Česká pirátská strana: Komentář Dany Balcarové: Pokud se z Hřenska nepoučíme, v ochraně lesů neobstojíme

Rozsáhlé lesní požáry budou stále častější a ničivější. Klima se mění a my se musíme adaptovat. Devastující požár v Hřensku ukázal nutnost připravit se na extrémní projevy počasí, které k podobným událostem přispívají. Jakkoliv je požár důsledkem lidské chyby a nedbalosti, jeho rozsah a rychlosti šíření souvisí s klimatickou změnou.


Jsme připraveni čelit velkým lesním požárům?

„Lesní požár pro přírodu není katastrofou, je součástí přirozené obnovy lesa.“

Tuto dnes častou odpověď je třeba doplnit – platilo to, když byly lesy plné vláhy a nedovolily požáru vypálit větší plochu. Nejen v důsledku kůrovcové kalamity jsou vyprahlé monokulturní lesy ohrožené ničivými požáry víc než kdykoliv předtím.

A právě v oblasti Děčína a Saského Švýcarska dochází k rychlému odumírání lesů. Již několik let sleduji deficit podzemních vod. Ten spolu s místním klimatem a písečným podložím negativní dopady posiluje.


Žádný vstup “od západu do východu slunce” - masová turistika v NP je neudržitelná

Ikonická místa jako Sněžka nebo Pravčická brána čelí masovému náporu turistů. Přestože se většina návštěvníků národních parků chová slušně a dodržuje pravidla pro pohyb v chráněném území, právě masová turistika zvyšuje riziko poškození chráněné přírody a vzniku lesních požárů nejvýrazněji.

V úvahu proto připadá využití rezervačního systému pro regulaci návštěvnosti podobně jako v propasti Macocha, nebo alespoň fungující monitoring aktuálního počtu návštěvníků u příjezdu a online.

Kyvadlová doprava a záchytná parkoviště sníží počet vjezdu osobních vozidel a umožní nejen efektivnější regulaci počtu návštěvníků, ale i lepší průjezd složek integrovaného záchranného systému.

Trvale je neukázněnými návštěvníky porušován zákaz rozdělávání ohně. V Polsku nebo na Slovensku proto stanovili noční zákaz vstupu do národních parků “od západu do východu slunce”. Vedle snížení rizika vzniku požárů tento noční klid pomáhá i lesní zvěři.


Investujme do našeho národního bohatství

Zcela zásadním problémem je nedostatečné personální obsazení a financování provozu národních parků. Chybí lidé v terénu a peníze na vykonávání těžební a pěstební činnosti.

Nemáme tabulková místa pro strážce přírody, kteří jako kvalifikovaní odborníci dostávají nástupní plat 21 tisíc hrubého. Těžební práce musí od devadesátých let procházet soutěží externích dodavatelů. Parky s vlastními zaměstnanci by na výdajích na těžební a pěstební činnosti ušetřily a zároveň podpořily zaměstnanost v dané lokalitě.

Ochrana obzvlášť cenné přírody je investice do našeho národního bohatství. Není ve veřejném zájmu omezovat ochranu kvůli rekreačním potřebám lidí, zájmům obcí a developerských projektů. Naopak – panenskou přírodu musíme důsledně chránit.


Poučíme se z Hřenska?

Nezvládneme hasit extrémní požáry. Chybí potřebná technika a současná je často zastaralá. Dobrovolní hasiči udržují svou výzbroj v chodu vlastním úsilím a nasazením. Už víme, že budeme potřebovat prostředky, které jsme v našich klimatických podmínkách ještě nedávno nepotřebovali. Oheň nezná hranice. Potřebujeme jak monitoring se stabilním kamerovým systémem, tak i přeshraniční sdílení zkušeností, dat a analýz. Potvrdilo se, že krajina zadržující vodu a druhově i věkově pestré lesy jsou odolnější vůči klimatickým extrémům.


Jak přispět k ochraně přírody osobně?

Dodržujme zásady bezpečnosti. Buďme ohleduplní k lidem, zvířatům i krajině. Neostýchejme se upozornit na nevhodné či ohrožující chování ostatních. Rozsáhlé požáry bychom zkrátka měli začít chápat jako přírodní katastrofy podobné zemětřesení nebo záplavám.


Dana Balcarová Autorka je kandidátka do Senátu v obvodě č. 25 – Praha 6 a okolí. Mezi lety 2017 a 2021 byla předsedkyní sněmovního Výboru pro životní prostředí.