https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/kolik-uhliku-dokaze-vazat-douglaska
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.: Kolik uhlíku dokáže vázat douglaska?

Při snižování obsahu kysličníku uhličitého v atmosféře a jeho vlivu na globální změny klimatu hraje velkou roli biomasa lesních porostů a její schopnost vázat značné množství uhlíku a odnímat jej z atmosféry. Na otázku kolik uhlíku ukládá douglaska v českých lesích, odpověděli vědci z VÚLHM vytvořením nových národních modelů pro výpočet biomasy douglasky tisolisté, které zpřesní odhady množství uhlíku poutaného touto dřevinou.

Douglaska tisolistá je důležitou introdukovanou dřevinou v našich lesích. Roste asi na 5600 hektarech, což je 0,22 % porostní plochy. V souvislosti s chřadnutím smrku v nižších a středních polohách bude její podíl v následujících letech pravděpodobně stoupat. Předurčuje ji k tomu vyšší odolnost vůči suchu, prokázané meliorační účinky i vysoký produkční potenciál. Díky rychlému růstu a vysoké produktivitě může douglaska v budoucnu hrát významnou roli při sekvestraci uhlíku. Poutání CO2 dává nový rozměr i studiu biomasy.

Spolehlivá kvantifikace biomasy lesních dřevin a v ní vázaného uhlíku je požadována pro účely tzv. národních inventur skleníkových plynů. Avšak modely pro výpočet nadzemní biomasy douglasky nebyly v ČR zatím parametrizovány. Proto v rámci projektu NAZV QJ1520299 „Uplatnění douglasky tisolisté v lesním hospodářství ČR“ zpracovali vědci z VÚLHM, v. v. i., certifikovanou metodiku Modely pro výpočet nadzemní biomasy douglasky tisolisté v České republice, která

podává přehled zahraničních modelů pro stanovení nadzemní biomasy douglasky tisolisté a ověřuje jejich použití v podmínkách ČR,
poskytuje praxi spolehlivé modely pro výpočet nadzemní biomasy douglasky tisolisté parametrizované na datech z území ČR.

Použitelnost zahraničních modelů pro výpočet nadzemní biomasy douglasky z území České republiky testovali vědci na nezávislém souboru empirických dat z 33 vzorníků douglasky odebraných ve 4 oblastech ČR – Navarov, Opočno, Písek a Prostějov, reprezentujících široké rozpětí dendrometrických charakteristik (výčetní tloušťka 6,6 až 66,4 cm; výška 8,1 až 44 m) a stanovištních podmínek (11 porostů, nadm. výška 255 až 670 m).

Pro celkovou nadzemní biomasu bylo testováno 15 modelů z oblasti Evropy a 18 modelů z oblasti Severní Ameriky. Relativní střední chyba odhadu, která vyjadřuje procentickou odchylku modelových hodnot od empiricky zjištěných hodnot biomasy, vychází pro tři nejlepší modely 10-12 %, což indikuje vysokou přesnost stanovení celkové nadzemní biomasy těmito modely.

Druhým důležitým výstupem publikovaným v metodice jsou národní modely pro výpočet nadzemní biomasy douglasky tisolisté v České republice. Pro jejich odvození byla použita data z 33 vzorníků douglasky z území ČR. Jedná se o stejný soubor, na kterém byly ověřovány publikované zahraniční rovnice. Nové modely byly odvozeny pro celkovou nadzemní biomasu, biomasu kmene, koruny, větví a asimilačních orgánů. Rovnice slouží k výpočtu množství biomasy v kg sušiny.

Využití metodiky pro praxi přibližuje autorská dvojice Monika Vejpustková a Tomáš Čihák takto: „Metodika bude přímo využita v rámci Národní inventarizace lesů ČR při kalkulaci množství biomasy a při odvození zásob uhlíku pro douglasku tisolistou, která patří mezi hospodářsky důležité introdukované dřeviny a její zastoupení na území ČR v následujících letech bude pravděpodobně stoupat. Další uplatnění může metodika nalézt při stanovení množství uhlíku vázaného v biomase lesních porostů pro účely tzv. národních inventur skleníkových plynů, jejichž zpracování je součástí plnění mezinárodních závazků České republiky vyplývajících z Kjótského protokolu, tedy Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu z roku 1997. Modely pracují s rutinně zjišťovanými taxačními veličinami a mohou posloužit i v běžné lesnické praxi.“

Rovnice umožňují určit jak celkovou nadzemní biomasu, tak i biomasu jednotlivých komponent, tedy kmene a koruny. Biomasa koruny představuje při běžném způsobu hospodářského využití dřevní hmoty biomasu těžebních zbytků. Právě přesná kvantifikace biomasy těžebních zbytků je významná při kalkulaci odnosu živin z lesních ekosystémů při jejich energetickém využití a pro následné plánování revitalizačních opatření půd, jako jsou biologické či chemické meliorace.

Celou metodiku Modely pro výpočet nadzemní biomasy douglasky tisolisté v České republice si lze stáhnout zde.

Kontakt na autory: Ing. Monika Vejpustková, Ph.D., Ing. Tomáš Čihák, Ph.D., VÚLHM, v. v. i., e-mail: vejpustkova@vulhm.cz, cihak@vulhm.cz
Jan Řezáč, tel: 420 257 892 243
 twitter
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JB

Josef BIS

12.2.2020 06:46
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist