Tiskové zprávy
Ústav pro ekopolitiku, o.p.s.: Jak hospodařit s dešťovou vodou
14. ledna 2010 | Ústav pro ekopolitiku, o.p.s.
Publikaci „Jak hospodařit s dešťovou vodou na soukromém pozemku – Praktický rádce pro obnovu propustnosti povrchů a zasakován“ vydal Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., ve spolupráci s Asociací pro vodu ČR, s katedrou zdravotního a ekologického inženýrství ČVUT a Střediskem ekologické výchovy Lesů hl. m. Prahy.
Rostoucí zástavba krajiny zvyšuje podíl nepropustných ploch a nepříznivě tak ovlivňuje přirozený koloběh vody. Srážková voda se nemůže vsakovat a rychle odtéká do kanalizace či vodních toků. Urychlené odvádění vody zvyšuje riziko lokálních záplav nebo způsobuje problémy přetížení stokové sítě. Dešťová voda se obvykle pak navíc smíchá se splašky a je možné ji vyčistit jen za cenu vysokých nákladů, nebo odtéká nečištěná do potoků a řek. Na druhé straně rychlé odvádění dešťových vod má často za následek nedostatečnou obnovu zásob podzemní vody, usychání vegetace a nepříznivé změny mikroklimatu. Odpařuje se méně vody, vzduch je sušší a v letním období se krajina snáze přehřívá. Opatření, která řeší problémy způsobené obrovským nárůstem zpevněných ploch, (například výstavbu velkých dešťových usazovacích nádrží, nebo naopak dodávky vody pro zalévání apod.), pak ale musí zaplatit všichni občané.
Publikace Jak hospodařit s dešťovou vodou – Praktický rádce pro obnovu propustnosti povrchů a zasakování ukazuje způsoby, jak je možné srážkovou vodu v obytné zástavbě do přirozeného koloběhu vody vracet. Představuje možnosti přeměny nepropustných povrchů na propustné a nabízí varianty zasakování včetně posouzení jejich vhodnosti pro různé využívání ploch. V tabulkách rovněž uvádí i orientační technické a finanční nároky na vybudování povrchů, které zasakování umožňují.
Brožura je překladem německé publikace, kterou opakovaně vydala ministerstva životního prostředí v Hesensku a Bavorsku. Na rozdíl od Německa ale není v ČR dosud odvádění srážkových vod do kanalizace z nemovitostí určených k trvalému bydlení zpoplatněno. Potřebu řešit problémy způsobené zrychleným odtokem vody z krajiny již sice částečně reflektují např. Vyhláška 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využití území, nebo některé strategické dokumenty – jako jsou např. Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy, ovšem v budoucnosti bude potřeba upravit legislativu a zvýhodnit takové způsoby nakládání s dešťovou vodou, které motivují zasakování či retenci. Ovšem k šetrnému přístupu k zlepšení hospodaření s vodou v zástavbě by nás měly vést nejen finanční důvody.
Publikace je dostupná zdarma ve Středisku ekologické výchovy Lesů hl. m. Prahy, Praha 10 - Záběhlice, Práčská 1881, nebo ke stažení na webové stránce www.lesypraha.cz,
Kontakt ing. Petra Fišerová: fiserova@lesy-praha.cz, 775 018 624
Bližší informace:
Asociace pro vodu ČR, ing. David Stránský, stransky@fsv.cvut.cz
Katedra zdravotního a ekologického inženýrství, FS ČVUT, Dr. ing. Ivana Kabelková, kabelkova@fsv.cvut.cz, tel.: 224 354 605
Michaela Valentová, Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., tel.: 224 828 257
www.ekopolitika.cz, , Michaela.Valentova@ekopolitika.cz
Rostoucí zástavba krajiny zvyšuje podíl nepropustných ploch a nepříznivě tak ovlivňuje přirozený koloběh vody. Srážková voda se nemůže vsakovat a rychle odtéká do kanalizace či vodních toků. Urychlené odvádění vody zvyšuje riziko lokálních záplav nebo způsobuje problémy přetížení stokové sítě. Dešťová voda se obvykle pak navíc smíchá se splašky a je možné ji vyčistit jen za cenu vysokých nákladů, nebo odtéká nečištěná do potoků a řek. Na druhé straně rychlé odvádění dešťových vod má často za následek nedostatečnou obnovu zásob podzemní vody, usychání vegetace a nepříznivé změny mikroklimatu. Odpařuje se méně vody, vzduch je sušší a v letním období se krajina snáze přehřívá. Opatření, která řeší problémy způsobené obrovským nárůstem zpevněných ploch, (například výstavbu velkých dešťových usazovacích nádrží, nebo naopak dodávky vody pro zalévání apod.), pak ale musí zaplatit všichni občané.
Publikace Jak hospodařit s dešťovou vodou – Praktický rádce pro obnovu propustnosti povrchů a zasakování ukazuje způsoby, jak je možné srážkovou vodu v obytné zástavbě do přirozeného koloběhu vody vracet. Představuje možnosti přeměny nepropustných povrchů na propustné a nabízí varianty zasakování včetně posouzení jejich vhodnosti pro různé využívání ploch. V tabulkách rovněž uvádí i orientační technické a finanční nároky na vybudování povrchů, které zasakování umožňují.
Brožura je překladem německé publikace, kterou opakovaně vydala ministerstva životního prostředí v Hesensku a Bavorsku. Na rozdíl od Německa ale není v ČR dosud odvádění srážkových vod do kanalizace z nemovitostí určených k trvalému bydlení zpoplatněno. Potřebu řešit problémy způsobené zrychleným odtokem vody z krajiny již sice částečně reflektují např. Vyhláška 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využití území, nebo některé strategické dokumenty – jako jsou např. Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy, ovšem v budoucnosti bude potřeba upravit legislativu a zvýhodnit takové způsoby nakládání s dešťovou vodou, které motivují zasakování či retenci. Ovšem k šetrnému přístupu k zlepšení hospodaření s vodou v zástavbě by nás měly vést nejen finanční důvody.
Publikace je dostupná zdarma ve Středisku ekologické výchovy Lesů hl. m. Prahy, Praha 10 - Záběhlice, Práčská 1881, nebo ke stažení na webové stránce www.lesypraha.cz,
Kontakt ing. Petra Fišerová: fiserova@lesy-praha.cz, 775 018 624
Bližší informace:
Asociace pro vodu ČR, ing. David Stránský, stransky@fsv.cvut.cz
Katedra zdravotního a ekologického inženýrství, FS ČVUT, Dr. ing. Ivana Kabelková, kabelkova@fsv.cvut.cz, tel.: 224 354 605
Michaela Valentová, Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., tel.: 224 828 257
www.ekopolitika.cz, , Michaela.Valentova@ekopolitika.cz
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
