Arnika - program Toxické látky a odpady: Je třeba posoudit rizika plynoucí z ekologické zátěže v Klatovech - Lubech, potvrdila studie

Sdružení Arnika dnes zveřejnilo a předalo radnímu Plzeňského kraje pro životní prostředí Doc. MUDr. Borisi Kreuzbergovi, CSc. (KDU-ČSL) studii (1) shrnující dosavadní znalosti o kontaminaci bývalého skladu pesticidů v Klatovech - Lubech, který byl v restituci vrácen rodině Rychtaříkových. RNDr. Alice Dvorská (2) ve studii zadané sdružením Arnika dospěla ke třem závěrům: „Je třeba posoudit rizika plynoucí z této staré ekologické zátěže. Při posuzování vlivu staré ekologické zátěže na okolí je třeba také zvážit vliv možných povodní, jarní přívalové vody, bahna splachovaného z polí a jiných eventualit na další možné šíření kontaminace. Je třeba provést studii, jež by posoudila aktuální míru znečištění (včetně průzkumu hloubky kontaminace zdiva a okolí nemovitosti) a podle výsledku navrhla další postup, způsob a rozsah možné dekontaminace objektu a jeho okolí (3).“ Studie je vkladem Arniky pro případný projekt sanace ekologické zátěže (4). Sklad a jeho okolí jsou kontaminovány pesticidními látkami, které se dnes často již nepoužívají anebo jsou pro svoji nebezpečnost pro lidské zdraví a životní prostředí zakázány. V mnoha případech v míře vyžadující podle české legislativy dekontaminaci, tedy přesahující tzv. limit „C“ Metodického pokynu MŽP ČR z roku 1996. „Toto opakované zjištění a fakt, že se pesticidy objevily už i v ekosystému Drnového potoka a stále unikají do studní v okolí, vedl ke vzniku petice Klatovy bez DDT, kterou dosud podepsalo 823 lidí,“ řekl na dnešní tiskové konferenci v Plzni předseda Arniky RNDr. Jindřich Petrlík při předání kopií petičních archů Doc. MUDr. Borisi Kreuzbergovi, CSc.

Arnika oznámila, že hodlá v petiční akci i nadále pokračovat. „Naším cílem je nyní dosáhnout alespoň toho, že bude konečně zpracován projekt sanace kontaminovaného objektu. Bez něj nelze uvažovat o úplném vyčištění tohoto místa od nebezpečných látek,“ definoval cíl petiční akce Mgr. Lukáš Matějka z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika.

Nová studie dnes prezentovaná Arnikou obsahuje také dosud nezveřejněné výsledky měření smetků z podlahy a omítky z budovy v Lubech na obsah látek jako DDT, lindan či hexachlorbenzen a rovněž na obsah dioxinů. „Analýza zpracovaná laboratoří Axys Varilab obsahuje pro Rychtaříkovi špatnou i dobrou zprávu. Co se týče metabolitů DDT a lindanu ukázala zatím nejvyšší hodnoty kontaminace těmito pesticidy, které se v jejich budovách naměřily od roku 2000 (5). Ta dobrá zpráva je, že v případě dioxinů se jejich koncentrace ukázala být na úrovni hodnot běžných v půdách v České republice. I když jde zatím o jedinou analýzu, dioxiny by v Lubech nemusely být problém, přestože často doprovázejí kontaminaci organochlorovými pesticidy,“ shrnul výsledky dosud nezveřejněného rozboru Petrlík (6). (1) Studie je ke stažení v pdf formátu ZDE.
Další informace o případu bývalého skladu v Klatovech - Lubech jsou k dispozici ZDE.
Informace o látkách zjištěných v bývalém skladu a okolí a o jejich působení na životní prostředí a lidské zdraví lze nalézt ZDE.

(2) RNDr. Alice Dvorská působí na pracovišti Masarykovy Univerzity v Brně RECETOX (Výzkumné centrum pro chemii životního prostředí a ekotoxikologii) vedeném Prof. RNDr. Ivanem Holoubkem, CSc.

(3) Úplné a doslovné znění základních tří závěrů studie „Shrnutí problematiky bývalého skladu pesticidů v Klatovech - Lubech“ od RNDr. Alice Dvorské je následující:

„Je třeba posoudit rizika plynoucí z této staré ekologické zátěže. Pro obytnou zástavbu v Lubech zásobovánou pitnou vodou z veřejného vodovodního systému riziko bezprostředního ohrožení obyvatel prostřednictvím požití kontaminované vody nehrozí. Některé objekty, v nichž byly sledované studny, však dosud napojeny na veřejný vodovod nebyly. Je také třeba se zabývat chronickými riziky vyplývajícími z možného vlivu znečištěných podzemních vod na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí, např. uvažovat využívání vod ze studní k zálivce pozemků. V roce 2003 byla také zjištěna kontaminace vajec slepic chovaných na dvoře objektu pesticidem DDT. Po tomto zjištění manželé Rychtaříkovi přestali vejce slepic konzumovat.

Při posuzování vlivu staré ekologické zátěže na okolí je třeba také zvážit vliv možných povodní, jarní přívalové vody, bahna splachovaného z polí a jiných eventualit na další možné šíření kontaminace. Vzhledem k přítomnosti primárního zdroje znečištění (vlastní objekt), studií Tomáška (2000) identifikovaném proudu odnosu kontaminace pesticidů z předmětného objektu do Drnového potoka a Randákem (2006) konstatované skutečnosti, že areál staré ekologické zátěže zvyšuje koncentraci většiny sledovaných polutantů v Drnovém potoce (v sedimentech a biofilmu), je třeba zvážit i riziko dalšího šíření kontaminace a dále též vlivu kontaminované zeminy pod objektem na kvalitu podzemních vod.

Je třeba provést studii, jež by posoudila aktuální míru znečištění (včetně průzkumu hloubky kontaminace zdiva a okolí nemovitosti) a podle výsledku navrhla další postup, způsob a rozsah možné dekontaminace objektu a jeho okolí. Nové odběry musí být vzájemně srovnatelné (odběr stejných analytů, směsné vzorky zemin a omítek, u jednotlivých matric/analytů analýza provedená ve stejné laboratoři apod.).“

(4) Arnika zadala od roku 2003 analýzy dvou vzorků vajec, šesti vzorků ryb, tří vzorků sedimentů, dvou vzorků biofilmu, tří vzorků vody, pěti vzorků smetků či seškrabků z podlahy a omítek a tří vzorků půdy. Celkem tedy 24 vzorků. Analyzovány v nich byly desítky látek ve třech různých laboratořích (Axys Varilab, Ústav chemie a analýzy potravin VŠCHT v Praze a ALS Laboratory Group - dříve Ecochem). Výsledky obsahuje shrnující studie RNDr. Alice Dvorské a rovněž zprávy na internetových stránkách věnovaných bývalému skladu pesticidů v Klatovech - Lubech.

(5) Vyšší byly jen hodnoty zjištěné rozbory v roce 1995 (MEGA 1995).

(6) K měření obsahu dioxinů Arniku vyprovokoval znepokojivý nález jejich nadlimitního množství ve vzorku vajec u slepic chovaných Rychtaříkovými na dvoře bývalého skladu.