Tiskové zprávy
MŽP ČR: K návrhu zákona o Národním parku Šumava
10. ledna 2002 | MŽP ČR
Jednání k připravovanému zákonu o Národním parku Šumava
Během druhé poloviny roku 2001 vznikl poslanecký návrh zákona na vyhlášení Národního parku Šumava (dále jen NPŠ) a na zřízení státní příspěvkové organizace Správa NPŠ se sídlem ve Vimperku. Obsahuje ustanovení o poslání parku, vymezuje území, udává informace o uložení mapových podkladů, členění do zón ochrany přírody, postavení obcí na území NPŠ, stanoví bližší ochranné podmínky. Speciálně řeší péči o les, podmínky práva myslivosti, rybolovu a rybářství a zemědělství v NPŠ.
Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Poslanecké sněmovny (dále jen Výbor) se tímto návrhem poprvé zabýval dne 14. listopadu loňského roku, kdy byly řešeny především související procedurální otázky. Výsledkem tehdejšího jednání bylo, že za základ dalšího projednávání byl přijat komplexní pozměňovací návrh, který předložil pan poslanec ing. Máče, CSc., dílčí pozměňovací návrhy předložili také poslanci dr. Rujbrová a dr. Ambrozek.
Podruhé byl tento návrh předložen na jednání Výboru dne 9. ledna 2002, kdy se projednával komplexní pozměňovací návrh zákona o vyhlášení Národního parku Šumava. Tento komplexní pozměňovací návrh vznikl jako výsledek společného úsilí obcí, na jejichž území se národní park nachází a Správy národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Odráží snahu všech zúčastněných nalézt takové legislativní řešení, které bude respektovat jak zájmy ochrany přírody, tak i oprávněné zájmy obcí na přiměřeném rozvoji, při současném respektování poslání národního parku.
Příprava a dosavadní projednávání poslaneckého návrhu zákona, kterým se vyhlašuje Národní park Šumava, přispělo k velmi podstatnému zlepšení vztahů mezi správou národního parku a obcemi. Obě strany správně pochopily, že zachování národního parku je v jejich společném zájmu. To se odrazilo i v aktivním přístupu a podílu obcí na přípravě návrhu zákona o národním parku, což je třeba vysoko ocenit.
Musíme mít na zřeteli, že území Šumavy a zejména území národního parku, je jednou z nejzachovalejších a nejcennějších částí přírody v České republice a spolu s Bavorským národním parkem tvoří “zelenou střechu Evropy”. Je povinností nás všech zasadit se o to, aby toto území bylo zachováno a chráněno. Předpokladem pro to je pak právní rámec, vymezený mimo jiné právě tímto zákonem.
Jednání Výboru dne 9. ledna 2002 ukázalo, že zatímco pozměňovací návrhy předložené paní poslankyní dr. Rujbrovou směřovaly ke zpřesnění, pozměňovací návrhy pana poslance dr. Ambrozka se v několika zásadních bodech odchylovaly od celkového pojetí návrhu zákona, na němž se shodli zástupci šumavských obcí a správy národního parku.
Mimo jiné jeden z pozměňovacích návrhů dr. Ambrozka navrhoval zmenšení rozlohy parku.
Jedním ze stěžejních ustanovení návrhu zákona je ustanovení § 2 a 3, které upravuje postavení správy národního parku jako subjektu vykonávajícího na území národního parku státní správu ochrany přírody a současně zabezpečujícího péči o rozsáhlý nemovitý majetek státu. Na jednání Výboru byl těsnou většinou přijat pozměňovací návrh pana poslance dr. Ambrozka, který předpokládá, že pro realizaci plánu péče o národní park a pro posílení vztahů mezi národním parkem a obcemi, založí správa národního parku obecně prospěšnou společnost. Pomineme-li to, že obecně prospěšná společnost je velmi nevhodnou právní formou subjektu, který by měl fakticky pečovat o rozsáhlý nemovitý majetek státu na území národního parku, nemůžeme již pominout to, že se návrh nezabývá praktickými dopady takového řešení, kdy založení veřejně prospěšné společnosti předpokládá peněžitý nebo nepeněžitý vklad. Pro takový účel nemá správa národního parku k dispozici žádné finanční prostředky (peněžitý vklad) a jako nepeněžitý vklad nelze připustit vložení státního nemovitého majetku (např. pozemků), protože by to ve svých důsledcích znamenalo jeho odstátnění, resp. faktickou privatizaci. Se zřízením obecně prospěšné společnosti k tomuto účelu nesouhlasí ani šumavské obce.
Velkým zklamáním, zejména pro zástupce šumavských obcí, je nepřijetí pozměňovacího návrhu, vzneseného paní poslankyní dr. Rujbrovou k § 5 návrhu zákona. Jeho záměrem bylo upravit podmínky pro rozvoj obcí, jejichž zastavěné a zastavitelné území je součástí národního parku a umožnit, aby těmto obcím byla ze strany státu poskytována finanční podpora.
