Tiskové zprávy
Step by Step ČR, o.s.: Kultatý stůl – evaluace projektových aktivit
V pátek 22.2.2013 se ve Velkém sále Pedagogické fakulty UK sešli zástupci vedení škol zapojených v projektu „Podpora učitelů ve zvyšování kvality pedagogické práce“, který realizuje občanské sdružení Step by Step ČR k závěrečné evaluaci projektových aktivit. Kulatý stůl byl zaměřen na zhodnocení přínosu projektových aktivit pro pedagogické sbory i jednotlivé učitele.
Cílem projektu, v němž bylo zapojeno celkem 13 škol ze Středočeského, Ústeckého a Jihomoravského kraje a který je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu České republiky, bylo podpořit kompetence učitelů v zavádění inovativních výchovně vzdělávacích strategií do výuky a k vytváření podmínek pro zajištění individuálního přístupu k žákům.
A co konkrétně projekt školám nabídl?
Základní blok vzdělávání, vycházející z pedagogických přístupů orientovaných na dítě, byl tvořen pěti na sebe navazujícími semináři pro všechny učitele obou stupňů ZŠ. Semináře se zaměřovaly zejména na oblast individualizace a diferenciace ve výuce, spolupráci s rodinou, způsoby hodnocení žáků, plánování a projektové vyučování, práci s textem, heuristické přístupy vyučování či vytváření podnětného prostředí ve výuce. Učitelé na seminářích oceňovali zejména konkrétní praktické podněty a nápady, které mohou využít ve výuce.
Na základě proběhlé analýzy vzdělávacích potřeb pak byly sestaveny akční plány, ve kterých si jednotlivé školy stanovily oblasti, na jejichž rozvoj se chtějí zaměřit. K tomu jim sloužily další, již individuálnější projektové aktivity:
Podpora škol ve vytváření podmínek pro individualizované vzdělávání - každá škola měla možnost vybrat si semináře akreditované v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) dle vlastních aktuálních potřeb identifikovaných v akčním plánu. Zúčastnit se jich mohli jak jednotliví učitelé, tak skupiny učitelů i celé pedagogické sbory.
Vedení škol pozitivně hodnotilo možnost průběžně si volit semináře DVPP dle aktuální situace a potřeby, která ve škole vyvstala. Některé školy využily tuto možnost pro vzdělávání celého sboru, jiné kombinovaly semináře pro celé sbory/skupiny učitelů i jednotlivé učitele.
4 otevřené semináře na téma: Konflikt – škola života, Environmentální výchova, Celostní přístup k jazyku učitelům a Vzdělávání bez předsudků nabídly zajímavé tématické doplnění seminářů Základního bloku vzdělávání. Cenná byla i možnost sdílení a výměny zkušeností účastníků v daných tématech. Každý seminář vždy hostila jedna z projektových škol a účastníci měli možnost si tak vytvořit konkrétní představu o tom, „jak to chodí jinde“ a načerpat inspirace pro obohacení své další práce.
Konzultace a supervize pro učitele a vedení škol byly spolu s mentorskou podporou těmi nejvíce individualizovanými podporami, které školy v rámci projektu využily. Supervize a konzultace byly zaměřeny jak na řešení procesních záležitostí ve školách, tak na řešení případných komunikačních obtíží či podporu dalších oblastí dle aktuálních potřeb ať již jednotlivých učitelů, tak skupin učitelů či vedení škol.
Mentorskou podporu využili učitelé z každé projektové školy, kteří absolvovali výše uvedené semináře, ale chyběla jim zpětná vazba a sdílení toho, jak se jim daří aplikovat získané znalosti dovednosti do každodenní praxe. Mentor zpravidla absolvoval s učitelem (menteem) 4 setkání. Na prvním pojmenovali „zakázku“ a společně se dohodli, na co by se měl mentor zaměřit. Na dalších setkáních mentor cíleně pozoroval dění ve třídě, následoval vždy rozbor konkrétních situací a vyhodnocení změn.
