Tiskové zprávy
Česká krajina: Klisnu s hříbětem po návratu z léčení přijalo stádo divokých koní klidně
První dny po návratu z kliniky, kde lékaři bojovali o její život, byly pro klisnu Sgurr a její hříbě klidné. Jejich začleňování do stáda divokých koní v Milovicích, od kterého byly od soboty do pondělí odloučená, se obešlo bez komplikací.
Po několika dnech již není znát, že matka s hříbětem skupinu opustily. Postupně tak pokračuje proces začleňování hříběte do stáda. „Klisny projevují zvýšenou zvědavost a matka jim již povoluje i očuchávání. Hříbě přitom takzvaně “klape hubou,” dává najevo svou podřízenost a neútočnost a zároveň si říká o šetrné zacházení. Jedná se o typický projev, vyskytující se jak v přírodě, tak v domácích chovech,“ popisuje etoložka Martina Komárková z Výzkumného ústavu živočišné výroby a Univerzity Karlovy.
Na to, že stádo dobře a sehraně funguje, ukazovaly i první minuty poté, co se klisna s hříbětem v pondělí za soumraku vrátily ke stádu. „Ostatní klisny se kolem Sgurr obranně semkly, jakmile přišel obhlédnout situaci hřebec. Ten na ně ovšem nedbal, prodral se skrz a za mohutného ržání matku s dcerou očuchal, aniž by jim jakkoli hrozil,“ popsala Martina Komárková důležité setkání. Právě to mohlo být rizikové. Pokud by hřebec po návratu hříbě nepřijal, mohl by je ohrozit.
K ničemu podobnému naštěstí nedošlo ani v dalších dnech. „Hřebec Firestarter byl opakovaně pozorován v blízkosti hříběte, bez známek agrese. Ba naopak. Dodržuje “pokyny” matky, a pokud se ona rozhodne, že o jeho blízkost nestojí, pohrozí mu hlavou se sklopenýma ušima, či náznakem kopnutí, a hřebec bez prodlení odchází,“ dodává Martina Komárková.
Malá klisnička již téměř zdvojnásobila svou porodní velikost a v současnosti váží více než padesát kilo. To vše dosáhla díky vydatné mateřské stravě. „Frekvence kojení se postupně ustaluje na dvě v hodině a nějakou dobu tak setrvá, než si mládě přivykne na pevnou stravu,“ konstatuje Martina Komárková.
Sgurr se ocitla v kritickém stavu v sobotu dopoledne. Těžká kolika ji postihla s největší pravděpodobností kvůli přikrmování pečivem ze strany neukázněných návštěvníků. Odborníci z Anglie, odkud divocí koně pocházejí, totiž vyloučili, že by klisny ve volné přírodě trpěly kolikami například v souvislosti s porodem nebo změnami počasí a skladby pastvy během podzimu.
Odborníci proto znovu upozorňují, že zvířata může přikrmování pečivem zabít. Koně přitom budou v dobré kondici, i když nebudou ani během zimy přikrmováni senem. Pastva je pro ně i v zimním období dostatečně úživná. „Velcí býložravci jsou fyziologicky uzpůsobeni na to, že přes zimu zhubnou a bez problému ji přečkají na suché trávě a větvičkách dřevin. Na zimu se navíc koně od konce léta připravovali požíráním planého ovoce, nyní obírají šípky a bobule hlohu,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. „Jen člověk to má pomýlené a zcela proti přírodě v létě hubne do plavek, zatím co v zimě tloustne z cukroví a smažených jídel,“ pousmál se Miloslav Jirků.
Nižší příjem potravy během zimy je pro divoké koně součást přirozeného přírodního cyklu. Spolu s teplotou a délkou dne ovlivňuje to, aby klisny zabřezly na jaře. Pokud by byla zvířata během zimy přikrmována, přirozené cykly by se tím mohly narušit. Ošetřovatelé proto budou koně přikrmovat senem pouze v případě, že by na pastvině byla dlouhodobě vysoká vrstva sněhové pokrývky. Jinak by přikrmování koním spíše škodilo.
Vážné zdravotní komplikace klisny Sgurr vyvolaly u veřejnosti vlnu solidarity. Také proto, že ohrožovaly i stav jen několik dní starého hříběte. Lidé na záchranu koní posílali dary jak na sbírkový účet, tak prostřednictvím dárcovských zpráv. „Chtěl bych všem, kteří na záchranu Sgurr a jejího hříběte přispěli, moc poděkovat. Pomohlo nám to zafinancovat potřebnou lékařskou péči,“ ocenil pomoc veřejnosti Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. „Navíc nás potěšilo, kolik lidí se zajímalo o zdravotní stav obou koní, odpovídali jsme na množství telefonátů i emailů. Tak silná podpora nám dodávala síly k řešení této obtížné situace.“
Pro větší bezpečnost divokých koní bude nyní důležité, aby se co nejdříve podařilo rozšířit pastvinu o plánovaných dalších padesát hektarů. Na větší ploše budou zvířata v menším kontaktu s neukázněnými návštěvníky.
Divocí koně přijeli do Milovic letos 28. ledna. V novém prostředí si velmi dobře zvykli. První hříbě se jim narodilo 22. října, Sgurr proto musela přijet březí již z Velké Británie.
