Tiskové zprávy
Hnutí Duha: Kůrovec v bavorském parku: konec mýtu o úspěšnosti kácení
19. března 2002 | Hnutí Duha
Kůrovcová kalamita v bavorském národním parku výrazně ustoupila – a bez kácení. Dokonce daleko rychleji než na české straně. Vyplývá to z aktuálních výsledků sčítání napadených ploch podle leteckých snímků, které zveřejnila tamní správa. Znamenají konec iluze o nezbytnosti těžby v boji proti kůrovci na Šumavě.
Podle údajů správy národního parku Bavorský les nárůst napadených ploch ve srovnání s rokem 2000 klesl na pouhou desetinu. Zatímco v roce 2000 bylo nově napadeno 605 hektarů, loni pouhých 55 ha (z toho deset v okrajové druhé zóně, kde se proti kůrovci zasahuje).
V národním parku na české straně Šumavy probíhá intenzivní těžba. Množství nově napadených stromů zde kleslo oproti roku 2000 na polovinu ( z 45 200 m3 na 23 600 m3). „Výrazný pozitivní obrat je … důsledkem úspěšných asanačních zásahů v posledních letech. Kladnou roli sehrálo chladné a vlhké počasí v první polovině léta a mimo jiné také to, že kůrovec vyčerpal zdroje potravy v jádrové části sousedního Národního parku Bavorský les.“ (Ivan Žlábek pro ČTK, 6.12.2001). Ale v Bavorsku, kde se v desetisícihektarové první zóně nekácí, se množství kůrovců snižuje daleko rychleji než v Čechách. Těžba napadených stromů tedy nebyla hlavním důvodem ústupu kalamity.
Nová metoda vyhodnocování leteckých snímků upřesnila celkový rozsah napadených ploch. V původní části bavorského parku bylo kůrovcem za uplynulých osmnáct let postiženo 3 610 hektarů lesa. Zelených zatím zůstává cca 9 500 ha bukosmrkových a čistých smrkových porostů. Tvrzení Správy NP Šumava, že kůrovec z bavorského parku mizí, protože tam "vyčerpal potravní zdroje" (t.j.sežral všechny smrky a nyní hladoví) je tedy nepravdivé.
V Bavorském lese se proti kůrovci nezasahuje v ucelené první (jádrové) zóně, která činí 75 % rozlohy (10 000 ha) staré části parku. Postupně se bezzásahové území rozšiřuje také do jeho nové části. Porážení smrků se omezuje na tuto novou část a pás na okraji parku, který chrání okolní soukromé lesy. Národní park Bavorský les loni od Rady Evropy za svůj přístup k ochraně přírody obdržel prestižní tzv. Evropský diplom - ocenění udělované nejlépe spravovaným přírodním rezervacím a národním parkům na kontinentu. Podmínkou ale je, že musí nadále dodržovat zásadu nezasahovat proti kůrovci na většině území.
Snižování počtu kůrovce v Bavorsku potvrzuje, že jde o přirozený proces, na který mají přírodní faktory větší vliv než kácení. Plošné kácení smrků, ke kterému se uchyluje správa šumavského národního parku, ničí lesní ekosystém a zapřičiňuje rozvrat okolních lesů větrem.
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
"Ačkoliv správa šumavského parku vytrvale těžila napadené stromy, kůrovec vloni ustupoval rychleji v Bavorsku, kde proti němu v jádrové zóně nezasahují. Zatímco v bavorském parku vyrůstá samovolně pod uschlými stromy nový les, u nás zoufale zalesňujeme více než tisíc hektarů větrem a sněhovými vánicemi bičovaných holin. Přesto hodlá správa parku v kácení pokračovat jak na horských hřebenech, tak i v necennějších pralesovitých prvních zónách. "
Kontakt:
Jaromír Bláha, Karolína Šůlová, mluvčí Hnutí DUHA, tel: 02-22513859, 0604-202470
Podle údajů správy národního parku Bavorský les nárůst napadených ploch ve srovnání s rokem 2000 klesl na pouhou desetinu. Zatímco v roce 2000 bylo nově napadeno 605 hektarů, loni pouhých 55 ha (z toho deset v okrajové druhé zóně, kde se proti kůrovci zasahuje).
V národním parku na české straně Šumavy probíhá intenzivní těžba. Množství nově napadených stromů zde kleslo oproti roku 2000 na polovinu ( z 45 200 m3 na 23 600 m3). „Výrazný pozitivní obrat je … důsledkem úspěšných asanačních zásahů v posledních letech. Kladnou roli sehrálo chladné a vlhké počasí v první polovině léta a mimo jiné také to, že kůrovec vyčerpal zdroje potravy v jádrové části sousedního Národního parku Bavorský les.“ (Ivan Žlábek pro ČTK, 6.12.2001). Ale v Bavorsku, kde se v desetisícihektarové první zóně nekácí, se množství kůrovců snižuje daleko rychleji než v Čechách. Těžba napadených stromů tedy nebyla hlavním důvodem ústupu kalamity.
Nová metoda vyhodnocování leteckých snímků upřesnila celkový rozsah napadených ploch. V původní části bavorského parku bylo kůrovcem za uplynulých osmnáct let postiženo 3 610 hektarů lesa. Zelených zatím zůstává cca 9 500 ha bukosmrkových a čistých smrkových porostů. Tvrzení Správy NP Šumava, že kůrovec z bavorského parku mizí, protože tam "vyčerpal potravní zdroje" (t.j.sežral všechny smrky a nyní hladoví) je tedy nepravdivé.
V Bavorském lese se proti kůrovci nezasahuje v ucelené první (jádrové) zóně, která činí 75 % rozlohy (10 000 ha) staré části parku. Postupně se bezzásahové území rozšiřuje také do jeho nové části. Porážení smrků se omezuje na tuto novou část a pás na okraji parku, který chrání okolní soukromé lesy. Národní park Bavorský les loni od Rady Evropy za svůj přístup k ochraně přírody obdržel prestižní tzv. Evropský diplom - ocenění udělované nejlépe spravovaným přírodním rezervacím a národním parkům na kontinentu. Podmínkou ale je, že musí nadále dodržovat zásadu nezasahovat proti kůrovci na většině území.
Snižování počtu kůrovce v Bavorsku potvrzuje, že jde o přirozený proces, na který mají přírodní faktory větší vliv než kácení. Plošné kácení smrků, ke kterému se uchyluje správa šumavského národního parku, ničí lesní ekosystém a zapřičiňuje rozvrat okolních lesů větrem.
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
"Ačkoliv správa šumavského parku vytrvale těžila napadené stromy, kůrovec vloni ustupoval rychleji v Bavorsku, kde proti němu v jádrové zóně nezasahují. Zatímco v bavorském parku vyrůstá samovolně pod uschlými stromy nový les, u nás zoufale zalesňujeme více než tisíc hektarů větrem a sněhovými vánicemi bičovaných holin. Přesto hodlá správa parku v kácení pokračovat jak na horských hřebenech, tak i v necennějších pralesovitých prvních zónách. "
Kontakt:
Jaromír Bláha, Karolína Šůlová, mluvčí Hnutí DUHA, tel: 02-22513859, 0604-202470
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
