Evropská kontaktní skupina v ČR: Jaké výsledky přinesl výzkum „Diskriminace azylantů a azylantek v ČR z genderové perspektivy“?

Evropská kontaktní skupina v České republice zveřejnila výsledky ročního výzkumného projektu, který se zabýval životními podmínkami azylantů a azylantek v ČR. Kvalitativní sociologická sonda do života tří desítek lidí z různých zemí původu odkrývá jejich zkušenosti s azylovou procedurou, problémy, kterým čelí v každodenním životě, stejně tak jako míru jejich úspěšnosti při integraci do české společnosti.

Evropská kontaktní skupina v České republice zveřejnila výsledky ročního výzkumného projektu, který se zabýval životními podmínkami azylantů a azylantek v ČR. Kvalitativní sociologická sonda do života tří desítek lidí z různých zemí původu odkrývá jejich zkušenosti s azylovou procedurou, problémy, kterým čelí v každodenním životě, stejně tak jako míru jejich úspěšnosti při integraci do české společnosti.
<BR>
<BR>
Výzkumu se zúčastnili azylanti a azylantky, kteří do České republiky přišli z Ázerbajdžánu, Běloruska, Ruska, Čečenska, Kazachstánu, Ukrajiny, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, Afgánistánu, Sýrie, Moldavska nebo Somálska. Tito lidé žijí v různých regionech ČR, délka jejich pobytu v naší zemi se pohybuje v rozpětí od necelého roku po dobu několika let, bydlí v soukromí, integračních bytech nebo integračních azylových střediscích.
<BR>
<BR>Výzkum se zaměřil na genderové aspekty migrace a integrace do majoritní společnosti. Polovinu dotazovaných tvořily ženy, polovinu muži. Andrea Krchová a Hana Víznerová, výzkumné pracovnice projektu a autorky publikace Diskriminace azylantů a azylantek v ČR z genderové perspektivy – fakta a doporučení, zdůrazňují, že genderová perspektiva by neměla být podceňována. Ženy a muži se mohou setkávat s odlišnými překážkami při integraci a zažívat specifické problémy či diskriminaci na základě pohlaví. Jedním z konkrétních dopadů je například proměna uspořádání genderových rolí v partnerství a rodině, která souvisí mimo jiné se změnou sociokulturního prostředí.
<BR>
<BR>Výzkum upozornil na nedostatečnou informovanost o právech a povinnostech, které se vztahují ke statusu azylanta/ky a to jak na straně azylantů a azylantek, tak na straně majoritní společnosti. Ukázalo se, že azylanti a azylantky si často nejsou vědomi nerovného zacházení a problém diskriminace nereflektují. Výzkum nicméně odkryl situace, kdy byl azylantům a azylantkám odepřen přístup ke zdrojům a službám, na které mají ze zákona nárok. Z výpovědí respondentů a respondentek vyplývá, že se s určitými formami nerovného zacházení setkali, například ze strany zástupců veřejné správy.
<BR>
<BR>Pozornost byla věnována také problému jazykové bariéry a zvládnutí českého jazyka. Azylanti a azylantky mají možnost absolvovat bezplatné jazykové kurzy, které jsou jim nabízeny v rámci tzv. Státního integračního programu. Problémem je ale nedostatečný hodinový rozsah kurzu a jeho zaměření na získání pouze elementárních znalostí. Navíc je v praxi často nemožné tyto kurzy navštěvovat, protože jejich nabídka nezohledňuje pracovní či rodinné závazky azylantů a azylantek.
<BR>
<BR>Azylanti a azylantky se vyjadřovali také k otázce svého uplatnění na českém trhu práce. Z rozhovorů vyplývá, že se při vstupu na pracovní trh i v zaměstnání setkávají s nerovným zacházením. Zaměstnavatelé mají například obavy ze složité administrativy nebo nevědí, že postavení azylantů a azylantek je v pracovně-právní oblasti stejné jako u českých občanů. V rozhovorech se objevovalo i téma diskriminace na základě pohlaví a nerovné příležitosti mužů a žen v pracovní sféře.
<BR>
<BR>Projekt byl podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
<BR>
<BR>Evropská kontaktní skupina v České republice, o.s. je nezisková organizace, která prosazuje rovné příležitosti muži a ženami, bojuje proti rasismu a diskriminaci a mění zažité stereotypy a předsudky v ČR i v Evropě.
<BR>