Mentee ocenili zejména neutralitu mentorů, jejich vstřícné a taktní jednání a nezatíženost prostředím školy. Ocenili pomoc ušitou „na míru“ s ohledem na prostředí konkrétní třídy a možnosti žáků. Mentoring posílil jejich zájem o hledání různých způsobů a metod práce a zamýšlení se nad tím, jak v daném prostředí třídy fungují. Nicméně ze zpětných vazeb vyplývá, že učitelům, kteří mentorskou podporou prošli, v mnoha případech chyběla možnost sdílet své zkušenosti s kolegy, s širší částí pedagogického sboru a v některých případech by ocenili i větší podporu ze strany vedení. Z každé školy totiž mentorskou podporou prošli 2-3 učitelé, což mnozí účastníci hodnotili jako nedostačující. Napříště by tedy bylo vhodné zapojit do mentorské podpory větší část pedagogického sboru a zároveň rozšířit i počet setkání každého mentee s mentorem.
Osobnostní rozvoj učitelů probíhal formou celosborového výjezdního kruzu, na kterém se učitelé zaměřovali zejména na sebereflexi a seberozvoj, posílení týmu a zlepšení komunikace. „Prožitkový kurz zásadním způsobem kladně ovlivnil klima školy”, uvádí v evaluaci jeden z účastníků závěrečného Kulatého stolu. Tyto výjezdní kurzy byly zástupci vedení projektových škol vyhodnoceny jako jednoznačně nejpřínosnější projektovou aktivitou, která pomohla nastartovat potřebné změny či přispěla ke zlepšení skupinové dynamiky v jednotlivých školách.
Výměna zkušeností a spolupráce projektových škol probíhala v rámci pravidelných setkání. Zástupci škol na nich měli možnost představit své školy a aktivity/projekty, které v nich probíhají. Společně reflektovali proběhlé semináře a praktické používání individualizačních nástrojů a metod, posuzovali přínos mentorské podpory a v neposlední řadě sdíleli své pedagogické zkušenosti.
V rámci projektu také vychází příručka „Individualizace ve výuce”, která je volně k dispozici na webu projektu: http://www.sbscr.cz/podpora-ucitelu/dobra-praxe.php
Cílem projektu, v němž bylo zapojeno celkem 13 škol ze Středočeského, Ústeckého a Jihomoravského kraje a který je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu České republiky, bylo podpořit kompetence učitelů v zavádění inovativních výchovně vzdělávacích strategií do výuky a k vytváření podmínek pro zajištění individuálního přístupu k žákům.
A co konkrétně projekt školám nabídl?
Základní blok vzdělávání, vycházející z pedagogických přístupů orientovaných na dítě, byl tvořen pěti na sebe navazujícími semináři pro všechny učitele obou stupňů ZŠ. Semináře se zaměřovaly zejména na oblast individualizace a diferenciace ve výuce, spolupráci s rodinou, způsoby hodnocení žáků, plánování a projektové vyučování, práci s textem, heuristické přístupy vyučování či vytváření podnětného prostředí ve výuce. Učitelé na seminářích oceňovali zejména konkrétní praktické podněty a nápady, které mohou využít ve výuce.
Na základě proběhlé analýzy vzdělávacích potřeb pak byly sestaveny akční plány, ve kterých si jednotlivé školy stanovily oblasti, na jejichž rozvoj se chtějí zaměřit. K tomu jim sloužily další, již individuálnější projektové aktivity:
Podpora škol ve vytváření podmínek pro individualizované vzdělávání - každá škola měla možnost vybrat si semináře akreditované v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) dle vlastních aktuálních potřeb identifikovaných v akčním plánu. Zúčastnit se jich mohli jak jednotliví učitelé, tak skupiny učitelů i celé pedagogické sbory.
Vedení škol pozitivně hodnotilo možnost průběžně si volit semináře DVPP dle aktuální situace a potřeby, která ve škole vyvstala. Některé školy využily tuto možnost pro vzdělávání celého sboru, jiné kombinovaly semináře pro celé sbory/skupiny učitelů i jednotlivé učitele.
4 otevřené semináře na téma: Konflikt – škola života, Environmentální výchova, Celostní přístup k jazyku učitelům a Vzdělávání bez předsudků nabídly zajímavé tématické doplnění seminářů Základního bloku vzdělávání. Cenná byla i možnost sdílení a výměny zkušeností účastníků v daných tématech. Každý seminář vždy hostila jedna z projektových škol a účastníci měli možnost si tak vytvořit konkrétní představu o tom, „jak to chodí jinde“ a načerpat inspirace pro obohacení své další práce.
Konzultace a supervize pro učitele a vedení škol byly spolu s mentorskou podporou těmi nejvíce individualizovanými podporami, které školy v rámci projektu využily. Supervize a konzultace byly zaměřeny jak na řešení procesních záležitostí ve školách, tak na řešení případných komunikačních obtíží či podporu dalších oblastí dle aktuálních potřeb ať již jednotlivých učitelů, tak skupin učitelů či vedení škol.
Mentorskou podporu využili učitelé z každé projektové školy, kteří absolvovali výše uvedené semináře, ale chyběla jim zpětná vazba a sdílení toho, jak se jim daří aplikovat získané znalosti dovednosti do každodenní praxe. Mentor zpravidla absolvoval s učitelem (menteem) 4 setkání. Na prvním pojmenovali „zakázku“ a společně se dohodli, na co by se měl mentor zaměřit. Na dalších setkáních mentor cíleně pozoroval dění ve třídě, následoval vždy rozbor konkrétních situací a vyhodnocení změn.
Mentee ocenili zejména neutralitu mentorů, jejich vstřícné a taktní jednání a nezatíženost prostředím školy. Ocenili pomoc ušitou „na míru“ s ohledem na prostředí konkrétní třídy a možnosti žáků. Mentoring posílil jejich zájem o hledání různých způsobů a metod práce a zamýšlení se nad tím, jak v daném prostředí třídy fungují. Nicméně ze zpětných vazeb vyplývá, že učitelům, kteří mentorskou podporou prošli, v mnoha případech chyběla možnost sdílet své zkušenosti s kolegy, s širší částí pedagogického sboru a v některých případech by ocenili i větší podporu ze strany vedení. Z každé školy totiž mentorskou podporou prošli 2-3 učitelé, což mnozí účastníci hodnotili jako nedostačující. Napříště by tedy bylo vhodné zapojit do mentorské podpory větší část pedagogického sboru a zároveň rozšířit i počet setkání každého mentee s mentorem.
Osobnostní rozvoj učitelů probíhal formou celosborového výjezdního kruzu, na kterém se učitelé zaměřovali zejména na sebereflexi a seberozvoj, posílení týmu a zlepšení komunikace. „Prožitkový kurz zásadním způsobem kladně ovlivnil klima školy”, uvádí v evaluaci jeden z účastníků závěrečného Kulatého stolu. Tyto výjezdní kurzy byly zástupci vedení projektových škol vyhodnoceny jako jednoznačně nejpřínosnější projektovou aktivitou, která pomohla nastartovat potřebné změny či přispěla ke zlepšení skupinové dynamiky v jednotlivých školách.
Výměna zkušeností a spolupráce projektových škol probíhala v rámci pravidelných setkání. Zástupci škol na nich měli možnost představit své školy a aktivity/projekty, které v nich probíhají. Společně reflektovali proběhlé semináře a praktické používání individualizačních nástrojů a metod, posuzovali přínos mentorské podpory a v neposlední řadě sdíleli své pedagogické zkušenosti.
V rámci projektu také vychází příručka „Individualizace ve výuce”, která je volně k dispozici na webu projektu: http://www.sbscr.cz/podpora-ucitelu/dobra-praxe.php
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
