Tiskové zprávy
Šumava 21: Konečně zaručený recept na kůrovce: Necháme ho být
Elitní skupina vědců z Jihočeské univerzity prokázala na základě svých výzkumů v Národním parku Šumava, že doposud uplatňované a po 200 let používané metody v ochraně smrkových lesů proti lýkožroutu smrkovému jsou chybné a neúčinné. Zjistili totiž, že kácením kůrovcem napadených stromů se kůrovcová kalamita paradoxně zvětšuje.[1]
„Mě takovéto výsledky nepřekvapují,“ říká bývalý inspektor České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Milan Krása. „Dalo se to již vysledovat z publikování dílčích výsledků výzkumů prováděných v NP Šumava. Již před několika lety jsem upozorňoval, abychom nesankcionovali ty majitele lesů, kteří nepostupují podle lesního zákona a zákona o ochraně životního prostředí a nechávají kůrovce z napadených stromů vylétnout. Říkal jsem, že jednou přijde doba, a oni budou od státu požadovat vrácení pokut i s úroky,“ dodává Milan Krása.
Na otázku občanského sdružení Šumava 21, jak pedagogická obec naloží s těmito převratnými poznatky, odpověděl děkan lesnické fakulty univerzity prof. Hynek Nadhrázský: „Je nezbytně nutné, abychom ve vysokoškolských skriptech, ale i středoškolských učebnicích urychleně začernili ty stránky a odstavce, které se týkají dosud používaného a uplatňovaného způsobu ochrany proti lýkožroutu smrkovému. Návazně na to, a opět bezodkladně, musíme připravit změnu těchto učebnic a skript tak, aby byly v souladu s těmito nejnovějšími vědeckými poznatky.“
„Léta jsem v praxi prováděl a prosazoval aktivní způsoby ochrany proti kůrovci. Dokonce jsem inicioval vznik ekologického občanského sdružení, které na Šumavě prosazovalo kácení kůrovcem napadených stromů. Dnes již vím, že jsem se mýlil. Léta studí a praxe byla zbytečná,“ dodává s provazem v ruce Ing. Jiří Štich, současný jednatel sdružení Šumava 21, které si kladlo za cíl zachránit zelené lesy Šumavy prosazováním kácení kůrovcem napadených stromů.
„Pro vládu to znamená urychleně připravit novelu zákona o lesích a zákona o ochraně životního prostředí, pro poslance a senátory pak tuto novelu bezodkladně přijmout. Pro ČIŽP a orgány ochrany přírody pak okamžitě zastavit sankční řízení proti vlastníkům lesů, kteří, snad již předvídavě, proti šíření kůrovce aktivně nepostupovali,“ doplnil Jiří Štich.
„Mě takovéto výsledky nepřekvapují,“ říká bývalý inspektor České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Milan Krása. „Dalo se to již vysledovat z publikování dílčích výsledků výzkumů prováděných v NP Šumava. Již před několika lety jsem upozorňoval, abychom nesankcionovali ty majitele lesů, kteří nepostupují podle lesního zákona a zákona o ochraně životního prostředí a nechávají kůrovce z napadených stromů vylétnout. Říkal jsem, že jednou přijde doba, a oni budou od státu požadovat vrácení pokut i s úroky,“ dodává Milan Krása.
Na otázku občanského sdružení Šumava 21, jak pedagogická obec naloží s těmito převratnými poznatky, odpověděl děkan lesnické fakulty univerzity prof. Hynek Nadhrázský: „Je nezbytně nutné, abychom ve vysokoškolských skriptech, ale i středoškolských učebnicích urychleně začernili ty stránky a odstavce, které se týkají dosud používaného a uplatňovaného způsobu ochrany proti lýkožroutu smrkovému. Návazně na to, a opět bezodkladně, musíme připravit změnu těchto učebnic a skript tak, aby byly v souladu s těmito nejnovějšími vědeckými poznatky.“
„Léta jsem v praxi prováděl a prosazoval aktivní způsoby ochrany proti kůrovci. Dokonce jsem inicioval vznik ekologického občanského sdružení, které na Šumavě prosazovalo kácení kůrovcem napadených stromů. Dnes již vím, že jsem se mýlil. Léta studí a praxe byla zbytečná,“ dodává s provazem v ruce Ing. Jiří Štich, současný jednatel sdružení Šumava 21, které si kladlo za cíl zachránit zelené lesy Šumavy prosazováním kácení kůrovcem napadených stromů.
„Pro vládu to znamená urychleně připravit novelu zákona o lesích a zákona o ochraně životního prostředí, pro poslance a senátory pak tuto novelu bezodkladně přijmout. Pro ČIŽP a orgány ochrany přírody pak okamžitě zastavit sankční řízení proti vlastníkům lesů, kteří, snad již předvídavě, proti šíření kůrovce aktivně nepostupovali,“ doplnil Jiří Štich.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
