) a bude tudíž na jejich přípravu a i realizaci možné využít finanční prostředky z uvedeného fondu CEF.

Stejně tak se podařilo do hlavní sítě TEN-T pro nákladní železniční dopravu doplnit úsek Velký Osek - Hradec Králové – Choceň, u něhož se předpokládá modernizace. Naopak ČR nebyla úspěšná ve svých návrzích na doplnění sítě TEN-T o takzvaný „Slezský kříž“ nebo o železniční trať Praha – Mladá Boleslav – Liberec-státní hranice, a to v obou případech z důvodu nesouhlasu polské strany se zahrnutím navazujícího spojení na jejich území do TEN-T. Dle metodiky Evropské komise přitom musí mít všechna dopravní spojení v TEN-T přeshraniční charakter.

Vedle hlavní sítě, která má být dokončena do roku 2030 a globální sítě, jejíž dokončení je plánováno k roku 2050, pracuje nově revize politiky TEN-T se střednědobým milníkem 2040 pro takzvanou prodlouženou hlavní síť (extended core network) Do této vrstvy byla zařazena VRT Přerov-Ostrava, VRT Ústí nad Labem-Drážďany a úsek Světlá nad Sázavou-Velká Bíteš jako 4. úsek VRT Praha-Brno.

Tato prodloužená hlavní síť TEN-T by měla především obsahovat velké strategické projekty (například VRT), které nemohou být dokončeny do roku 2030. Pro implementaci těchto projektů bude zároveň důležité budoucí zajištění spolufinancování z rozpočtu EU. Návrh také v tomto směru upravuje mapy TEN-T. V rámci silniční sítě jsou nově zařazeny do vrstvy comprehensive silnice I/33 (Jaroměř-Náchod-státní hranice) a silnice I/50 (Holubice-Starý Hrozenkov) z důvodu vojenské mobility.

Evropská komise nijak nereflektovala požadavky ČR a Polska směrem k zařazení nových částí vnitrozemské vodní infrastruktury do sítě TEN-T, zejména v otázce prodloužení již zařazené části Odry na polském území či prodloužení až na území ČR. Evropská komise nebyla připravena s ohledem na absenci souhlasného stanoviska EIA k projektu splavnění Odry toto téma nijak diskutovat.

V souladu s Green Deal a Strategií k udržitelné a inteligentní mobilitě se návrh TEN-T nařízení zaměřuje zejména na rozvoj dopravních módů šetrnějších k životnímu prostředí, především na železnici. Vybudování kvalitní a efektivní dopravní sítě je totiž dle Komise základním předpokladem pro naplňování klimatických cílů EU a rozvoj ekonomiky jednotlivých členských států.

V návrhu jsou tak nově stanoveny poměrně značně ambiciózní cíle pro rozvoj dopravní infrastruktury, zejména té pro železniční dopravou. Mimo jiné je stanoven požadavek minimální rychlosti pro přepravu cestujících na hlavní síti na 160 km/h do roku 2040. V dlouhodobém horizontu 2050 pak návrh počítá s tím, že všechny železniční tratě by měly umožnit průjezd dlouhých nákladních vlaků o délce alespoň 740 metrů. To by na dvojkolejných tratích mělo znamenat průjezd minimálně dvou takových vlaků v jednom směru za hodinu a jednoho takto dlouhého vlaku ve stejném čase na jednokolejných tratích.

Zároveň se návrh snaží zlepšit multimodální spojení pro přepravu zboží a cestujících v hlavních přepravních uzlech jako jsou velká města. Tomu odpovídá požadavek na vznik terminálů kombinované dopravy ve všech takzvaných městských uzlech. Dle návrhu Komise jde přitom o všechna města s minimálním počtem sto tisíc obyvatel a dále o největší města v rámci takzvaných regionů NUTS 2.

V případě ČR se konkrétně jedná o Prahu, Brno, Liberec, Olomouc, Ostravu, Plzeň a Ústí nad Labem. Tato města budou muset na jednu stranu plnit jisté požadavky (nutnost zpracovávat plány udržitelného rozvoje městské mobility), na druhou stranu se pro ně otevírají větší možnosti pro spolufinancování dopravních projektů z prostředků EU. V neposlední řadě návrh přináší pobídky pro digitalizaci dopravy a rozvoj infrastruktury pro alternativní paliva.
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist