Tiskové zprávy
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR: Konference Zapomenutí hrdinové
8. září 2008 | Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Od 1. 7. 2006 do konce roku 2008 se stal Ústav pro soudobé dějiny AV ČR v.v.i. na základě usnesení vlády ČR ze dne 24. srpna 2005 č. 1081 a splnění podmínek následného výběrového řízení hlavním nositelem a realizátorem výše uvedeného projektu, který má být ukončen 30. 9. 2008. Spoluřešiteli projektu jsou Národní archiv a Muzeum města Ústí nad Labem, zapojena je řada dalších subjektů (Živá Paměť, Post Bellum, Český rozhlas, FAMU, Collegium Bohemicum o.p.s., Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem) i externích spolupracovníků.
Na samém začátku projektu odstartovala informační kampaň s cílem vyhledat pamětníky, kteří by historikům mohli sdělit svá svědectví. Kampaň probíhala ve spolupráci Ministerstvem zahraničí ČR, zastupitelskými úřady a Českými centry. Zpracovatelský zveřejnil výzvu k široké mezinárodní veřejnosti. Jejím cílem bylo oslovit sledovanou skupinu obyvatel v zahraničí a navázat s nimi a jejich rodinami kontakt. Podobně se postupovalo také vzhledem k české veřejnosti. Hlavní deníky vycházející v České republice přinesly na konci roku 2006 výzvu a stručná informace o projektu vyšla také v řadě tiskovin městských a radničních novin v regionech bývalého pohraničního území.
S tím, jak se rozvíjela část projektu Oral history, narůstal význam cíleného kontaktování osob (získávání kontaktů na základě osobního doporučení, setkání s dalšími rodinnými příslušníky a přáteli a pod.). Ve výsledku vedl tento postup k výraznému zvýšení počtu realizovaných rozhovorů a doplnění škály reakcí veřejnosti na projekt.
Do projektu se celkově zapojilo přes 130 pamětníků nebo jejich rodin.
Někteří se stali narátory části projektu Oral history, někteří rodinní příslušníci zaslali řešitelům dokumenty o antifašistické činnosti svých předků, někteří vyplnili data pro zapsání příbuzných do Databáze. Z této čási projekty byly vydány v češtině a v němčině publikace „Československu zůstali věrni“, německy kniha Helden der Hoffnung (ed. A.Wagnerová, jejíž vydání v berlínském nakladatelství Aufbau podpořilo Muzeum města Ústí nad Labem. K tomuto tématu byly zpracovány tematické prezentace, zveřejněné při veřejných akcích a webových prezentacích.
Část projektu Oral history se zabývala získáváním osobních svědectví a vzpomínek z okruhu adresátů projektu, respektive osob jim blízkých metodou oral history. Na sběru a zpracování osobních svědectví a vzpomínek se podíleli pracovníci v České republice i v zahraničí, především v Německé spolkové republice. Životopisné rozhovory byly zaznamenávány ve zvukové podobě a v několika případech také formou audiovizuálního záznamu. Na základě jednoho až dvou setkání s pamětníkem byla ke každému z nich vytvořena kompletní složka narátora. Ta kromě záznamu rozhovoru a jeho přepisu obsahovala také fotografii osoby, základní životopisná data či biografii, dobové dokumenty a fotografie, protokol o rozhovoru. Kompletní složky narátorů jsou uloženy v ÚSD AVČR v.v.i., kde budou přístupné veřejnosti.
Řešitelé kladli důraz také na návaznost části Oral history vůči ostatním pracím v projektu. Údaje o narátorech se tak automaticky stali součástí centrální archivní databáze. Rozhovory také posloužily k prezentaci projektu a k přípravě školních projektů. Do konce srpna 2008 bylo získáno 70 osobních svědectví pamětníků. Necelá polovina rozhovorů byla pořízena v České republice (29), ostatní v Německu (30), Rakousku (5), Anglii (3) a v zámoří Kanadě a Spojených státech (3).
Národní archiv koordinoval v rámci vládního projektu zejména systematický výzkum v archivech ČR. K problematice byly postupně zmapovány archivní fondy ústředních úřadů uložené v Národním archivu (např. příslušné spisy Ministerstva vnitra), Archivu bezpečnostních složek, Archivu Kanceláře prezidenta republiky, Archivu Ministerstva zahraničních věcí a Vojenského historického archivu. Navázal pak výzkum v oblastních a okresních archivech, zejména v poválečných písemnostech úřadů a institucí místní a okresní úrovně. Výsledkem této činnosti je dokončený tematický soupis archivních fondů z regionálních archivů.
