Tiskové zprávy
Greenpeace: Greenpeace i nadále žádá zákaz pěstování GM kukuřice v ČR
Pozice České republiky zůstává zcela v protikladu k postojům většiny členských států, které při nedávném jednání Rady ministrů životního prostředí EU podpořily Rakousko v jeho kritice geneticky modifikované kukuřice MON810 firmy Monsanto. Ta je sice v EU schválena pro pěstování, ale chybí jí odpovídající monitorovací plán vlivu na životní prostředí. Stále více států si uvědomuje, že by pěstování GM plodin nemělo být povoleno a varují Komisi před současným stavem legislativy, kdy zákony o GMO nejsou často ani hotovy, tím méně řádně implementovány. [2]
Kukuřice MON810 obsahuje tzv. Bt-toxin, který má chránit rostlinu proti specifickému druhu zavíječe. Monitorovací plán Monsanta z roku 1995 se zabývá pouze možným vznikem rezistence na Bt-toxin u populací evropského zavíječe kukuřičného. Avšak významný počet vědeckých studií, publikovaných po roce 1995, poukázal na mnoho dalších, škodlivých účinků, např. na kumulaci toxinu v půdě a vliv na ostatní živočišné druhy.
Současná legislativa EU umožňuje evropským státům zakázat dovoz a pěstování GMO v případě, že se objeví nové vědecké poznatky o potenciálních rizicích. Maďarsko již k tomuto kroku přistoupilo a v lednu uvalilo zákaz na pěstování MON810 na svém území. Greenpeace vyzývá k celoevropskému zákazu komerčního pěstování GM plodin, dokud EU neurčí přesná kritéria pro monitoring a hodnocení rizik a nevytvoří závazná pravidla koexistence konvenčního, ekologického a GMO zemědělství.
Další informace:
RNDr. Magdalena Klimovičová, konzultantka genetické kampaně Greenpeace ČR,
tel.: 224 319 667, e-mail: magdalena.klimovicova@cz.greenpeace.org
Zbyněk Havránek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR,
tel.: 224 319 667, GSM: 606 126 968, e-mail: zbynek.havranek@cz.greenpeace.org
Poznámky pro editory:
[1] Podrobné informace v tiskové zprávě „Evropská komise vystavuje členské státy rizikům z GM plodin“ z 15. 2. na http://www.greenpeace.cz/media/zpravy.shtml?x=223212
[2] Třináct zemí EU (Maďarsko, Německo, Švédsko, Kypr, Itálie, Dánsko, Belgie, Řecko, Polsko, Lucembursko, Malta, Slovinsko a Slovensko), podpořilo při zasedání Rady ministrů životního prostředí EU 10. března 2005 v Bruselu požadavek Rakouska na právo členských států vyhlásit zákaz kukuřice MON810 na svém území.
Online diskuse
Geneticky upravené plodiny 'škodí životnímu prostředí' - 23. 3. 2005 - BBChttp://www.bbc.co.uk/czech/worldnews/story/2005/03/050322_uk_gm_crops_pckg.shtmlGeneticky upravené plodiny jsou k životnímu prostředí méně šetrné. Vyplývá to z dosud nejrozsáhlejšího výzkumu dopadů geneticky modifikovaných plodin. Britská studie potvrdila to, na co dlouhodobě upozorňují ekologové – že geneticky pozměněné rostliny poškozují především hmyz, ptáky a další zvířata. Výzkum trval přes čtyři roky, probíhal na 65 polích po celé Británii a stál asi šest milionů liber. Polovina pole se vždy osela plodinou, geneticky upravenou tak, aby byla odolná proti herbicidům, druhá půlka se osela běžnou plodinou a pole se pak postříkalo herbicidy. Řepka na dvě půlky "Zjistili jsme, že geneticky upravené rosliny mají špatný vliv na životní prostředí a na jeho rovnováhu," uvedl Les Firbank z Centra pro ekologii a hydrologii, který vědecký tým vedl. Zjistili jsme, že geneticky upravené rosliny mají špatný vliv na životní prostředí a na jeho rovnováhu - Les Firbank "Špatný proto, že na zemědělské půdě pak zbylo jen velmi málo různých semen a plevelných rostlin, které jsou přitom důležité pro ptactvo a savce," dodal Firbank. Výzkum skutečně prokázal, že na geneticky upravených polích je výrazně méně včel a motýlů, kteří se jinak na polích hojně vyskytují. Jediný plevel, kterému se prý mezi geneticky upravenými plodinami docela vedlo, byla tráva. Výsledky studie teď budou postoupeny k hodnocení poradním orgánům britské vlády. Kukuřice s výjimkou Podle ekologických organizací to jasně dokazuje, že by se geneticky modifikované rostliny v Británii neměly pěstovat. Pěstování geneticky upravených rostlin vede k úbytku ptáků Takový je i názor ředitele britské Královské společnosti pro ochranu ptáků Marka Averyho: "Výsledky jasně ukazují, že tyto plodiny farmářům příliš dobře neslouží. Daří se mezi nimi trávě, tedy plevelu, který nejvíc vadí pšenici, což je hlavní obilnina, která zemědělce živí." Tyto rostliny podle Marka Averyho zároveň škodí zvířatům, takže mají dvojnásobný špatný dopad. "Nemyslím, že by jejich pěstování někomu prospělo," uzavírá Avery. Výzkum se zaměřil celkem na čtyři druhy rostlin - ozimou a jarní řepku olejku, cukrovou řepu a kukuřici – přičemž právě u kukuřice vědci nemluví o "vážném vlivu na životní prostředí". |
