Tiskové zprávy
Strana zelených: Evropský úřad pro hospodářskou soutěž se zajímá o návrh zákona o OZE
Evropský úřad pro hospodářskou soutěž a státní výpomoc zaslal koncem ledna 2004 českým úřadům dopis žádající bližší vysvětlení vládního návrhu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů. Návrh totiž výrazně diskriminuje nové nezávislé výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů a zároveň výhodnými podmínkami pro spalování dřevní štěpky v uhelných elektrárnách podporuje společnost ČEZ, která je ze 70 % ve státním vlastnictví.
Česká republika se zavázala, že bude do r. 2010 pokrývat 8% celostátní spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů. To znamená nárůst asi 5 % oproti dnešnímu stavu. Jen pro představu o jaký výkon se jedná: česká celostátní spotřeba elektřiny odpovídá zhruba 10.000 MW elektrárenského výkonu; v České republice proto musí být postaveny ekologické zdroje elektřiny o trvalém výkonu řádově 500 MW. Elektrárny Tisová, Hodonín, Poříčí a Ledvice, ve kterých společnost ČEZ přimíchává dřevní štěpku do uhlí, mají dohromady výkon cca 1.200 MW. ČEZ hovoří o přimíchávání štěpky až do podílu 25%, což by vydalo na 300 MW. Tímto postupem by ČEZ mohl státní závazek během krátké doby splnit, zejména pokud by spoluspalování rozšířil na další uhelné elektrárny.
Ale co ostatní klasické obnovitelné zdroje – mají v České republice srovnatelné možnosti?
Zcela jistě mají! Jedním z nich je větrná energetika, obor, který zažívá v Evropě, USA i jinde ve světě největší boom ze všech obnovitelných zdrojů, a který se vyznačuje nejrychlejšími přírůstky instalovaného výkonu. Podle odhadů zahraničních investorů i českých odborníků má větrná energetika v České republice realizovatelný potenciál 1.500 MW instalovaného výkonu. Vezmeme-li v potaz, že větrná elektrárna je v provozu v průměru čtvrtinu roku, docházíme k teoretickému trvalému výkonu větrné energetiky na úrovni stovek MW, čili na podobné úrovni jako spoluspalování dřeva v elektrárnách ČEZu.
Výborné výchozí podmínky má v České republice i výroba elektřiny z biomasy nebo bioplynu. Velké, ladem ležící zemědělské plochy mohou být využity pro pěstování energetických plodin jako je šťovík Uteuša. Využít lze i dostatek odpadů z živočišné a rostlinné výroby stejně jako skládkový či kalový plyn. Je až s podivem, že vládní návrh zákona, který mají dnes v prvním čtení projednat poslanci Parlamentu České republiky, však přednostní rozvoj těchto zdrojů neumožňuje – a to i přes to, že to předepisuje evropská Směrnice 2001/77/ES.
„Čeští zákonodárci mnoho svých nepopulárních kroků alibisticky vysvětlují nutností a požadavky Evropské unie. Ano, Česká republika se za necelé tři měsíce stává plnoprávnou členkou EU a její legislativní předpisy skutečně musí být v souladu s evropským právem. Vláda by si měla uvědomit, že to platí i o připravovaném zákoně o podpoře obnovitelných zdrojů,“ upozorňuje vedoucí energetické sekce Strany zelených Neela Winkelmannová.
Kontakty:
Neela Winkelmann-Heyrovská, vedoucí energetické sekce SZ, tel.: +49 831 960 3450
Jana Ulbrychová, místopředsedkyně SZ pro média, tel.: 724 321 845
Česká republika se zavázala, že bude do r. 2010 pokrývat 8% celostátní spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů. To znamená nárůst asi 5 % oproti dnešnímu stavu. Jen pro představu o jaký výkon se jedná: česká celostátní spotřeba elektřiny odpovídá zhruba 10.000 MW elektrárenského výkonu; v České republice proto musí být postaveny ekologické zdroje elektřiny o trvalém výkonu řádově 500 MW. Elektrárny Tisová, Hodonín, Poříčí a Ledvice, ve kterých společnost ČEZ přimíchává dřevní štěpku do uhlí, mají dohromady výkon cca 1.200 MW. ČEZ hovoří o přimíchávání štěpky až do podílu 25%, což by vydalo na 300 MW. Tímto postupem by ČEZ mohl státní závazek během krátké doby splnit, zejména pokud by spoluspalování rozšířil na další uhelné elektrárny.
Ale co ostatní klasické obnovitelné zdroje – mají v České republice srovnatelné možnosti?
Zcela jistě mají! Jedním z nich je větrná energetika, obor, který zažívá v Evropě, USA i jinde ve světě největší boom ze všech obnovitelných zdrojů, a který se vyznačuje nejrychlejšími přírůstky instalovaného výkonu. Podle odhadů zahraničních investorů i českých odborníků má větrná energetika v České republice realizovatelný potenciál 1.500 MW instalovaného výkonu. Vezmeme-li v potaz, že větrná elektrárna je v provozu v průměru čtvrtinu roku, docházíme k teoretickému trvalému výkonu větrné energetiky na úrovni stovek MW, čili na podobné úrovni jako spoluspalování dřeva v elektrárnách ČEZu.
Výborné výchozí podmínky má v České republice i výroba elektřiny z biomasy nebo bioplynu. Velké, ladem ležící zemědělské plochy mohou být využity pro pěstování energetických plodin jako je šťovík Uteuša. Využít lze i dostatek odpadů z živočišné a rostlinné výroby stejně jako skládkový či kalový plyn. Je až s podivem, že vládní návrh zákona, který mají dnes v prvním čtení projednat poslanci Parlamentu České republiky, však přednostní rozvoj těchto zdrojů neumožňuje – a to i přes to, že to předepisuje evropská Směrnice 2001/77/ES.
„Čeští zákonodárci mnoho svých nepopulárních kroků alibisticky vysvětlují nutností a požadavky Evropské unie. Ano, Česká republika se za necelé tři měsíce stává plnoprávnou členkou EU a její legislativní předpisy skutečně musí být v souladu s evropským právem. Vláda by si měla uvědomit, že to platí i o připravovaném zákoně o podpoře obnovitelných zdrojů,“ upozorňuje vedoucí energetické sekce Strany zelených Neela Winkelmannová.
Kontakty:
Neela Winkelmann-Heyrovská, vedoucí energetické sekce SZ, tel.: +49 831 960 3450
Jana Ulbrychová, místopředsedkyně SZ pro média, tel.: 724 321 845
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