V souvislosti s výzkumem se po celou dobu v Národním archivu systematicky shromažďují předpisy týkající se daného tématu v širším historickém kontextu. Dokončuje se jejich soupis a uvažuje se o jeho následném zpřístupnění na internetových stránkách archivu. V současné době se na zmíněných stránkách nachází webová výstavka archivních dokumentů, která zachycuje osudy německých antifašistů v předválečném období, za okupace i po válce (http://www.nacr.cz).
Na základě výzkumu připravili pracovníci Národního archivu rovněž faksimilovou edici s 56 dokumenty nazvanou Odsunutí hrdinové, která je opatřena českým i německým historickým úvodem. Publikace je určena pro nejširší veřejnost a může sloužit i jako učební pomůcka pro hodiny dějepisu, byla vydána ve spolupráci s Muzeem města Ústí nad Labem.
Samostatným úkolem Národního archivu byla tvorba databáze německých antifašistů pocházejících z Československa. Tato databáze se po celou dobu trvání projektu plní jmény osob ze seznamů antifašistů, kteří se jednak chtěli vystěhovat do Německa a ze seznamů těch, kteří si přáli zůstat v republice. Soupisy, které se od počátku jevily jako nejkompletnější a nejpřehlednější, jsou uloženy ve fondech Národního archivu a Archivu bezpečnostních složek. Obecně vznikaly zmíněné dokumenty v poválečných letech za různým účelem, a to ve všech lokalitách Čech a Moravy, kde se nacházelo německy mluvící obyvatelstvo. V současné době je databáze přístupná po internetu všem spoluřešitelům projektu a je do ní naimportováno téměř 100 000 jmen. Po dokončení bude zpřístupněna na webových stránkách Národního archivu.
V souvislosti s výzkumem osudů odpůrců nacismu německé národnosti představuje Národní archiv publikaci Osudy zapomenutých hrdinů, která obsahuje příběhy 17 osob, které nepřijaly nacistickou ideologii. Někteří z nich byli věznění, jiní bojovali v zahraniční armádě nebo pomáhali v odbojovém hnutí, další jen nuceně žili v ústraní. Po válce však někteří zůstali v Československu, jiní odešli do východní či západní německé okupační zóny, Velké Británie nebo do Rakouska. Tato publikace, která byla připravena ve spolupráci s Muzeem města Ústí nad Labem, je rovněž určena široké veřejnosti, proto je doplněna řadou písemných i fotografických dokumentů týkajících se jednotlivých osob.
Z dalších publikací vydaných v rámci projektu můžeme zmínit například sborníky historických studií „In memoriam Johann Wolfgang Brügel“ a „…i oni byli proti“ z roku 2006, které vydala muzea v Hustopečích a Ústí nad Labem. Tyto publikace významným způsobem shrnují dosavadní historické poznatky k tématu. Sborník překladů německých historických studií k tématu pod názvem „Sudetští Němci proti Hitlerovi“, který vydal Ústav pro soudobé dějiny AV ČR v.v.i. Dále vyšlo tematické číslo časopisu Dějiny a současnost, určené širší veřejnosti.
Výběr prací středoškolských studentů ve 4. ročníku dějepisné soutěže EUSTORY obsahuje sborník „My a oni. Česko-německé stýkání a potýkání ve dvacátém století“. Tento ročník soutěže připravil Ústav pro soudobé dějiny AV ČR v.v.i. společně s Muzeem města Ústí nad Labem. Tematické přednáškové cykly připravil Ústav pro soudobé dějiny AV ČR v.v.i. pro studenty historie na Filozofické fakultě UK v Praze a pro učitele dějepisu na Pedagogické fakultě UK.
Ústecké muzeum dále realizovalo největší projekt pro školy (pro druhý stupeň základních škola a střední školy), když uskutečnilo více než padesát historických dvoudenních workshopů s účastí cca 1000 dětí. Zároveň v dílčích aktivitách participovalo na obdobných projektech, jako je projekt Comenius – Evropské školy čelí obnově antisemitismu, rasismu a xenofobie nebo německý projekt Weiße-Flecken-Zeitung STEP 21.
