Tiskové zprávy
MŽP ČR: Konference na Bali byla začátkem nové etapy globální spolupráce na ochraně klimatu
Dnes, tedy o den později než bylo původně plánováno, skončilo zasedání 190 smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o směně klimatu a jejího Kjótského protokolu na Bali. Nejvýznamnějším bodem, který se diskutoval je tzv. Cestovní mapa z Bali, která stanovila časový rámec a věcný obsah vyjednávání pro následující dva roky. Jednání vyvrcholí na konferenci smluvních stran v prosinci 2009 v Kodani, kdy by měla být dosažena konečná dohoda o nastavení režimu po vypršení prvního kontrolního období Kjótského protokolu v roce 2012.
„Bali je významným posunem na cestě ke globální spolupráci na ochranu klimatu. Vědecké výsledky IPCC byly jednomyslně přijaty jako základ pro politické rozhodování. Došlo k dohodě mezi rozvinutými zeměmi a rozvojovými zeměmi nad formou budoucích závazků v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. I USA, které blokovaly dohody, se k nim nakonec připojily. Přesto stále převažuje prosazování partikulárních zájmů jednotlivých států nad globální odpovědností za stabilizaci světového klimatu. Jsme na začátku cesty,“ říká šéf české delegace na Bali, vicepremiér a ministr životního prostředí Martin Bursík.
Úkolem smluvních stran bude teď práce na tématech, která jsou v rozhodnutí uvedena. Jde především o čtyři základní bloky post-Kjótského režimu, tj. mitigace (zmírňování, tj. především snižování emisí skleníkových plynů), adaptace (přizpůsobení se negativním vlivům změny klimatu), transfer technologií a financování opatření zejména v chudých oblastech rozvojového světa.
Přijetí Cestovní mapy z Bali je průlomovým rozhodnutím, kdy se podařilo sjednotit názory všech smluvních stran na budoucí směřování politiky. Nejvýznamnějším prvkem je shoda ekonomicky rozvinutých a rozvojových zemí společně s USA, které do poslední chvíle přijetí dohody o Cestovní mapě blokovaly. Nejproblematičtější se jevila část o příspěvcích jednotlivých zemí ke snižování emisí skleníkových plynů a také předpokládané cíle emisních redukcí pro ekonomicky vyspělé země do roku 2020 (redukce 25 – 40% oproti roku 1990). Konečný text nyní obsahuje jasnou deklaraci smluvních stran přispět měřitelnými emisními závazky ke globální redukci skleníkových plynů tak, aby bylo mohlo dojít ke stabilizaci koncentrací skleníkových plynů v atmosféře podle scénářů letošní hodnotící zprávy IPCC. EU se podařilo prosadit vyvážené rozdělení příspěvků mezi rozvinutými a rozvojovými státy. "Nikdo by neměl být zbaven odpovědnosti za klimatickou změnu, protože změny klimatu se dotknou každého," vysvětluje ministr životního prostředí Martin Bursík. Konkrétní cíle jednotlivých zemí budou diskutovány na následujících konferencích smluvních stran v roce 2008 v Poznani a v roce 2009 v Kodani.
Významné bylo i schválení základních principů fungování Adaptačního fondu, který má sloužit k financování adaptačních opatření (formou projektů a programů) v rozvojových zemích. Hlavním úkolem fondu bude zmírňovat dopady zejména na vodní hospodářství, zemědělství a lesnictví v těch částech světa, které jsou vůči projevům změny klimatu nejzranitelnější. To jsou především chudé pobřežní země, malé ostrovní státy a země subsaharské Afriky. Finanční prostředky by měly sloužit i na včasné přizpůsobení (adaptaci) živelným katastrofám, které jsou spojeny s extrémními klimatickými jevy (záplavy, hurikány, bouře, atd.) či šíření pouští v důsledku klimatických změn. Adaptační fond by měl být začleněn pod správu GEF (Global Environment Facility), platební jednotkou bude Světová banka, která odhaduje roční požadavky na výdaje spojené s činností globálního adaptačního fondu ve výši 10 miliard dolarů. Financování Adaptačního fondu by mělo být zajištěno příspěvky z emisního obchodování. Dohodnuto bylo zatím 2% zpoplatnění mechanismu čistého rozvoje (CDM).
Konference rovněž označila jako velice významný problém odlesňování v rozvojových zemích světa, který se v celosvětovém měřítku na změnách klimatu podílí přibližně 20 %. Delegáti odsouhlasili, že je třeba zahájit okamžitou akci, která podpoří opatření působení proti odlesňování. Jako významný prvek by měl působit mechanismus čistého rozvoje, tedy prvek emisního obchodování. Smluvní strany rovněž uznaly, že je třeba se je třeba v budoucnu zaměřit, kromě odlesňování jako takováho, také na problém degradace lesa a udržitelný lesní management.
Konference smluvních stran rovněž uznala jako významné a zásadní závěry letošní čtvrté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPPC). Zpráva shrnuje nejdůvěryhodnější odhady o klimatické změně a současně poskytuje vědecký, technický a socioekonomický výhled významných témat, které souvisí s klimatickou změnou. Rezoluci schválily všechny delegace, včetně USA. "Výsledky vědeckého výzkumu jsou jednoznačné. Dochází ke změně klimatu a její negativní vlivy jsou ralitou. Musíme propojit vědecké poznání s politikou. Je čas jednat. Úkolem je významně snížit emise skleníkových plynů a současně zvýšit zachycování uhlíku vegetací," shrnuje význam vědecké zprávy pro světovou politiku Martin Bursík.