Podpořit divoké koně v Milovicích může veřejnost zasláním daru na sbírkový účet 2100540679/2010 nebo zasláním dárcovské zprávy DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o koně jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců.
Foto: Michal Köpping
Po několika dnech již není znát, že matka s hříbětem skupinu opustily. Postupně tak pokračuje proces začleňování hříběte do stáda. „Klisny projevují zvýšenou zvědavost a matka jim již povoluje i očuchávání. Hříbě přitom takzvaně “klape hubou,” dává najevo svou podřízenost a neútočnost a zároveň si říká o šetrné zacházení. Jedná se o typický projev, vyskytující se jak v přírodě, tak v domácích chovech,“ popisuje etoložka Martina Komárková z Výzkumného ústavu živočišné výroby a Univerzity Karlovy.
Na to, že stádo dobře a sehraně funguje, ukazovaly i první minuty poté, co se klisna s hříbětem v pondělí za soumraku vrátily ke stádu. „Ostatní klisny se kolem Sgurr obranně semkly, jakmile přišel obhlédnout situaci hřebec. Ten na ně ovšem nedbal, prodral se skrz a za mohutného ržání matku s dcerou očuchal, aniž by jim jakkoli hrozil,“ popsala Martina Komárková důležité setkání. Právě to mohlo být rizikové. Pokud by hřebec po návratu hříbě nepřijal, mohl by je ohrozit.
K ničemu podobnému naštěstí nedošlo ani v dalších dnech. „Hřebec Firestarter byl opakovaně pozorován v blízkosti hříběte, bez známek agrese. Ba naopak. Dodržuje “pokyny” matky, a pokud se ona rozhodne, že o jeho blízkost nestojí, pohrozí mu hlavou se sklopenýma ušima, či náznakem kopnutí, a hřebec bez prodlení odchází,“ dodává Martina Komárková.
Malá klisnička již téměř zdvojnásobila svou porodní velikost a v současnosti váží více než padesát kilo. To vše dosáhla díky vydatné mateřské stravě. „Frekvence kojení se postupně ustaluje na dvě v hodině a nějakou dobu tak setrvá, než si mládě přivykne na pevnou stravu,“ konstatuje Martina Komárková.
Sgurr se ocitla v kritickém stavu v sobotu dopoledne. Těžká kolika ji postihla s největší pravděpodobností kvůli přikrmování pečivem ze strany neukázněných návštěvníků. Odborníci z Anglie, odkud divocí koně pocházejí, totiž vyloučili, že by klisny ve volné přírodě trpěly kolikami například v souvislosti s porodem nebo změnami počasí a skladby pastvy během podzimu.
Odborníci proto znovu upozorňují, že zvířata může přikrmování pečivem zabít. Koně přitom budou v dobré kondici, i když nebudou ani během zimy přikrmováni senem. Pastva je pro ně i v zimním období dostatečně úživná. „Velcí býložravci jsou fyziologicky uzpůsobeni na to, že přes zimu zhubnou a bez problému ji přečkají na suché trávě a větvičkách dřevin. Na zimu se navíc koně od konce léta připravovali požíráním planého ovoce, nyní obírají šípky a bobule hlohu,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. „Jen člověk to má pomýlené a zcela proti přírodě v létě hubne do plavek, zatím co v zimě tloustne z cukroví a smažených jídel,“ pousmál se Miloslav Jirků.
Nižší příjem potravy během zimy je pro divoké koně součást přirozeného přírodního cyklu. Spolu s teplotou a délkou dne ovlivňuje to, aby klisny zabřezly na jaře. Pokud by byla zvířata během zimy přikrmována, přirozené cykly by se tím mohly narušit. Ošetřovatelé proto budou koně přikrmovat senem pouze v případě, že by na pastvině byla dlouhodobě vysoká vrstva sněhové pokrývky. Jinak by přikrmování koním spíše škodilo.
Vážné zdravotní komplikace klisny Sgurr vyvolaly u veřejnosti vlnu solidarity. Také proto, že ohrožovaly i stav jen několik dní starého hříběte. Lidé na záchranu koní posílali dary jak na sbírkový účet, tak prostřednictvím dárcovských zpráv. „Chtěl bych všem, kteří na záchranu Sgurr a jejího hříběte přispěli, moc poděkovat. Pomohlo nám to zafinancovat potřebnou lékařskou péči,“ ocenil pomoc veřejnosti Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. „Navíc nás potěšilo, kolik lidí se zajímalo o zdravotní stav obou koní, odpovídali jsme na množství telefonátů i emailů. Tak silná podpora nám dodávala síly k řešení této obtížné situace.“
Pro větší bezpečnost divokých koní bude nyní důležité, aby se co nejdříve podařilo rozšířit pastvinu o plánovaných dalších padesát hektarů. Na větší ploše budou zvířata v menším kontaktu s neukázněnými návštěvníky.
Divocí koně přijeli do Milovic letos 28. ledna. V novém prostředí si velmi dobře zvykli. První hříbě se jim narodilo 22. října, Sgurr proto musela přijet březí již z Velké Británie.
Podpořit divoké koně v Milovicích může veřejnost zasláním daru na sbírkový účet 2100540679/2010 nebo zasláním dárcovské zprávy DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o koně jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců.
Foto: Michal Köpping
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