Projekt samotný byl prezentován vícekrát pracovníky řešitelských institucí na historických konferencích a seminářích. V Českém rozhlase bylo téma prezentováno v cyklu „Příběhy 20. století“. V Praze byl ve spolupráci s Národním filmovým archivem uskutečněn filmový cyklus „Zapomenuté pohraničí“, Muzeum města Ústí nad Labem realizovalo tři tematické večery během festivalu „Jeden svět“, který se uskutečnil v roce 2007. Muzeum města Ústí nad Labem zde prezentovalo dokumentární film, který vznikl v jeho produkci „Po nás přijde potopa“ a dále se podílelo na přípravě filmu „Vykořenění a přesazení“, který měl premiéru počátkem března na ČT2. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR participuje na vzniku filmových dokumentů „Ne všichni Němci byli nacisté“ a „Dům se zelenou střechou“, ve spolupráci s FAMU vzniká dokument o samotném projektu a svědectví pamětníků.
Muzeum města Ústí nad Labem zabezpečovalo prezentaci projektu v Drážďanech a v Berlíně, dále realizovalo projekt putovní výstavy. Ta byla zatím prezentována v Ústí nad Labem, Liberci, Děčíně, Litoměřicích a v od 3. září 2008 je umístěna v Drážďanech. Zde bude prezentován projekt také v rámci 47. Dnů německých historiků 30. září až 3. října. Následně bude výstava umístěna v Berlíně, na přelomu roku v Praze a v dalším roce 2009 je již také program putování výstavy takřka naplněn. Byla také realizována fotografická výstava „Ústí nad Labem v letech 1938-1945“. Muzeum města Ústí nad Labem při řešení těchto úkolů úzce spolupracovalo s Archivem města Ústí nad Labem, s Katedrou historie a také s Ústavem slovansko-germánských studií Filozofické fakulty UJEP v Ústí nad Labem. Muzeum města Ústí nad labem také podpořilo realizaci úspěšné dramatické improvizace na téma „Marlene Dietrich a Ústí nad Labem“ v ústeckém Činoherním studiu.
Zároveň byla na toto téma připravena v Ústí nad Labem stálá expozice. Ta vznikla za podpory Filozofické fakulty UJEP v rámci muzejního dokumentačního centra v ulici Velká Hradební 15 v Ústí nad Labem. Architektonické a výtvarné řešení je dílem ústeckého výtvarníka Karla O. Hájka. V rámci přípravy generální rekonstrukce historické budovy Muzea města Ústí nad Labem byly ve spolupráci s Collegiem Bohemicem o.p.s. realizovány workshopy a projektové práce na systémovém řešení historických expozic a na souvisejícím zařazením tohoto tématu do širších historických souvislostí. Dále jsou řešeny možnosti pokračování projektu, velký je zájem odborné i laické veřejnosti nejen o putovní výstavu, ale také o školní projekt.
Na samém začátku projektu odstartovala informační kampaň s cílem vyhledat pamětníky, kteří by historikům mohli sdělit svá svědectví. Kampaň probíhala ve spolupráci Ministerstvem zahraničí ČR, zastupitelskými úřady a Českými centry. Zpracovatelský zveřejnil výzvu k široké mezinárodní veřejnosti. Jejím cílem bylo oslovit sledovanou skupinu obyvatel v zahraničí a navázat s nimi a jejich rodinami kontakt. Podobně se postupovalo také vzhledem k české veřejnosti. Hlavní deníky vycházející v České republice přinesly na konci roku 2006 výzvu a stručná informace o projektu vyšla také v řadě tiskovin městských a radničních novin v regionech bývalého pohraničního území.
S tím, jak se rozvíjela část projektu Oral history, narůstal význam cíleného kontaktování osob (získávání kontaktů na základě osobního doporučení, setkání s dalšími rodinnými příslušníky a přáteli a pod.). Ve výsledku vedl tento postup k výraznému zvýšení počtu realizovaných rozhovorů a doplnění škály reakcí veřejnosti na projekt.
Do projektu se celkově zapojilo přes 130 pamětníků nebo jejich rodin.
Někteří se stali narátory části projektu Oral history, někteří rodinní příslušníci zaslali řešitelům dokumenty o antifašistické činnosti svých předků, někteří vyplnili data pro zapsání příbuzných do Databáze. Z této čási projekty byly vydány v češtině a v němčině publikace „Československu zůstali věrni“, německy kniha Helden der Hoffnung (ed. A.Wagnerová, jejíž vydání v berlínském nakladatelství Aufbau podpořilo Muzeum města Ústí nad Labem. K tomuto tématu byly zpracovány tematické prezentace, zveřejněné při veřejných akcích a webových prezentacích.
Část projektu Oral history se zabývala získáváním osobních svědectví a vzpomínek z okruhu adresátů projektu, respektive osob jim blízkých metodou oral history. Na sběru a zpracování osobních svědectví a vzpomínek se podíleli pracovníci v České republice i v zahraničí, především v Německé spolkové republice. Životopisné rozhovory byly zaznamenávány ve zvukové podobě a v několika případech také formou audiovizuálního záznamu. Na základě jednoho až dvou setkání s pamětníkem byla ke každému z nich vytvořena kompletní složka narátora. Ta kromě záznamu rozhovoru a jeho přepisu obsahovala také fotografii osoby, základní životopisná data či biografii, dobové dokumenty a fotografie, protokol o rozhovoru. Kompletní složky narátorů jsou uloženy v ÚSD AVČR v.v.i., kde budou přístupné veřejnosti.
Řešitelé kladli důraz také na návaznost části Oral history vůči ostatním pracím v projektu. Údaje o narátorech se tak automaticky stali součástí centrální archivní databáze. Rozhovory také posloužily k prezentaci projektu a k přípravě školních projektů. Do konce srpna 2008 bylo získáno 70 osobních svědectví pamětníků. Necelá polovina rozhovorů byla pořízena v České republice (29), ostatní v Německu (30), Rakousku (5), Anglii (3) a v zámoří Kanadě a Spojených státech (3).
Národní archiv koordinoval v rámci vládního projektu zejména systematický výzkum v archivech ČR. K problematice byly postupně zmapovány archivní fondy ústředních úřadů uložené v Národním archivu (např. příslušné spisy Ministerstva vnitra), Archivu bezpečnostních složek, Archivu Kanceláře prezidenta republiky, Archivu Ministerstva zahraničních věcí a Vojenského historického archivu. Navázal pak výzkum v oblastních a okresních archivech, zejména v poválečných písemnostech úřadů a institucí místní a okresní úrovně. Výsledkem této činnosti je dokončený tematický soupis archivních fondů z regionálních archivů.
V souvislosti s výzkumem se po celou dobu v Národním archivu systematicky shromažďují předpisy týkající se daného tématu v širším historickém kontextu. Dokončuje se jejich soupis a uvažuje se o jeho následném zpřístupnění na internetových stránkách archivu. V současné době se na zmíněných stránkách nachází webová výstavka archivních dokumentů, která zachycuje osudy německých antifašistů v předválečném období, za okupace i po válce (http://www.nacr.cz).
Na základě výzkumu připravili pracovníci Národního archivu rovněž faksimilovou edici s 56 dokumenty nazvanou Odsunutí hrdinové, která je opatřena českým i německým historickým úvodem. Publikace je určena pro nejširší veřejnost a může sloužit i jako učební pomůcka pro hodiny dějepisu, byla vydána ve spolupráci s Muzeem města Ústí nad Labem.
Samostatným úkolem Národního archivu byla tvorba databáze německých antifašistů pocházejících z Československa. Tato databáze se po celou dobu trvání projektu plní jmény osob ze seznamů antifašistů, kteří se jednak chtěli vystěhovat do Německa a ze seznamů těch, kteří si přáli zůstat v republice. Soupisy, které se od počátku jevily jako nejkompletnější a nejpřehlednější, jsou uloženy ve fondech Národního archivu a Archivu bezpečnostních složek. Obecně vznikaly zmíněné dokumenty v poválečných letech za různým účelem, a to ve všech lokalitách Čech a Moravy, kde se nacházelo německy mluvící obyvatelstvo. V současné době je databáze přístupná po internetu všem spoluřešitelům projektu a je do ní naimportováno téměř 100 000 jmen. Po dokončení bude zpřístupněna na webových stránkách Národního archivu.
V souvislosti s výzkumem osudů odpůrců nacismu německé národnosti představuje Národní archiv publikaci Osudy zapomenutých hrdinů, která obsahuje příběhy 17 osob, které nepřijaly nacistickou ideologii. Někteří z nich byli věznění, jiní bojovali v zahraniční armádě nebo pomáhali v odbojovém hnutí, další jen nuceně žili v ústraní. Po válce však někteří zůstali v Československu, jiní odešli do východní či západní německé okupační zóny, Velké Británie nebo do Rakouska. Tato publikace, která byla připravena ve spolupráci s Muzeem města Ústí nad Labem, je rovněž určena široké veřejnosti, proto je doplněna řadou písemných i fotografických dokumentů týkajících se jednotlivých osob.
