https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/lavky-a-pouzivani-tropickeho-dreva
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Zvonečník, z.s.: Lávky a používání tropického dřeva

4. listopadu 2020 | Zvonečník, z.s.
Autor: Jiří Jakl, tel: 776877565
Trojská lávka spojující pražskou Stromovku s nábřežní cyklostezkou, botanickou a ZOO v Troji spadla na konci roku 2017 a otevřena byla bez ovací na konci října 2020. Stavba například ekology nebyla nijak brzděná a použití tropického dřeva zprvu mediálně chválil náměstek pro dopravu Adam Scheinher (Praha sobě). Náklady na ní z původně uváděných 128 milionů postupně dosáhly až na 150 milionů. Lávka není primárně pro cyklisty, ale pro pěší s povoleným vjezdem cyklistů.

Zvonečník vidí největší problém v ceně lávky a ve sporném použití tropického dřeva, byť s ekocertifikací. V Česku jsou dostupná jiná řešení s větší životností a nižší cenou, nebo dřevo se stejnou ekocertifikací a třeba i rovnou z pražských lesů. Zvyšování poptávky po tropickém dřevu ve světě mimo Afriku není vhodné, protože toto dřevo v Africe sami potřebují a tlak na tropické pralesy ustojí jen přiměřená poptávka po dřevu. Ekologická certifikace nic nemění na ekologické zátěži v podobě dálkové dopravy tropického dřeva, není ani absolutní zárukou ekologické produkce s ohledem na certifikační praxi v Africe a její kontrolovatelnost. Ačkoli země tropické Afriky mají značné zásoby dřeva, vysoký růst populace s sebou přináší zvyšující se potřeby obyvatel a s nízkou úrovní průmyslové výroby jsou paradoxně velkými dovozci dřeva. V Česku se bezesporu obejdeme bez velkoobjemového použití tropického dřeva jako v případě stavby Trojské lávky.

Lávka je usazena na poměrně úzkých pilířích umístěných v jedné řadě, takže se umí kývat. Úzký způsob uchycení lávky k pilířům a postavení některých pilířů i do nerozvodněné řeky mohou být slabou stránkou životnosti lávky. Nosná kovová roura a další části konstrukce rozhodně nejsou bezúdržbové a tropické dřevo na mostovce s udávanou životností 100 let nechrání žádná vrstva barvy. Dřevo v sobě ale má navíc protiskluzové drážky, ve kterých se po stranách lávky po srážkách zdržuje voda, v zimě dokonce mrznoucí. Zda i za tohoto předpokladu lze počítat se stoletou životností dřeva zůstává otázkou.

Pokud jde o dřevo z tropických dřevin azobé, jedná se o mohutné stromy a pilíře chrámů deštného lesa. Nejde ani tak o zranitelnost tohoto druhu jako takového, jako zejména o význam jeho vzrostlých jedinců pro fungování pralesního ekosystému a jeho význam pro udržení klimatu. Pokud deštné pralesy v širším měřítku nahradí savany, bude to mít větší vliv na světové klima (související s koloběhem vody v tropickém pásmu), než vypouštění CO2 například z dopravy. Ochrana deštných pralesů je tak s ohledem na spotřebitelskou zodpovědnost velkým tématem a musí s ní počítat také závazky politiků k ochraně klimatu.

Místo prken z tropického dřeva lze na mostovku z bezúdržbových materiálů uvažovat recyklovaný plast či se stejným ekocertifikátem české dřevo. Certifikované dřevo mohlo být dostupné dokonce z pražských lesů. Při problémech s využitím přebytků dřeva na trhu by využití na lávce bylo přinejmenším symbolickou pomocí českým lesníkům a nelze pominout ani několikanásobně nižší cenu proti tropickému dřevu. Použít šlo také technologii s vysokopevnostním betonem. Životnost tohoto inovativního materiálu se uvádí 200 a nikoli jen 100 let jako u použitého tropického dřeva a příklad podobně dlouhé lávky v Čelákovicích z roku 2014 za 40 milionů svědčí o možné mnohem nižší ceně i při zohlednění inflace a menší šířky u této lávky.

Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist