Tiskové zprávy
Česká společnost pro větrnou energii: Kraj Vysočina brání rozvoji větrné energetiky
Ekologické výrobě elektřiny z větru, která je součástí energetické koncepce ČR, hrozí na Vysočině dlouhodobá stagnace. Nová studie „Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina“ totiž případné výstavbě větrných elektráren klade do cesty stěží překonatelné a často irelevantní překážky.
Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) s politováním konstatuje, že kraj Vysočina připravuje další omezující opatření navazující na již tak komplikované podmínky výstavby větrných elektráren na území tohoto celku. Vyplývá to především ze závěrů a doporučení studie „Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina“, kterou argumentuje Odbor životního prostředí Krajského úřadu kraje Vysočina.
Dokument omezuje umístění staveb s větší výškou jak 20 m na volném prostranství nebo přes 8 m nad obklopující lesní porost.
Takové návrhy ochrany jsou podle názor ČSVE naprosto účelově zpracovány a nedávají na základě této argumentace vůbec šanci k jakékoli diskusi o návrzích projektů na výstavbu větrných elektráren. „Úředníci, kteří budou tuto studii používat při posuzování projektů, budou velmi snadno projekty zamítat, opírajíce se o tyto závěry. Argumenty obsažené ve studii a způsob, jakým jsou v ní nastaveny parametry hodnocení krajinného rázu, naprosto diskriminují možnost rozvoje oboru větrné energetiky v kraji Vysočina. V takové podobě by však byly likvidační i kdekoliv jinde,“ říká předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) Michal Janeček.
Místní zastupitelstva mají přitom často pro rozvoj větrné energie větší pochopení než samotné kraje. „V poslední době se ovšem k lepšímu mění i postoj nových vedení krajů, slibné možnosti se otevírají např. v Plzeňském kraji,“ podotýká Janeček.
V přístupových rozhovorech s Evropskou unií se přitom Česká republika zavázala plnit indikativní cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Přestože má EU omezené možnosti vyžadovat po ČR plnění indikativního cíle, měli bychom průběžně usilovat o navyšování podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. „V rámci jednání o klimaticko-energetickém balíčku si ČR návrhově stanovila závazný cíl pro rok 2020 v podobě 13% podílu obnovitelných zdrojů. Vhodný mix, kdy dominantní jadernou energii doplní mj. také právě obnovitelné zdroje, doporučila nedávno pro Energetickou koncepci také zpráva tzv. Pačesovy komise,“ říká předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) Michal Janeček.V loňském roce se podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny blížil k 5procentní hranici.
Na území kraje Vysočina se v loňském roce z větru vyrobilo 17 491,4 MWh elektřiny (zdroj: Energetický regulační úřad, www.eru.cz). Jde o množství pokrývající spotřebu 12 tisíc lidí. Produkce se přitom v současnosti koncentruje na pouhých 5 větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 7,7 MW v lokalitách Pavlov a Kámen.
Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) s politováním konstatuje, že kraj Vysočina připravuje další omezující opatření navazující na již tak komplikované podmínky výstavby větrných elektráren na území tohoto celku. Vyplývá to především ze závěrů a doporučení studie „Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina“, kterou argumentuje Odbor životního prostředí Krajského úřadu kraje Vysočina.
Dokument omezuje umístění staveb s větší výškou jak 20 m na volném prostranství nebo přes 8 m nad obklopující lesní porost.
Takové návrhy ochrany jsou podle názor ČSVE naprosto účelově zpracovány a nedávají na základě této argumentace vůbec šanci k jakékoli diskusi o návrzích projektů na výstavbu větrných elektráren. „Úředníci, kteří budou tuto studii používat při posuzování projektů, budou velmi snadno projekty zamítat, opírajíce se o tyto závěry. Argumenty obsažené ve studii a způsob, jakým jsou v ní nastaveny parametry hodnocení krajinného rázu, naprosto diskriminují možnost rozvoje oboru větrné energetiky v kraji Vysočina. V takové podobě by však byly likvidační i kdekoliv jinde,“ říká předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) Michal Janeček.
Místní zastupitelstva mají přitom často pro rozvoj větrné energie větší pochopení než samotné kraje. „V poslední době se ovšem k lepšímu mění i postoj nových vedení krajů, slibné možnosti se otevírají např. v Plzeňském kraji,“ podotýká Janeček.
V přístupových rozhovorech s Evropskou unií se přitom Česká republika zavázala plnit indikativní cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Přestože má EU omezené možnosti vyžadovat po ČR plnění indikativního cíle, měli bychom průběžně usilovat o navyšování podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. „V rámci jednání o klimaticko-energetickém balíčku si ČR návrhově stanovila závazný cíl pro rok 2020 v podobě 13% podílu obnovitelných zdrojů. Vhodný mix, kdy dominantní jadernou energii doplní mj. také právě obnovitelné zdroje, doporučila nedávno pro Energetickou koncepci také zpráva tzv. Pačesovy komise,“ říká předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) Michal Janeček.V loňském roce se podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny blížil k 5procentní hranici.
Na území kraje Vysočina se v loňském roce z větru vyrobilo 17 491,4 MWh elektřiny (zdroj: Energetický regulační úřad, www.eru.cz). Jde o množství pokrývající spotřebu 12 tisíc lidí. Produkce se přitom v současnosti koncentruje na pouhých 5 větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 7,7 MW v lokalitách Pavlov a Kámen.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