Z dalších publikací vydaných v rámci projektu můžeme zmínit například sborníky historických studií „In memoriam Johann Wolfgang Brügel“ a „…i oni byli proti“ z roku 2006, které vydala muzea v Hustopečích a Ústí nad Labem. Tyto publikace významným způsobem shrnují dosavadní historické poznatky k tématu. Sborník překladů německých historických studií k tématu pod názvem „Sudetští Němci proti Hitlerovi“, který vydal Ústav pro soudobé dějiny AV ČR v.v.i. Dále vyšlo tematické číslo časopisu Dějiny a současnost, určené širší veřejnosti.
Výběr prací středoškolských studentů ve 4. ročníku dějepisné soutěže EUSTORY obsahuje sborník „My a oni. Česko-německé stýkání a potýkání ve dvacátém století“. Tento ročník soutěže připravil Ústav pro soudobé dějiny AV ČR v.v.i. společně s Muzeem města Ústí nad Labem. Tematické přednáškové cykly připravil Ústav pro soudobé dějiny AV ČR v.v.i. pro studenty historie na Filozofické fakultě UK v Praze a pro učitele dějepisu na Pedagogické fakultě UK.
Ústecké muzeum dále realizovalo největší projekt pro školy (pro druhý stupeň základních škola a střední školy), když uskutečnilo více než padesát historických dvoudenních workshopů s účastí cca 1000 dětí. Zároveň v dílčích aktivitách participovalo na obdobných projektech, jako je projekt Comenius – Evropské školy čelí obnově antisemitismu, rasismu a xenofobie nebo německý projekt Weiße-Flecken-Zeitung STEP 21.
Projekt samotný byl prezentován vícekrát pracovníky řešitelských institucí na historických konferencích a seminářích. V Českém rozhlase bylo téma prezentováno v cyklu „Příběhy 20. století“. V Praze byl ve spolupráci s Národním filmovým archivem uskutečněn filmový cyklus „Zapomenuté pohraničí“, Muzeum města Ústí nad Labem realizovalo tři tematické večery během festivalu „Jeden svět“, který se uskutečnil v roce 2007. Muzeum města Ústí nad Labem zde prezentovalo dokumentární film, který vznikl v jeho produkci „Po nás přijde potopa“ a dále se podílelo na přípravě filmu „Vykořenění a přesazení“, který měl premiéru počátkem března na ČT2. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR participuje na vzniku filmových dokumentů „Ne všichni Němci byli nacisté“ a „Dům se zelenou střechou“, ve spolupráci s FAMU vzniká dokument o samotném projektu a svědectví pamětníků.
Muzeum města Ústí nad Labem zabezpečovalo prezentaci projektu v Drážďanech a v Berlíně, dále realizovalo projekt putovní výstavy. Ta byla zatím prezentována v Ústí nad Labem, Liberci, Děčíně, Litoměřicích a v od 3. září 2008 je umístěna v Drážďanech. Zde bude prezentován projekt také v rámci 47. Dnů německých historiků 30. září až 3. října. Následně bude výstava umístěna v Berlíně, na přelomu roku v Praze a v dalším roce 2009 je již také program putování výstavy takřka naplněn. Byla také realizována fotografická výstava „Ústí nad Labem v letech 1938-1945“. Muzeum města Ústí nad Labem při řešení těchto úkolů úzce spolupracovalo s Archivem města Ústí nad Labem, s Katedrou historie a také s Ústavem slovansko-germánských studií Filozofické fakulty UJEP v Ústí nad Labem. Muzeum města Ústí nad labem také podpořilo realizaci úspěšné dramatické improvizace na téma „Marlene Dietrich a Ústí nad Labem“ v ústeckém Činoherním studiu.
Zároveň byla na toto téma připravena v Ústí nad Labem stálá expozice. Ta vznikla za podpory Filozofické fakulty UJEP v rámci muzejního dokumentačního centra v ulici Velká Hradební 15 v Ústí nad Labem. Architektonické a výtvarné řešení je dílem ústeckého výtvarníka Karla O. Hájka. V rámci přípravy generální rekonstrukce historické budovy Muzea města Ústí nad Labem byly ve spolupráci s Collegiem Bohemicem o.p.s. realizovány workshopy a projektové práce na systémovém řešení historických expozic a na souvisejícím zařazením tohoto tématu do širších historických souvislostí. Dále jsou řešeny možnosti pokračování projektu, velký je zájem odborné i laické veřejnosti nejen o putovní výstavu, ale také o školní projekt.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
