Tiskové zprávy
Hnutí DUHA: Liga mistrů. Kolik ztrácíme na evropskou špičku? Hnutí DUHA zveřejňuje publikaci o vynikajících odpadových a energetických projektech měst a obcí. Dobrovolné aktivity komunit chrání klima stále víc
Výsledky špičkových zahraničních projektů v recyklaci komunálního odpadu i využívání obnovitelných zdrojů ukazují, že zatím máme za evropskou komunální špičkou co dohánět. Pomyslnou Ligu mistrů přitom nehrají velkokluby s miliardovými rozpočty, resp. největší a nejbohatší města. Ke špičkové úrovni recyklace nebo razantnímu snížení emisí skleníkových plynů vedou dobré nápady, důsledné provedení a vhodné legislativní podmínky. Ukázky projektů přináší publikace "Liga mistrů: Oslo, Capannori... A co my?", kterou dnes na snídani s norským expertem Dagem Arnem Hoystadem a novináři zveřejnilo Hnutí DUHA. Novou publikaci najdete zde: http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2015/11/liga_mistru_stranky.pdf
Mezi projekty evropské špičky patří bioplynová stanice na kuchyňský odpad v Oslu či odpadový systém toskánského Capannori, dosahující úrovně recyklace 82 %. Podobně inspirativní jsou, i s ohledem na probíhající jednání o globální změně klimatu, aktivity 26 finských měst, která přijala závazek snížit emise skleníkových plynů o 80 % do roku 2030. Právě dobrovolné aktivity komunální sféry i občanů právě tak jako progresivních úřadů a firem hrají v globální snaze o ochranu klimatu i životního prostředí stále větší roli.
Kuchyňský odpad se ve velkoměstech významně podílí na naplněných popelnicích a jeho využití není snadné. Oslo má 630 000 obyvatel, kteří ročně vytřídí 50 000 tun kuchyňského odpadu. Díky speciální bioplynové stanici získává Oslo z každé tuny tohoto nevábného materiálu 3,4 m3 stlačeného bioplynu, tedy palivo, na které autobus hromadné dopravy ujede 125 kilometrů. Vedlejším produktem je pak 1,8 m3 kapalného biologického hnojiva.
Toskánské město Capannori dosahuje vynikajících výsledků v recyklaci komunálního odpadu díky kombinaci opatření, která jednotlivě praktikují i jiná města. Radnicí zaštítěný bazar nepotřebných věcí, svoz vytříděného odpadu přímo od domu, podpora domácího kompostování či spolupráce s obchodníky na omezování obalů funguje i jinde. V Capannori vše důsledně propojili a odpadovému hospodářství věnují mimořádnou pozornost a kapacitu [1].
Finská města zapojená do projektu výrazného snižování emisí skleníkových plynů využívají technické možnosti ke snižování spotřeby energie i potenciál obnovitelných zdrojů pro náhradu fosilních paliv. V průměru se ve městech zapojených do projektu podařilo za pouhých pět let (2007 - 2012) snížit emise skleníkových plynů o 19 %. Cíl 80 % do roku 2030 je ambiciózní, ale dosažitelný.
Dag Arne Hoystad pracoval mimo Norska také na projektech vedoucích k lepšímu hospodaření s energií v budovách na Ukrajině či v republikách Střední Asie. Velké zkušenosti má rovněž se zvyšováním dostupnosti zásobování energií v Africe (Togo, Tanzánie). Pracuje na mezinárodním vzdělávacím projektu SPARE, do kterého je zapojeno pět tisíc škol.
Dag Arne Hoystad, energetický expert Friends of the Earth Norway, řekl:
"Klíčovou podmínkou pro rozvoj špičkových projektů jsou dobré předpisy. Druhou je občanská podpora. Právě o ni se můžeme v Norsku opřít. Vynikající projekty, jako je například vájemně provázaný energetický, odpadový a dopravní systém v Oslu, vycházejí z dlouhodobého a širokého zájmu občanů. Když například lidé v Norsku nemohou třídit odpad, jsou z toho hned nesví. Ovšem naše země má i své stinné ekologické stránky. Ekonomika a životní úroveň Norska stála především na ropě a plynu. To se nyní mění. Je to pro nás velká výzva, právě tak jako snížení spotřeby."
Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA řekl:
"Klobouk dolů před českými starosty, kteří dokázali dotáhnout projekt využití lokálních obnovitelných zdrojů. Musíme ovšem vidět, že v zemích jako je Finsko nebo Dánsko najdeme podobných projektů mnohem víc. Starostové tam mají nesrovnatelně příznivější podmínky než u nás. Stabilní úroveň podpory obnovitelným zdrojům je v těchto zemích samozřejmostí, kterou jim můžeme jen závidět. Zatímco u nás letos další projekt srovnatelný se středočeskými Kněžicemi nevyroste, desítky finských měst získají další následovníky."
Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA řekl:
"Italský zákon o odpadech snižuje poplatek za skládkování těm obcím, které hodně třídí. Město Capannori je tak motivováno odpady recyklovat a ne spalovat. Ministr životního prostředí Richard Brabec by měl obdobnou recyklační slevu zapracovat do návrhu nového zákona o odpadech. Recyklační sleva musí obce především ekonomicky motivovat ke zvýšení recyklace, v níž zaostáváme za úspěšnými západoevropskými zeměmi."
