KDU-ČSL: KDU-ČSL chce zpřísnit protierozní legislativu a prosadit novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu

Půda je základním přírodním bohatstvím naší země i nenahraditelným výrobním prostředkem. Dennodenně ji však devastuje sucho, eroze nebo lidské zásahy do krajiny. V České republice se nachází největší půdní bloky v Evropě. Za minulého režimu navíc docházelo k rozsáhlému odstraňování protierozních prvků. KDU-ČSL proto chce zpřísnit protierozní legislativu a přijít s novelou zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

„Chceme motivovat zemědělce ke zmenšování půdních bloků, osevní plochu plodiny v erozně ohrožených oblastech omezíme na 10 hektarů. Novelou zákona o ochraně zemědělského půdního fondu chceme převést odpovědnost za stav krajiny na ty, kdo v ní hospodaří. Omezíme tím zábory i nezodpovědné využívání fondu. Jen mezi lety 2000 a 2016 jsme přišli o více než 148 tisíc hektarů půdy, průměrně asi o 25 hektarů denně. Jestliže bude úbytek nadále takto pokračovat, brzy nebudeme mít žádné vhodné plochy pro pěstování důležitých plodin,“ uvedl místopředseda KDU-ČSL pro životní prostředí Petr Hladík.

Důležité podle lidovců však není jen větší ochrana krajiny, ale také napravení zásahů minulého režimu do protierozních prvků. „Po minulém režimu nám na mnoha místech zbyly vysušené mokřady, rozorané polní cesty a vykácené meze nebo remízky. Pokud chceme naši krajinu zachránit, musíme se snažit tyto prvky navrátit do přírody. Důležité proto je podpořit komplexní pozemkové úpravy, které usnadní přístup majitelů k jejich pozemkům. Jako lidovci chceme na tuto činnost vyčlenit tři miliardy korun ročně. A minimálně na desetině zemědělské půdy chceme chránit opylovače a celkovou biodiverzitu, proto zde chceme ponechat volnou krajinu tvořenou mokřady, remízky nebo například úhory. Jako lidovci jsme přesvědčeni, že do roku 2030 se přesune čtvrtina zemědělské půdy do ekologického režimu,“ dodal Hladík.

Ačkoliv je po letošní zimě stav podzemních vod lepší než v minulých letech, půda přesto strádá.