Tiskové zprávy
Greenpeace: Greenpeace vyměřuje kótu stoleté povodně ve Spolaně a varuje před únikem dioxinů do Labe
Praha/Neratovice, 24. ledna 2002 - Dvě desítky aktivistů Greenpeace z ČR, Německa, Slovenska, Rakouska, Holandska a Finska dnes s pomocí kruhového laseru a profesionálního geodeta vyměřili a označili kótu stoleté vody před jednou z bran chemického závodu Spolana v Neratovicích. Organizace Greenpeace zároveň varovala, že větší povodeň na Labi by mohla zaplavit dva zdejší objekty zamořené extrémně toxickými dioxiny a spláchnout tyto jedy do Labe (1). Nedávno zpracované studie přitom odhalily, že jde o jedno z nejzamořenějších míst na světě a únik dioxinů by znamenal vážnou ekologickou havárii (2).
„Zatajovat veřejnosti informace o hrozícím nebezpečí považujeme za krajně nezodpovědné,“ prohlásil MUDr. Miroslav Šuta, vedoucí toxického programu Greenpeace. Vedení podniku Spolana totiž možnost vyplavení dioxinů povodní popírá a celý problém bagatelizuje.
Již téměř rok Spolana odmítá žádosti Greenpeace o objektivní informování veřejnosti. Vedení Spolany rovněž ignorovalo opakované žádosti o zabezpečení kontaminovaných objektů proti případné povodni. Avšak i vlastní studie, kterou si Spolana nechala zpracovat firmou AQUATEST, potvrzuje, že povodeň by mohla vyplavit toxické látky do Labe a vážně ohrozit životní prostředí a lidské zdraví (2).
Podle sdělení České inspekce životního prostředí by jeden z objektů zamořených dioxiny (označený A 1030) byl již v případě tzv. padesátileté vody zaplaven do výše cca 50 cm nad úroveň podlahy (3). Přitom na podlaze této budovy byly nalezeny dioxiny v koncentraci až 1255 ng TEQ/g, což je 125krát více než činí limit těchto jedů pro nebezpečný odpad. Celkem je množství dioxinů v chátrajících objektech na základě chemických analýz odhadováno na 28 až 276 gramů. Pro srovnání: Pouhý jediný gram dioxinů, který v Belgii kontaminoval krmivo, zapříčinil známý skandál s dioxinovými kuřaty a způsobil škody v hodnotě 50 miliard korun. Belgičtí vědci navíc odhadují, že v důsledku zamoření onemocní rakovinou až 8000 lidí (6).
„Dioxiny již v nepatrných dávkách vyvolávají rakovinu, poruchy plodnosti a poškozují imunitní i hormonální systém,“ varoval MUDr. Šuta a dodal, že člověk přijímá dioxiny nejčastěji potravou nebo je může vdechnout ve formě páry či navázané na částečky prachu. Dioxiny však snadno procházejí kůží už při dotyku s kontaminovaným předmětem, což by mohlo znamenat vážné nebezpečí právě v případě zamoření domů, silnic, polí a luk v okolí Labe během povodně (4).
„Nechápeme, jak může Spolana veřejnosti tvrdit, že dioxiny neohrozí obyvatelstvo ani při povodních, když moc dobře ví, že už padesátiletá voda by mohla vést k vyplavení dioxinů do Labe,“ uvedl Šuta (5). „Poskytla-li Spolana podobně zavádějící informace i saskému ministerstvu životního prostředí a Mezinárodní komisi pro ochranu Labe, může to poškodit dobré jméno České republiky v Německu, které navíc pro Spolanu představuje významný exportní trh,“ zdůraznil Šuta.
Další informace:
MUDr. Miroslav Šuta, koordinátor programu Toxické látky a zdraví Greenpeace ČR, mobil: 0603/443 140
Václav Vašků, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, mobil: 0603/414 739
Jan Haverkamp (německy, anglicky), vedoucí kampaní Greenpeace ČR, mobil: 0603/569 243
internet: http://www.greenpeace.cz/agentorange
Poznámka pro redakce:
(1) Dioxinové zamoření ve Spolaně Neratovice vzniklo v letech 1965 až 1968, kdy zde firma vyráběla chlorovaný herbicid 2,4,5-T, jeden z komponentů bojového prostředku Agent Orange, který používala americká armáda ve Vietnamu. Výroba této látky musela být v roce 1968 zastavena, protože přibližně 80 zaměstnanců Spolany začalo trpět vážnými zdravotními problémy. Jeden ze tří kontaminovaných objektů byl v roce 1998 částečně zalit do betonového sarkofágu. Zbylé dva objekty na likvidaci stále čekají.
(2) Aquatest: Spolana a.s. Neratovice - Kontaminace objektů A 1420 a A 1030 dioxiny - Analýza rizika - závěrečná zpráva, leden 2001
(3) Sdělení České inspekce životního prostředí pro Greenpeace z 21. ledna 2002.
(4) Doc. ing. Pavel Kalač, CSc.: Polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany v životním prostředí, Český ekologický ústav a Ministerstvo životního prostředí ČR, 1995
(5) „Pracovníci Spolany prokázali, že objekty neohrozí ani stoletá povodeň…“ Zdeněk Joska: Dioxiny neohrozí obyvatelstvo ani při povodni!, tisková zpráva Spolany a.s. Neratovice z 20. prosince 2001.