Kontakty:
Karel Polanecký, energetický expert, 775 778 202, karel.polanecky@hnutiduha.cz
Ivo Kropáček, odpadový expert, 604 207 302, ivo.kropacek@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] Capannori bylo první italské město, které v roce 2007 přijalo strategii Zero Waste. Oznámilo, že nebude produkovat v budoucnu žádný odpad, jen recyklovatelné suroviny. Směřuje k tomu svou politiku krok za krokem. Více na http://zerowasteeurope.eu/zerowastecities.eu/
Mezi projekty evropské špičky patří bioplynová stanice na kuchyňský odpad v Oslu či odpadový systém toskánského Capannori, dosahující úrovně recyklace 82 %. Podobně inspirativní jsou, i s ohledem na probíhající jednání o globální změně klimatu, aktivity 26 finských měst, která přijala závazek snížit emise skleníkových plynů o 80 % do roku 2030. Právě dobrovolné aktivity komunální sféry i občanů právě tak jako progresivních úřadů a firem hrají v globální snaze o ochranu klimatu i životního prostředí stále větší roli.
Kuchyňský odpad se ve velkoměstech významně podílí na naplněných popelnicích a jeho využití není snadné. Oslo má 630 000 obyvatel, kteří ročně vytřídí 50 000 tun kuchyňského odpadu. Díky speciální bioplynové stanici získává Oslo z každé tuny tohoto nevábného materiálu 3,4 m3 stlačeného bioplynu, tedy palivo, na které autobus hromadné dopravy ujede 125 kilometrů. Vedlejším produktem je pak 1,8 m3 kapalného biologického hnojiva.
Toskánské město Capannori dosahuje vynikajících výsledků v recyklaci komunálního odpadu díky kombinaci opatření, která jednotlivě praktikují i jiná města. Radnicí zaštítěný bazar nepotřebných věcí, svoz vytříděného odpadu přímo od domu, podpora domácího kompostování či spolupráce s obchodníky na omezování obalů funguje i jinde. V Capannori vše důsledně propojili a odpadovému hospodářství věnují mimořádnou pozornost a kapacitu [1].
Finská města zapojená do projektu výrazného snižování emisí skleníkových plynů využívají technické možnosti ke snižování spotřeby energie i potenciál obnovitelných zdrojů pro náhradu fosilních paliv. V průměru se ve městech zapojených do projektu podařilo za pouhých pět let (2007 - 2012) snížit emise skleníkových plynů o 19 %. Cíl 80 % do roku 2030 je ambiciózní, ale dosažitelný.
Dag Arne Hoystad pracoval mimo Norska také na projektech vedoucích k lepšímu hospodaření s energií v budovách na Ukrajině či v republikách Střední Asie. Velké zkušenosti má rovněž se zvyšováním dostupnosti zásobování energií v Africe (Togo, Tanzánie). Pracuje na mezinárodním vzdělávacím projektu SPARE, do kterého je zapojeno pět tisíc škol.
Dag Arne Hoystad, energetický expert Friends of the Earth Norway, řekl:
"Klíčovou podmínkou pro rozvoj špičkových projektů jsou dobré předpisy. Druhou je občanská podpora. Právě o ni se můžeme v Norsku opřít. Vynikající projekty, jako je například vájemně provázaný energetický, odpadový a dopravní systém v Oslu, vycházejí z dlouhodobého a širokého zájmu občanů. Když například lidé v Norsku nemohou třídit odpad, jsou z toho hned nesví. Ovšem naše země má i své stinné ekologické stránky. Ekonomika a životní úroveň Norska stála především na ropě a plynu. To se nyní mění. Je to pro nás velká výzva, právě tak jako snížení spotřeby."
Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA řekl:
"Klobouk dolů před českými starosty, kteří dokázali dotáhnout projekt využití lokálních obnovitelných zdrojů. Musíme ovšem vidět, že v zemích jako je Finsko nebo Dánsko najdeme podobných projektů mnohem víc. Starostové tam mají nesrovnatelně příznivější podmínky než u nás. Stabilní úroveň podpory obnovitelným zdrojům je v těchto zemích samozřejmostí, kterou jim můžeme jen závidět. Zatímco u nás letos další projekt srovnatelný se středočeskými Kněžicemi nevyroste, desítky finských měst získají další následovníky."
Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA řekl:
"Italský zákon o odpadech snižuje poplatek za skládkování těm obcím, které hodně třídí. Město Capannori je tak motivováno odpady recyklovat a ne spalovat. Ministr životního prostředí Richard Brabec by měl obdobnou recyklační slevu zapracovat do návrhu nového zákona o odpadech. Recyklační sleva musí obce především ekonomicky motivovat ke zvýšení recyklace, v níž zaostáváme za úspěšnými západoevropskými zeměmi."
Kontakty:
Karel Polanecký, energetický expert, 775 778 202, karel.polanecky@hnutiduha.cz
Ivo Kropáček, odpadový expert, 604 207 302, ivo.kropacek@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] Capannori bylo první italské město, které v roce 2007 přijalo strategii Zero Waste. Oznámilo, že nebude produkovat v budoucnu žádný odpad, jen recyklovatelné suroviny. Směřuje k tomu svou politiku krok za krokem. Více na http://zerowasteeurope.eu/zerowastecities.eu/
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
