Tiskové zprávy
Klub K2: Jen 51% matek malých dětí najde práci, je to jedno z nejnižších čísel v Evropě
O dvouleté dítě můžou pečovat ve školce, v jeslích a v budoucnu v dětské skupině. Každé z těchto zařízení spadá pod jiné ministerstvo. Je to v pořádku? Vlastně proč ne, ale jsou stanovena společná pravidla? Ne, každý postupuje svým způsobem. Jak kvalitní je tedy v ČR odborná péče o děti do 3 let? ptali se účastníci 1. odborného celostátního semináře 17. června v Praze.
„V současnosti je právně možné podnikat v oblasti péče o děti především v rámci vázané živnosti péče o dítě do 3 let v denním režimu. Splnit podmínky není obtížné. Třeba počet dětí je omezen jen počtem čtverečních metrů, které máte k dispozici,“ vysvětluje s úsměvem své připomínky k momentální situaci právní poradkyně Klubu K2 JUDr. Jana Seemanová. „Stále se zmírňují podmínky pro provozování péče z hlediska odbornosti a její kvalita není celkově nastavena,“ dodává. To je jeden z důvodů proč Klub K2 diskuzi o kvalitě péče o děti do 3 let veřejně otevřel.
Zaměstnatelnost matek je kritická
Čím volnější budou pravidla, tím vznikne více volných míst v zařízeních pro předškolní děti a lze očekávat pozitivní efekt na zaměstnanost matek malých dětí. „U nás máme jednu z nejnižších zaměstnaností matek s dětmi do 15 let v Evropě,“ uvádí fakta socioložka PhDr. Hana Hašková, PhD. „Jen 51% z nich je zaměstnáno,“ upřesňuje. Matky s malými dětmi jsou navíc často nuceny uzavírat nevýhodné a krátkodobé pracovní smlouvy. Máme tento problém řešit uvolněním pravidel pro zřizovatele zařízení a nechat vše na tzv. ruce trhu? „V takovém případě by hrozilo prohlubování sociálních nerovností. Kvalitní péče by byla přirozeně dražší, a lidé ze sociálně slabších vrstev by na ní nedosáhli,“ odpovídá Hana Hašková.
Ve Francii to umí dobře
Otázky, které si v České republice klademe nyní, si ve Francii pokládali už před dvaceti lety. A možná by jejich zkušenosti mohly pro nás být inspirativní. Systémem francouzské předškolní péče se zabývá Mgr. Jana Paloncyová, PhD. z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Také ve Francii má péče o děti do 3 let rozmanité podoby, ale všechny její formy zastřešuje Úřad na ochranu matky a dítěte. Ten vydává např. licence tzv. mateřským asistentkám a poskytuje jim profesní oporu, třeba formou poradenství. Je to nutné? Nemůže si rodič prostě najmout šikovnou paní, která mu i bez licence děti pohlídá? Ano, možné to je, ale stát raději svěřuje děti do péče prověřeným osobám, proto finančně zvýhodňuje rodiče, kteří si zvolí akreditovanou asistentku. „Francouzské způsoby finanční podpory státu a také způsob kvalifikování mateřských asistentek, mohou být pro nás inspirativní,“ shrnuje Jana Paloncyová. „Přístup k mimoškolní péči je u nás nutné sjednotit,“ dodává.
Pravidla hry jsou nezbytná
Také závěrečný workshop potvrdil, že jednotné standardy či chcete-li osnovy nebo normy v péči o děti do 3 let citelně chybí. „Pravidla hry nám dávají pocit bezpečí. Chrání dítě, rodiče i zřizovatele,“ shrnula Mgr. Dana Cejpková vedoucí volnočasových aktivit Apla.
„V současnosti je právně možné podnikat v oblasti péče o děti především v rámci vázané živnosti péče o dítě do 3 let v denním režimu. Splnit podmínky není obtížné. Třeba počet dětí je omezen jen počtem čtverečních metrů, které máte k dispozici,“ vysvětluje s úsměvem své připomínky k momentální situaci právní poradkyně Klubu K2 JUDr. Jana Seemanová. „Stále se zmírňují podmínky pro provozování péče z hlediska odbornosti a její kvalita není celkově nastavena,“ dodává. To je jeden z důvodů proč Klub K2 diskuzi o kvalitě péče o děti do 3 let veřejně otevřel.
Zaměstnatelnost matek je kritická
Čím volnější budou pravidla, tím vznikne více volných míst v zařízeních pro předškolní děti a lze očekávat pozitivní efekt na zaměstnanost matek malých dětí. „U nás máme jednu z nejnižších zaměstnaností matek s dětmi do 15 let v Evropě,“ uvádí fakta socioložka PhDr. Hana Hašková, PhD. „Jen 51% z nich je zaměstnáno,“ upřesňuje. Matky s malými dětmi jsou navíc často nuceny uzavírat nevýhodné a krátkodobé pracovní smlouvy. Máme tento problém řešit uvolněním pravidel pro zřizovatele zařízení a nechat vše na tzv. ruce trhu? „V takovém případě by hrozilo prohlubování sociálních nerovností. Kvalitní péče by byla přirozeně dražší, a lidé ze sociálně slabších vrstev by na ní nedosáhli,“ odpovídá Hana Hašková.
Ve Francii to umí dobře
Otázky, které si v České republice klademe nyní, si ve Francii pokládali už před dvaceti lety. A možná by jejich zkušenosti mohly pro nás být inspirativní. Systémem francouzské předškolní péče se zabývá Mgr. Jana Paloncyová, PhD. z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Také ve Francii má péče o děti do 3 let rozmanité podoby, ale všechny její formy zastřešuje Úřad na ochranu matky a dítěte. Ten vydává např. licence tzv. mateřským asistentkám a poskytuje jim profesní oporu, třeba formou poradenství. Je to nutné? Nemůže si rodič prostě najmout šikovnou paní, která mu i bez licence děti pohlídá? Ano, možné to je, ale stát raději svěřuje děti do péče prověřeným osobám, proto finančně zvýhodňuje rodiče, kteří si zvolí akreditovanou asistentku. „Francouzské způsoby finanční podpory státu a také způsob kvalifikování mateřských asistentek, mohou být pro nás inspirativní,“ shrnuje Jana Paloncyová. „Přístup k mimoškolní péči je u nás nutné sjednotit,“ dodává.
Pravidla hry jsou nezbytná
Také závěrečný workshop potvrdil, že jednotné standardy či chcete-li osnovy nebo normy v péči o děti do 3 let citelně chybí. „Pravidla hry nám dávají pocit bezpečí. Chrání dítě, rodiče i zřizovatele,“ shrnula Mgr. Dana Cejpková vedoucí volnočasových aktivit Apla.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