(6) Nik van Larebeke et al.: The Belgian PCB and Dioxin Incident of January-June 1999: Exposure Data and Potential Impact on Health, Environmental Health Perspectives109:265-273 (2001), http://ehpnet1.niehs.nih.gov/docs/2001/109p265-273vanlarebeke/abstract.html
„Zatajovat veřejnosti informace o hrozícím nebezpečí považujeme za krajně nezodpovědné,“ prohlásil MUDr. Miroslav Šuta, vedoucí toxického programu Greenpeace. Vedení podniku Spolana totiž možnost vyplavení dioxinů povodní popírá a celý problém bagatelizuje.
Již téměř rok Spolana odmítá žádosti Greenpeace o objektivní informování veřejnosti. Vedení Spolany rovněž ignorovalo opakované žádosti o zabezpečení kontaminovaných objektů proti případné povodni. Avšak i vlastní studie, kterou si Spolana nechala zpracovat firmou AQUATEST, potvrzuje, že povodeň by mohla vyplavit toxické látky do Labe a vážně ohrozit životní prostředí a lidské zdraví (2).
Podle sdělení České inspekce životního prostředí by jeden z objektů zamořených dioxiny (označený A 1030) byl již v případě tzv. padesátileté vody zaplaven do výše cca 50 cm nad úroveň podlahy (3). Přitom na podlaze této budovy byly nalezeny dioxiny v koncentraci až 1255 ng TEQ/g, což je 125krát více než činí limit těchto jedů pro nebezpečný odpad. Celkem je množství dioxinů v chátrajících objektech na základě chemických analýz odhadováno na 28 až 276 gramů. Pro srovnání: Pouhý jediný gram dioxinů, který v Belgii kontaminoval krmivo, zapříčinil známý skandál s dioxinovými kuřaty a způsobil škody v hodnotě 50 miliard korun. Belgičtí vědci navíc odhadují, že v důsledku zamoření onemocní rakovinou až 8000 lidí (6).
„Dioxiny již v nepatrných dávkách vyvolávají rakovinu, poruchy plodnosti a poškozují imunitní i hormonální systém,“ varoval MUDr. Šuta a dodal, že člověk přijímá dioxiny nejčastěji potravou nebo je může vdechnout ve formě páry či navázané na částečky prachu. Dioxiny však snadno procházejí kůží už při dotyku s kontaminovaným předmětem, což by mohlo znamenat vážné nebezpečí právě v případě zamoření domů, silnic, polí a luk v okolí Labe během povodně (4).
„Nechápeme, jak může Spolana veřejnosti tvrdit, že dioxiny neohrozí obyvatelstvo ani při povodních, když moc dobře ví, že už padesátiletá voda by mohla vést k vyplavení dioxinů do Labe,“ uvedl Šuta (5). „Poskytla-li Spolana podobně zavádějící informace i saskému ministerstvu životního prostředí a Mezinárodní komisi pro ochranu Labe, může to poškodit dobré jméno České republiky v Německu, které navíc pro Spolanu představuje významný exportní trh,“ zdůraznil Šuta.
Další informace:
MUDr. Miroslav Šuta, koordinátor programu Toxické látky a zdraví Greenpeace ČR, mobil: 0603/443 140
Václav Vašků, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, mobil: 0603/414 739
Jan Haverkamp (německy, anglicky), vedoucí kampaní Greenpeace ČR, mobil: 0603/569 243
internet: http://www.greenpeace.cz/agentorange
Poznámka pro redakce:
(1) Dioxinové zamoření ve Spolaně Neratovice vzniklo v letech 1965 až 1968, kdy zde firma vyráběla chlorovaný herbicid 2,4,5-T, jeden z komponentů bojového prostředku Agent Orange, který používala americká armáda ve Vietnamu. Výroba této látky musela být v roce 1968 zastavena, protože přibližně 80 zaměstnanců Spolany začalo trpět vážnými zdravotními problémy. Jeden ze tří kontaminovaných objektů byl v roce 1998 částečně zalit do betonového sarkofágu. Zbylé dva objekty na likvidaci stále čekají.
(2) Aquatest: Spolana a.s. Neratovice - Kontaminace objektů A 1420 a A 1030 dioxiny - Analýza rizika - závěrečná zpráva, leden 2001
(3) Sdělení České inspekce životního prostředí pro Greenpeace z 21. ledna 2002.
(4) Doc. ing. Pavel Kalač, CSc.: Polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany v životním prostředí, Český ekologický ústav a Ministerstvo životního prostředí ČR, 1995
(5) „Pracovníci Spolany prokázali, že objekty neohrozí ani stoletá povodeň…“ Zdeněk Joska: Dioxiny neohrozí obyvatelstvo ani při povodni!, tisková zpráva Spolany a.s. Neratovice z 20. prosince 2001.
(6) Nik van Larebeke et al.: The Belgian PCB and Dioxin Incident of January-June 1999: Exposure Data and Potential Impact on Health, Environmental Health Perspectives109:265-273 (2001), http://ehpnet1.niehs.nih.gov/docs/2001/109p265-273vanlarebeke/abstract.html
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