Během druhé poloviny roku 2001 vznikl poslanecký návrh zákona na vyhlášení Národního parku Šumava (dále jen NPŠ) a na zřízení státní příspěvkové organizace Správa NPŠ se sídlem ve Vimperku. Obsahuje ustanovení o poslání parku, vymezuje území, udává informace o uložení mapových podkladů, členění do zón ochrany přírody, postavení obcí na území NPŠ, stanoví bližší ochranné podmínky. Speciálně řeší péči o les, podmínky práva myslivosti, rybolovu a rybářství a zemědělství v NPŠ.
Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Poslanecké sněmovny (dále jen Výbor) se tímto návrhem poprvé zabýval dne 14. listopadu loňského roku, kdy byly řešeny především související procedurální otázky. Výsledkem tehdejšího jednání bylo, že za základ dalšího projednávání byl přijat komplexní pozměňovací návrh, který předložil pan poslanec ing. Máče, CSc., dílčí pozměňovací návrhy předložili také poslanci dr. Rujbrová a dr. Ambrozek.
Podruhé byl tento návrh předložen na jednání Výboru dne 9. ledna 2002, kdy se projednával komplexní pozměňovací návrh zákona o vyhlášení Národního parku Šumava. Tento komplexní pozměňovací návrh vznikl jako výsledek společného úsilí obcí, na jejichž území se národní park nachází a Správy národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Odráží snahu všech zúčastněných nalézt takové legislativní řešení, které bude respektovat jak zájmy ochrany přírody, tak i oprávněné zájmy obcí na přiměřeném rozvoji, při současném respektování poslání národního parku.
Příprava a dosavadní projednávání poslaneckého návrhu zákona, kterým se vyhlašuje Národní park Šumava, přispělo k velmi podstatnému zlepšení vztahů mezi správou národního parku a obcemi. Obě strany správně pochopily, že zachování národního parku je v jejich společném zájmu. To se odrazilo i v aktivním přístupu a podílu obcí na přípravě návrhu zákona o národním parku, což je třeba vysoko ocenit.
Musíme mít na zřeteli, že území Šumavy a zejména území národního parku, je jednou z nejzachovalejších a nejcennějších částí přírody v České republice a spolu s Bavorským národním parkem tvoří “zelenou střechu Evropy”. Je povinností nás všech zasadit se o to, aby toto území bylo zachováno a chráněno. Předpokladem pro to je pak právní rámec, vymezený mimo jiné právě tímto zákonem.
Jednání Výboru dne 9. ledna 2002 ukázalo, že zatímco pozměňovací návrhy předložené paní poslankyní dr. Rujbrovou směřovaly ke zpřesnění, pozměňovací návrhy pana poslance dr. Ambrozka se v několika zásadních bodech odchylovaly od celkového pojetí návrhu zákona, na němž se shodli zástupci šumavských obcí a správy národního parku.
Mimo jiné jeden z pozměňovacích návrhů dr. Ambrozka navrhoval zmenšení rozlohy parku.
Jedním ze stěžejních ustanovení návrhu zákona je ustanovení § 2 a 3, které upravuje postavení správy národního parku jako subjektu vykonávajícího na území národního parku státní správu ochrany přírody a současně zabezpečujícího péči o rozsáhlý nemovitý majetek státu. Na jednání Výboru byl těsnou většinou přijat pozměňovací návrh pana poslance dr. Ambrozka, který předpokládá, že pro realizaci plánu péče o národní park a pro posílení vztahů mezi národním parkem a obcemi, založí správa národního parku obecně prospěšnou společnost. Pomineme-li to, že obecně prospěšná společnost je velmi nevhodnou právní formou subjektu, který by měl fakticky pečovat o rozsáhlý nemovitý majetek státu na území národního parku, nemůžeme již pominout to, že se návrh nezabývá praktickými dopady takového řešení, kdy založení veřejně prospěšné společnosti předpokládá peněžitý nebo nepeněžitý vklad. Pro takový účel nemá správa národního parku k dispozici žádné finanční prostředky (peněžitý vklad) a jako nepeněžitý vklad nelze připustit vložení státního nemovitého majetku (např. pozemků), protože by to ve svých důsledcích znamenalo jeho odstátnění, resp. faktickou privatizaci. Se zřízením obecně prospěšné společnosti k tomuto účelu nesouhlasí ani šumavské obce.
Velkým zklamáním, zejména pro zástupce šumavských obcí, je nepřijetí pozměňovacího návrhu, vzneseného paní poslankyní dr. Rujbrovou k § 5 návrhu zákona. Jeho záměrem bylo upravit podmínky pro rozvoj obcí, jejichž zastavěné a zastavitelné území je součástí národního parku a umožnit, aby těmto obcím byla ze strany státu poskytována finanční podpora.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk