Výzkumný ústav komunikace v umění: kytarový virtuoz Štěpán Rak v Kristkově podyjské glyptotéce

V sobotu 17. 6. 2006 ve 22.00 hod se ve Vranově nad Dyjí v parčíku u řeky (kousek od Náměstí) uskuteční happening při příležitosti otevření již pátého výtvarně-filosofického poutního místa KRISTKOVY PODYJSKÉ GLYPTOTÉKY. Ve Vranově mu bude dominovat dřevoplastika Lubo Kristka „Dyje – osud stromu“. V akci tentokrát autor slibuje návrat ke kořenům, stejně jako umístěné dílo vytvořené již v roce 1968 odkazuje na kořeny jeho tvorby.

Mezi účinkujícími vystoupí i náš vynikající a mezinárodně uznávaný kytarista Štěpán Rak (první pedagog kytarové hry v historii pražské AMU).

Po skončení akce bude na Obecním úřadě opět putovní výstava fotodokumentace z realizace projektu, kde budou možné rozhovory s účinkujícími a autorem projektu.

Projekt je zcela unikátním výtvarným zpracováním toku řeky Dyje a současně retrospektivou tvorby autora. Poutníci budou v podyjské galerii putovat stejně přirozeně jako teče voda v řece.
Bližší informace o projektu a foto z předchozích akcí: www.volny.cz/zamecek.lubo/glyptoteka
Projekt je pod záštitou hejtmanů kraje Vysočina, Jihočeského kraje, Jihomoravského kraje, Dolního Rakouska a Trnavského samosprávneho kraje.

Vzhledem k projektu bude provoz hraničního přechodu Vratěnín/Drosendorf ve dnech 10., 17. a 24. 6. prodloužen do 24 hod.

Retrospektiva předešlých akcí v rámci projektu Kristkova podyjská glyptotéka:

První happening se uskutečnil u pramene Moravské Dyje u Panenské Rozsíčky na Vysočině při odhalení sochy „Zrození“. Během ranního úsvitu se zde zrodila Dyje, v podobě novorozeněte byla pokřtěna. Dítě poté bájný, sněhově bílý kůň Valmont odnesl směrem k druhému zastavení.

Ve druhém happeningu u Starého Hobzí připlula Dyje v podobě dvouletého děvčátka jako plaváček v koši po vodě a společně s magickou postavou obřího červa dotvořila za zvuku bubenické sekce Cyranovy boty a hudby Daniela Forró sousoší „Kameny přání“. Jako svědek akce a součást trvalé trasy výtvarně-filosofických míst v Podyjí na místě u Starého Hobzí zůstal organický artefakt s mnoha otvory, do kterého již poutníci vložili první svitky s napsanými přáními. Další budou přirozené následovat. Jarní voda poté přání vyplaví a spojí je s nekonečným přírodním cyklem, který jejich energii přinese zpět.

3. 10. překročil Kristkův projekt hranice ČR, kdy bylo odhaleno třetí zastavení a dřevoplastika „Život“ na zámku v rakouském Drosendorfu. Happening inspirovaný artefaktem nechal diváka nahlédnout do budoucnosti. Před jejich očima se odehrála vize jednotlivých údobí života baletky. Finální Tanec se smrtí zatančila osmdesátiletá členka Národního divadla v Brně Olga Kasálková. Poté rej postav odhalil Kristkovu sochu. Dále účinkovali: Taneční studio Cyranovy boty, HŠ Studio Racek, Divadlo Neslyším aj.

Minulou sobotu se v Podhradí nad Dyjí v surreálně snových frekvencích zrodila z dyjské pěny společnost, která při finální gradaci odhalila sedmimetrový monument „Kosmicky načasovaná parapyramidální potence“. Z díla se zrodil Mistr sám v doprovodu dalších zvířecích bytostí. Jeho pohled do kukátka energetické sochy ozářil celé údolí.

Každá akce má vlastní neopakovatelný charakter, avšak pro diváky, postupně navštěvují jednotlivá odhalení, je prožitek hlubší o gradující společný motiv, který bude procházet celým inscenačním cyklem.


Lubo Kristek, který je ve světě i v České republice znám i svými surreálně-mystickými happeningy, prožil většinu svého života v Německu a USA, kde také vytvořil podstatnou část svého díla. Jednu z jeho největších soch, osmnáctimetrový „Strom vědění“, lze spatřit v gymnáziu v německém Landsbergu, mezi zajímavosti patří i nástěnný oltář o velikosti 7x10 metrů v kapli v německém Penzinku. Tvorba Lubo Kristka se rozpíná přes sakrální plastiky, které jsou ponejvíce ve Španělsku a v Itálii, přes sochy a obrazy v muzeích, parcích a dalších veřejných prostorách, plastiky v architektuře (v České republice je např. Kristkovo „Větrné poselství Karla Vlacha“ či jeho u nás snad nejznámější artefakt - klavír balancující na jedné noze na špičce střechy nazvaný „Božská pomíjivost tónu“) až po artefakty vzniklé přímo v happeninzích např. v Turecku či Belgii. Projektem věnovaným řece Dyji splácí Lubo Kristek, dle svých slov, svůj dluh řece, se kterou byli spjati jeho předkové a při které již patnáct let sám ponejvíce žije a tvoří.


Bližší informace: Iveta Pavlovičová, Ph.D., Výzkumný ústav komunikace v umění, Gorkého 93/51, 602 00 Brno, tel: 515 297 165, e-mail: zamecek.lubo@volny.cz