Tiskové zprávy
Poslankyně Věra Jakubková: Hlukem ke zdraví
17. února 2010 | Poslankyně Věra Jakubková
V České republice se nic neutají.
Nejprve prosákly na veřejnost zprávy o záměru MZd zvýšit tzv. hlukové limity o 5dB ve dne, v noci dokonce o 10 dB.
Následně unikl dopis ministryně zdravotnictví hlavnímu hygienikovi s žádostí o argumenty, kterými by se zbavila „militantní“ poslankyně.
A nakonec hlubiny úřednických šuplíků vydaly i připravované a přísně tajené vládní nařízení.
Potěšitelné na celé věci je pouze zjištění, že státním úředníkům neschází smysl pro humor. Nařízení, které přinese statisícům lidí zhoršení životních podmínek a následně zdraví, nese hrdý název…“o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.“
O nic nejde, maximálně umřete na infarkt!
Hlavní hygienik připouští ztráty na životech v důsledku vyšší hlučnosti minimálně ve výši cca 3% kardiaků. Ale ani slovo o tom, že lékařské i statistické studie dokazují, že hluk způsobuje chronickou únavu, depresi, agresivitu, snížení imunity, zhoršení paměti, ztrátu pozornosti, nespavost a řadu dalších potíží.
Na přesvědčivosti ministerským argumentům nepřidá ani to, že se opírají o materiály z roku 1996, přesto, že jsou k dispozici údaje z roku 2009.
Poslankyně Věra Jakubková (nez.) považuje za nepřijatelné argumenty vycházející z toho, že v zahraničí lze v některých zemích nalézt méně účinné právní prostředky ochrany před hlukem a to má být důvodem pro změkčení hlukových limitů v ČR. „Vzorem pro ministerstvo zdravotnictví by měly být spíše ty země, kde je ochrana před hlukem propracovaná a maximálně efektivní“, kontruje Jakubková.
V České republice žije v oblastech, kde jsou překračovány i ty nejbenevolentnější limity hluku, přes 226 tisíc lidí. Jde o spodní hranici odhadu, neboť do hlukových map nebyly zahrnuty zdaleka všechny komunikace, jejich počet by se v okamžiku schválení připravovaného nařízení vlády výrazně zvýšil. Podle odhadů expertů je v ČR zasažen nadměrným dopravním hlukem každý pátý obyvatel.
Hlavní hygienik bez uzardění obhajuje zvýšení hlukové zátěže obyvatel tím, že nejde o plošné opatření, že bude realizováno jen ve výjimečných, ojedinělých případech a po vyčerpání všech možností protihlukové ochrany.
Poslankyně Jakubková se ptá: „Copak opravdu neví, že v praxi dochází k povolování výjimek jako na běžícím pásu? Tyto výjimky, o nichž rozhodují Krajské hygienické stanice, platí obvykle pět až deset let a jsou dále prodlužovány. Samotná rozhodnutí obsahují řadu nedostatků. Často schází stanovení konkrétních protihlukových opatření, plán pro jejich realizaci, ověření zda došlo skutečně ke zlepšení a další.
V řadě případů, kdy jsou výjimky povoleny, jde bohužel pouze o oddálení řešení, přitom platné výjimky pokrývají stovky až tisíce kilometrů domácích silnic.“
Jakubková dodává: „Navíc občan nemá šanci ovlivnit řízení, v němž se rozhoduje o tom, zda mu budou namontována protihluková okna, nebo mu před domem postaví šestimetrovou protihlukovou stěnu.
Pokud se nezmění rozhodovací proces, jehož se v současnosti účastní pouze orgán ochrany veřejného zdraví a investor stavby, nelze očekávat, že by bylo pro eliminaci hluku učiněno maximum.
Mnohdy bohužel převažuje tlak ekonomicky silného investora na orgán ochrany veřejného zdraví, aby ustoupil od svých požadavků na ochranu veřejného zdraví.“
Upřednostní stát stavbu silnic před zdravím občanů?
Připravované vládní nařízení by přineslo zpětně generální pardon pro realizaci potřebných protihlukových opatření u silnic postavených do roku 2009 a u plánovaných staveb by se hladina hluku dokonce mohla ještě o několik decibelů zvýšit.
V důvodové zprávě, kterou ministerstvo připravilo pro vládu, najdeme zajímavou větu:…“lze předpokládat snížení nákladů na protihluková opatření. (Náklady na 1 m protihlukové clony činí cca 60 000,- Kč).“
Hlavní hygienik Michael Vít zdůvodňuje změkčení limitů zase tím, že se protihluková opatření nepodařilo realizovat ani po 10 letech od přijetí právní úpravy.
V materiálu pro ministryni zdravotnictví také píše : „Nepřekročení noční hladiny se tak stává kritickou záležitostí pro výstavbu jakýchkoliv komunikačních systémů nejvyššího významu…“
Poslankyně Jakubková úvahy hl. hygienika komentuje takto: „Vidno, že Vít zřejmě vůbec netuší, že Česká republika rezignovala na určení priorit v dopravní infrastruktuře a prostředky vydává na předražené dálnice, na stavby, které nejsou z hlediska dopravních intenzit zapotřebí, ovšem jsou prolobbované kraji a dalšími subjekty“. Jako příklad uvádí poslankyně tyto stavby: „R49 Hulín-Fryšták, mimoúrovňovou křižovatku pražského okruhu Běchovice, jinde například dálnici D1 v úseku Brno-Bosonohy-Troubsko, kde měly být postaveny protihlukové stěny do konce letošního roku, s jejich výstavbou se ještě nezačalo“.
A pokračuje: „Odhaduji, že za období 2007-2010 stát promrhal především na přípravě a realizaci „neodůvodněných, nepotřebných“ dopravních staveb cca 4 mld. korun.
K obrovskému nárůstu výdajů dojde teprve v příštích letech, kdy bude zahájena jejich stavba.“
Provokativně se ptá „Které limity změkčíme pak?“
Jakubková se domnívá, že Česká republika, potažmo Ministerstvo dopravy promrhali možnost financovat protihluková opatření z Operačního programu doprava (http://www.opd.cz/cz/Programove-dokumenty), kde je hluk zmíněn mnohokrát jako problém, jakož i to, že OPD přispěje k jeho snížení.
Věra Jakubková pokračuje: „Přestože jsem ještě neobdržela od ministryně odpověď na svou interpelaci (proběhla v nepřítomnosti ministryně, která má nyní 30 dnů na odpověď) a nebylo mi z oficiálních míst poskytnuto připravované nařízení vlády, z materiálů, které jsou nyní k dispozici lze dovodit, že tato novela je připravována „na objednávku“ Ministerstva dopravy, které má problémy s realizací chybně naplánovaných silnic, překračujících stávající hygienické limity hluku.
Vládní nařízení změkčující limity pro hluk problém neřeší, ale přenáší ho jinam.
Je nepřijatelné sanovat nedostatek prostředků na výstavbu silnic na úkor zdraví občanů.
Pokud by ministryně zdravotnictví Dana Jurásková takový návrh vládě přeci jen předložila, je namístě žádat její odvolání z funkce, neboť by bylo evidentní, že je pro její výkon zcela nekompetentní.
Nejprve prosákly na veřejnost zprávy o záměru MZd zvýšit tzv. hlukové limity o 5dB ve dne, v noci dokonce o 10 dB.
Následně unikl dopis ministryně zdravotnictví hlavnímu hygienikovi s žádostí o argumenty, kterými by se zbavila „militantní“ poslankyně.
A nakonec hlubiny úřednických šuplíků vydaly i připravované a přísně tajené vládní nařízení.
Potěšitelné na celé věci je pouze zjištění, že státním úředníkům neschází smysl pro humor. Nařízení, které přinese statisícům lidí zhoršení životních podmínek a následně zdraví, nese hrdý název…“o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.“
O nic nejde, maximálně umřete na infarkt!
Hlavní hygienik připouští ztráty na životech v důsledku vyšší hlučnosti minimálně ve výši cca 3% kardiaků. Ale ani slovo o tom, že lékařské i statistické studie dokazují, že hluk způsobuje chronickou únavu, depresi, agresivitu, snížení imunity, zhoršení paměti, ztrátu pozornosti, nespavost a řadu dalších potíží.
Na přesvědčivosti ministerským argumentům nepřidá ani to, že se opírají o materiály z roku 1996, přesto, že jsou k dispozici údaje z roku 2009.
Poslankyně Věra Jakubková (nez.) považuje za nepřijatelné argumenty vycházející z toho, že v zahraničí lze v některých zemích nalézt méně účinné právní prostředky ochrany před hlukem a to má být důvodem pro změkčení hlukových limitů v ČR. „Vzorem pro ministerstvo zdravotnictví by měly být spíše ty země, kde je ochrana před hlukem propracovaná a maximálně efektivní“, kontruje Jakubková.
V České republice žije v oblastech, kde jsou překračovány i ty nejbenevolentnější limity hluku, přes 226 tisíc lidí. Jde o spodní hranici odhadu, neboť do hlukových map nebyly zahrnuty zdaleka všechny komunikace, jejich počet by se v okamžiku schválení připravovaného nařízení vlády výrazně zvýšil. Podle odhadů expertů je v ČR zasažen nadměrným dopravním hlukem každý pátý obyvatel.
Hlavní hygienik bez uzardění obhajuje zvýšení hlukové zátěže obyvatel tím, že nejde o plošné opatření, že bude realizováno jen ve výjimečných, ojedinělých případech a po vyčerpání všech možností protihlukové ochrany.
