Greenpeace: Evropský summit: peníze na klima dáme, ale neřekneme kolik

Šéfové vlád evropské sedmadvacítky se na summitu EU v Bruselu shodli, že dají dohromady prostředky na pomoc rozvojovým zemím v boji proti změnám klimatu, nicméně nepředložili žádnou konkrétní finanční nabídku. Greenpeace vnímá tuto absenci jasného závazku ze strany EU jako selhání. Úspěšné uzavření globální klimatické dohody, ke kterému má dojít již na konci letošního roku v Kodani, se tím nijak nepřiblížilo.

„Evropská unie se sice shodla, že musí splatit svůj dluh za vypouštění emisí, ale chudé státy si dvakrát rozmyslí své přistoupení k mezinárodní klimatické dohodě, pokud neuvidí naprosto konkrétní finanční závazky bohatých zemí. Nemůžete začít vyjednávat o tom, kdo a jak přispěje na boj s klimatickými změnami, aniž dáte peníze na stůl,“ řekl Joris den Blanken, ředitel oddělení klimatické a energetické politiky Greenpeace EU.

Jarní summit EU podpořil nové finanční mechanismy, které mají generovat fondy na opatření proti změnám klimatu v rozvojovém světě. Jedná se o fondy na podporu čisté energie v rozvojových státech, na ochranu pralesů a na adaptaci na již nevyhnutelné projevy změny klimatu. Šéfové vlád Unie však vůbec nezmínili, kolik peněz z veřejných rozpočtů chtějí na tyto účely uvolnit./1/

Rozvinuté průmyslové země (včetně USA a Ruska) by měly do roku 2020 investovat v rozvojovém světě do čistých zdrojů energie, zastavení odlesňování a adaptačních opatření celkem 110 miliard euro ročně. Na Evropskou unii z toho připadá 35 miliardami ročně, což je v přepočtu částka 1,3 euro týdně na občana EU (cena jedné jízdenky MHD). Vezmeme-li v potaz historickou odpovědnost za změny klimatu a finanční možnosti EU, jde o velmi spravedlivý podíl.

Greenpeace vyzývá evropské vlády, aby přestaly marnit drahocenný čas a využily ještě v době českého předsednictví nadcházejících schůzek Rady ministrů k přijetí konkrétního plánu, jak financovat boj s klimatickými změnami v rozvojových zemích. Greenpeace rovněž vyzývá státy G20, aby z financování opatření proti klimatickým změnám učinily jedno z prioritních témat na své londýnské schůzce počátkem dubna. Doporučení G20 by měla být výrazným příspěvkem do jednání o klimatu v rámci OSN.

„Evropští státníci diskutovali především o rychlých opatřeních k záchraně krachujících bank, na záchranu planety si už tolik času nenašli. Nebude-li vytvořen dlouhodobý ozdravný ekonomický plán, který zároveň pomůže klimatu, dočkáme se ještě za našeho života velmi rychlých změn globálního klimatu,“ dodal Joris den Blanken./2/


Poznámky pro editory:

/1/ Z částky 110 miliard euro by 40 mld. mělo jít na rozvoj čisté energie, 30 mld. na ochranu lesů a 40 mld. na pomoc rozvojovým státům, které jim umožní čelit následkům již probíhajících změn klimatu.
/2/ Greenpeace má za to, že pokud nedojde k reformě energetického systému založeného na fosilních palivech, můžeme se velmi brzy dočkat návratu cen uhlí a ropy z roku 2008. Jen v případě ropy by něco takového stálo EU, Spojené státy a Japonsko dohromady 800 miliard euro ročně (asi polovinu celkové ceny současných stimulačních balíčků). Mezinárodní energetická agentura (IEA) věří, že problémy s dodávkami ropy, které její cenu v roce 2008 vyhnaly až k trojmístným cifrám, nejsou zdaleka vyřešeny a mohou vést k nové vlně vysokých cen (viz. IEA, World Energy Outlook, 2008).

Kontakty:

Jan Rovenský, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace,
telefon: (+420) 723 623 238, e-mail: jan.rovensky@greenpeace.org
Joris Den Blanken, ředitel oddělení klimatické a energ. politiky Greenpeace EU, telefon: +32 476 961 375, e-mail: joris.den.blanken@greenpeace.org