Další informace:
http://unfccc.int/meetings/cop_13/items/4049.php
http://www.iisd.ca/climate/cop13
„Bali je významným posunem na cestě ke globální spolupráci na ochranu klimatu. Vědecké výsledky IPCC byly jednomyslně přijaty jako základ pro politické rozhodování. Došlo k dohodě mezi rozvinutými zeměmi a rozvojovými zeměmi nad formou budoucích závazků v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. I USA, které blokovaly dohody, se k nim nakonec připojily. Přesto stále převažuje prosazování partikulárních zájmů jednotlivých států nad globální odpovědností za stabilizaci světového klimatu. Jsme na začátku cesty,“ říká šéf české delegace na Bali, vicepremiér a ministr životního prostředí Martin Bursík.
Úkolem smluvních stran bude teď práce na tématech, která jsou v rozhodnutí uvedena. Jde především o čtyři základní bloky post-Kjótského režimu, tj. mitigace (zmírňování, tj. především snižování emisí skleníkových plynů), adaptace (přizpůsobení se negativním vlivům změny klimatu), transfer technologií a financování opatření zejména v chudých oblastech rozvojového světa.
Přijetí Cestovní mapy z Bali je průlomovým rozhodnutím, kdy se podařilo sjednotit názory všech smluvních stran na budoucí směřování politiky. Nejvýznamnějším prvkem je shoda ekonomicky rozvinutých a rozvojových zemí společně s USA, které do poslední chvíle přijetí dohody o Cestovní mapě blokovaly. Nejproblematičtější se jevila část o příspěvcích jednotlivých zemí ke snižování emisí skleníkových plynů a také předpokládané cíle emisních redukcí pro ekonomicky vyspělé země do roku 2020 (redukce 25 – 40% oproti roku 1990). Konečný text nyní obsahuje jasnou deklaraci smluvních stran přispět měřitelnými emisními závazky ke globální redukci skleníkových plynů tak, aby bylo mohlo dojít ke stabilizaci koncentrací skleníkových plynů v atmosféře podle scénářů letošní hodnotící zprávy IPCC. EU se podařilo prosadit vyvážené rozdělení příspěvků mezi rozvinutými a rozvojovými státy. "Nikdo by neměl být zbaven odpovědnosti za klimatickou změnu, protože změny klimatu se dotknou každého," vysvětluje ministr životního prostředí Martin Bursík. Konkrétní cíle jednotlivých zemí budou diskutovány na následujících konferencích smluvních stran v roce 2008 v Poznani a v roce 2009 v Kodani.
Významné bylo i schválení základních principů fungování Adaptačního fondu, který má sloužit k financování adaptačních opatření (formou projektů a programů) v rozvojových zemích. Hlavním úkolem fondu bude zmírňovat dopady zejména na vodní hospodářství, zemědělství a lesnictví v těch částech světa, které jsou vůči projevům změny klimatu nejzranitelnější. To jsou především chudé pobřežní země, malé ostrovní státy a země subsaharské Afriky. Finanční prostředky by měly sloužit i na včasné přizpůsobení (adaptaci) živelným katastrofám, které jsou spojeny s extrémními klimatickými jevy (záplavy, hurikány, bouře, atd.) či šíření pouští v důsledku klimatických změn. Adaptační fond by měl být začleněn pod správu GEF (Global Environment Facility), platební jednotkou bude Světová banka, která odhaduje roční požadavky na výdaje spojené s činností globálního adaptačního fondu ve výši 10 miliard dolarů. Financování Adaptačního fondu by mělo být zajištěno příspěvky z emisního obchodování. Dohodnuto bylo zatím 2% zpoplatnění mechanismu čistého rozvoje (CDM).
Konference rovněž označila jako velice významný problém odlesňování v rozvojových zemích světa, který se v celosvětovém měřítku na změnách klimatu podílí přibližně 20 %. Delegáti odsouhlasili, že je třeba zahájit okamžitou akci, která podpoří opatření působení proti odlesňování. Jako významný prvek by měl působit mechanismus čistého rozvoje, tedy prvek emisního obchodování. Smluvní strany rovněž uznaly, že je třeba se je třeba v budoucnu zaměřit, kromě odlesňování jako takováho, také na problém degradace lesa a udržitelný lesní management.
Konference smluvních stran rovněž uznala jako významné a zásadní závěry letošní čtvrté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPPC). Zpráva shrnuje nejdůvěryhodnější odhady o klimatické změně a současně poskytuje vědecký, technický a socioekonomický výhled významných témat, které souvisí s klimatickou změnou. Rezoluci schválily všechny delegace, včetně USA. "Výsledky vědeckého výzkumu jsou jednoznačné. Dochází ke změně klimatu a její negativní vlivy jsou ralitou. Musíme propojit vědecké poznání s politikou. Je čas jednat. Úkolem je významně snížit emise skleníkových plynů a současně zvýšit zachycování uhlíku vegetací," shrnuje význam vědecké zprávy pro světovou politiku Martin Bursík.
Další informace:
http://unfccc.int/meetings/cop_13/items/4049.php
http://www.iisd.ca/climate/cop13
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