Poslankyně Jakubková se ptá: „Copak opravdu neví, že v praxi dochází k povolování výjimek jako na běžícím pásu? Tyto výjimky, o nichž rozhodují Krajské hygienické stanice, platí obvykle pět až deset let a jsou dále prodlužovány. Samotná rozhodnutí obsahují řadu nedostatků. Často schází stanovení konkrétních protihlukových opatření, plán pro jejich realizaci, ověření zda došlo skutečně ke zlepšení a další.
V řadě případů, kdy jsou výjimky povoleny, jde bohužel pouze o oddálení řešení, přitom platné výjimky pokrývají stovky až tisíce kilometrů domácích silnic.“
Jakubková dodává: „Navíc občan nemá šanci ovlivnit řízení, v němž se rozhoduje o tom, zda mu budou namontována protihluková okna, nebo mu před domem postaví šestimetrovou protihlukovou stěnu.
Pokud se nezmění rozhodovací proces, jehož se v současnosti účastní pouze orgán ochrany veřejného zdraví a investor stavby, nelze očekávat, že by bylo pro eliminaci hluku učiněno maximum.
Mnohdy bohužel převažuje tlak ekonomicky silného investora na orgán ochrany veřejného zdraví, aby ustoupil od svých požadavků na ochranu veřejného zdraví.“
Upřednostní stát stavbu silnic před zdravím občanů?
Připravované vládní nařízení by přineslo zpětně generální pardon pro realizaci potřebných protihlukových opatření u silnic postavených do roku 2009 a u plánovaných staveb by se hladina hluku dokonce mohla ještě o několik decibelů zvýšit.
V důvodové zprávě, kterou ministerstvo připravilo pro vládu, najdeme zajímavou větu:…“lze předpokládat snížení nákladů na protihluková opatření. (Náklady na 1 m protihlukové clony činí cca 60 000,- Kč).“
Hlavní hygienik Michael Vít zdůvodňuje změkčení limitů zase tím, že se protihluková opatření nepodařilo realizovat ani po 10 letech od přijetí právní úpravy.
V materiálu pro ministryni zdravotnictví také píše : „Nepřekročení noční hladiny se tak stává kritickou záležitostí pro výstavbu jakýchkoliv komunikačních systémů nejvyššího významu…“
Poslankyně Jakubková úvahy hl. hygienika komentuje takto: „Vidno, že Vít zřejmě vůbec netuší, že Česká republika rezignovala na určení priorit v dopravní infrastruktuře a prostředky vydává na předražené dálnice, na stavby, které nejsou z hlediska dopravních intenzit zapotřebí, ovšem jsou prolobbované kraji a dalšími subjekty“. Jako příklad uvádí poslankyně tyto stavby: „R49 Hulín-Fryšták, mimoúrovňovou křižovatku pražského okruhu Běchovice, jinde například dálnici D1 v úseku Brno-Bosonohy-Troubsko, kde měly být postaveny protihlukové stěny do konce letošního roku, s jejich výstavbou se ještě nezačalo“.
A pokračuje: „Odhaduji, že za období 2007-2010 stát promrhal především na přípravě a realizaci „neodůvodněných, nepotřebných“ dopravních staveb cca 4 mld. korun.
K obrovskému nárůstu výdajů dojde teprve v příštích letech, kdy bude zahájena jejich stavba.“
Provokativně se ptá „Které limity změkčíme pak?“
Jakubková se domnívá, že Česká republika, potažmo Ministerstvo dopravy promrhali možnost financovat protihluková opatření z Operačního programu doprava (http://www.opd.cz/cz/Programove-dokumenty), kde je hluk zmíněn mnohokrát jako problém, jakož i to, že OPD přispěje k jeho snížení.
Věra Jakubková pokračuje: „Přestože jsem ještě neobdržela od ministryně odpověď na svou interpelaci (proběhla v nepřítomnosti ministryně, která má nyní 30 dnů na odpověď) a nebylo mi z oficiálních míst poskytnuto připravované nařízení vlády, z materiálů, které jsou nyní k dispozici lze dovodit, že tato novela je připravována „na objednávku“ Ministerstva dopravy, které má problémy s realizací chybně naplánovaných silnic, překračujících stávající hygienické limity hluku.
Vládní nařízení změkčující limity pro hluk problém neřeší, ale přenáší ho jinam.
Je nepřijatelné sanovat nedostatek prostředků na výstavbu silnic na úkor zdraví občanů.
Pokud by ministryně zdravotnictví Dana Jurásková takový návrh vládě přeci jen předložila, je namístě žádat její odvolání z funkce, neboť by bylo evidentní, že je pro její výkon zcela nekompetentní.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
