https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/harvestory-efektivni-nastroj-pro-vychovu-jehlicnatych-porostu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.: Harvestory: Efektivní nástroj pro výchovu jehličnatých porostů

Výchova lesa je důležitým nástrojem lesníka pro pěstování stabilních a funkčních porostů. Zejména v jehličnatých porostech (nebo směsích s převahou jehličnanů) vede zanedbání výchovy ve fázi prořezávek a prvních probírek ke zvyšování rizika škodlivého působení sněhu a později větru. Největší škody u jehličnanů jsou zaznamenávány právě v překmeněných a přeštíhlených porostech. Neopomenutelné jsou také tzv. ekologické efekty výchovy, jako jsou snižování intercepce, zvyšování půdní vlhkosti a přístupu světla, tj. celkové zlepšení podmínek pro zpřístupnění živin při rozkladu surového humusu.
S postupným vývojem techniky, zdražováním lidské práce a obecným nedostatkem kvalifikovaného personálu v posledních dekádách ve střední Evropě dynamicky narůstá využívání harvestorů a forwarderů nejen pro mýtní těžby, ale i pro těžby výchovné. Využití harvestorové techniky při výchovných zásazích se za ekonomicky rentabilní považuje při nasazení v porostech ve věku nad 35 let. S rozvojem techniky těžebních strojů a jejich přizpůsobení i pro práci v mladších lesních porostech však vzniká v praxi poptávka po specifikaci používaných modelů výchovy pro harvestorovou technologii.
Proto vědci z VÚLHM, v. v. i, Výzkumné stanice Opočno, připravili pro praxi příručku (certifikovanou metodiku) „Modely výchovy jehličnatých porostů pro harvestorové technologie“. Jejich cílem je poskytnout uživateli doporučení pro využití modelů výchovy jehličnatých dřevin (smrk, borovice, douglaska) při nasazení harvestorové techniky na vhodných stanovištích ve výchovných těžbách. Metodika byla vypracována v rámci institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace MZe MZE-RO0118.
U smrku jsou zpracovány čtyři modely zvlášť pro stanoviště méně ohrožená abiotickými škodlivými činiteli (exponovaná a kyselá) a stanoviště více ohrožená (bohatá a vodou ovlivněná) v nižších, středních i horských polohách; pro borovici a douglasku pak vždy dva modely diferencované podle kvality porostu se zohledněním bonity.
Pozitivními efekty využití harvestorů je lepší produktivita, ekonomika (zejména při větších rozlohách porostů) a bezpečnost práce. Po správně provedené těžbě a vyklizování harvestory a forwardery jsou také celkově menší škody na ponechaných stromech než u klasické moto-manuální metody.
S výchovnými zásahy (zejména prvními) je spojeno i tzv. zpřístupnění porostů vložením systému linek, které ani při šířce 4–5 m nevedou k významným produkčním ztrátám a mohou působit i pozitivně při zvýšení množství podkorunových srážek a snížení konkurence oproti plnému zápoji.
Aby byly škody na ponechaných stromech minimalizovány, je třeba zajistit použitému stroji dostatečný prostor po jeho stranách. Pro snížení rizika šíření hnilob z poškozených kořenů do kmene, by to mělo být alespoň 0,5 m. Pro využití harvestorů zejména v mladších porostech je tak zásadní jejich šířka. Dnes vyráběné nejužší stroje dosahují šířky 1,6 až 1,8 m.
Průměrný rozestup stromů po zásahu je v metodice hlavní veličinou, podle které se při postupně se zvyšující horní porostní výšce řídí plánování a realizace jednotlivých výchovných zásahů. U všech třech zmiňovaných dřevin by ponechanými jedinci měly být stromy z nadúrovně a úrovně. Stromy z podúrovně je možno ponechat v uvedeném rozestupu v řidších částech porostu, kde dominanty chybí.
Odstraňovány jsou především stromy poškozené a stromy ve špatném zdravotním stavu (zlomy, hniloba, loupání atd.). Ve směsích uvedených dřevin se použití doporučených průměrných rozestupů řídí podle dřeviny převažující (hlavní). Vtroušené a přimíšené dřeviny je třeba v porostech ponechat, i když dojde místně ke zmenšení rozestupu stromů po zásahu.
„Za posledních 10 let se průměrná plocha výchovných zásahů v porostech do 40 let pohybuje v ČR kolem 100 tis. ha ročně. Při vhodném použití harvestorové techniky pro výchovné zásahy můžeme uvažovat o významné úspoře nákladů. Ekonomickým aspektem je také skutečnost, že při správně provedené výchovné těžbě harvestorovou technikou dochází k výrazné minimalizaci škod na vychovávaných porostech“, uzavírá Ing. Jiří Novák, Ph.D., jeden z autorů publikace.
Metodika „Modely výchovy jehličnatých porostů pro harvestorové technologie“ je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2020/03/LP_8_2019.pdf
Kontakt: Ing. Jiří Novák, Ph.D. Ing. David Dušek, Ph.D. doc. RNDr. Marian Slodičák, CSc. VÚLHM, v. v. i. Výzkumná stanice Opočno, e-mail: novak@vulhmop.cz
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist