Národní síť Zdravých měst ČR: Litoměřice nabízejí ostatním městům inspiraci k úspěšnému rozvoji

Kde získat inspiraci pro rozvojové aktivity města? Někdy stačí vědět, jak postupují úspěšná města, obce a regiony, a jejich poznatky pak využít doma. Právě sdílení osvědčených postupů bylo hlavním tématem setkání ve Zdravém městě Litoměřice, jehož zástupci prezentovali své zkušenosti s prosazováním kvality, získáváním financí i realizací místní Agendy 21 účastníkům z dalších měst, která mají zájem o svůj kvalitní rozvoj. Setkání zahájil starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč.

Cílem setkání, které se uskutečnilo v prostorách Městského úřadu Litoměřice, mělo za cíl sdílení úspěšných postupů a dobré praxe mezi městy, která se zapojují do mezinárodního programu místní Agenda 21 (MA21)*. Akci spolupořádala Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM)**, která organizuje řadu celostátních setkání zaměřených na spolupráci měst, obcí a regionů.

O zavádění MA21 a o Projektu Zdravé město (PZM)*** informovaly účastníky akce Radka Veselá a Jitka Boušková z Kanceláře NSZM, které zdůraznily význam litoměřického setkání ke sdílení dobré praxe, uskutečněného poprvé přímo v jednom z úspěšných měst.

Rozvoj města Litoměřice v souladu s MA21 představil zastupitel a politik Projektu Zdravé město Petr Hermann. Litoměřice začaly s realizací MA21 v roce 2000, kdy také vstoupily do NSZM. Zdravé město podporuje rozvojové aktivity i díky vlastnímu grantovému systému, v Litoměřicích každoročně probíhají komunitní kampaně, jako je Den Země, Dny zdraví nebo Evropský týden mobility, konají se také pravidelná a hojně navštěvovaná setkání s veřejností. „Pro úspěch Projektu Zdravé město je nejdůležitější politická podpora v zastupitelstvu. Zpočátku jsme občas naráželi na nepochopení zastupitelů i veřejnosti. Postupně jsme ale začali využívat všechny možné komunikační prostředky, abychom zvýšili informovanost občanů o našich aktivitách. Zdravé město Litoměřice má vlastní internetové stránky i jednotný grafický vizuál. Pravidelně pořádáme prezentace a besedy na základních školách,“ řekl Petr Hermann, který zároveň nabídl všem přítomným možnost přímé spolupráce a konzultací ze strany Zdravého města Litoměřice.

Během setkání byla dále představena nejrůznější témata, kterými se Zdravé město Litoměřice zabývá, od aktivit v rámci komunitních kampaní, přes práci veřejností až po strategické plánování a konkrétní rozvojové projekty města.
Koordinátorka PZM a MA21 Monika Kubešová představila mimo jiné úspěšnou spolupráci s občany města. V Litoměřicích pravidelně probíhají setkání s veřejností formou kulatých stolů s politiky, konají se také třeba řízené panelové diskuse na téma „doprava“. V loňském roce se uskutečnilo Fórum Zdravého města aneb Desatero problémů Litoměřic, které je vlastně veřejným projednáváním Plánu zdraví a kvality života v daném roce. Během práce ve skupinách účastníci veřejného setkání definují deset největších problémů města. V Litoměřicích se při setkáních s veřejností opakovaně ukazuje, že největším problémem města je doprava, a to jak z hlediska průjezdnosti města, tak z hlediska parkování.

Zdravé město Litoměřice klade také velký důraz na udržitelnou komunální energetiku, podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, motivuje obyvatele speciálním dotačním programem. Vedoucí odboru životního prostředí MěÚ Litoměřice Pavel Gryndler informoval přítomné o chystaném projektu geotermálního vrtu, který by zajistil vytápění 75 % budov ve městě, nebo o občanské solární elektrárně.

Od roku 2002 funguje díky Středisku ekologické výchovy SEVER v Litoměřicích dětské zastupitelstvo, které se schází každý týden a předává své náměty zastupitelstvu města. Děti jsou zapojovány také do rozhodování o budoucí podobě místa, kde žijí. Úspěšnou aktivitou je spolupráce žáků na projektu úprav školní zahrady.

Setkání se zúčastnili rovněž političtí zástupci dalších měst, která realizují MA21. Během diskuse byly zodpovězeny dotazy zaměřené zejména na financování rozvojových aktivit. Odpolední část setkání byla věnována exkurzi do Střediska ekologické výchovy SEVER a do místní pobočky Fondu ohrožených dětí Klokánek.

Diskusní setkání k MA21 proběhlo s využitím metody „Leading & Learning Cities“, která spočívá v aktivním předávání zkušeností mezi začátečníky a pokročilými. Podobná setkání pro pokročilé realizátory MA21 se chystají v Praze, Jihlavě a v dalších městech.

Akce je realizována v rámci projektu NSZM „MAgNET – síťová spolupráce MA21“ podpořeného ze zdrojů Revolvingového fondu ČR.


* místní Agenda 21 – mezinárodní program zavádění zásad udržitelného rozvoje na místní úrovni (města, obce, regiony). V ČR podle místní Agendy 21 postupují např. radnice Zdravých měst. Cílem je vytváření procesů, které příznivě ovlivní kvalitu života nejen součastných obyvatel měst, ale také život generací jejich dětí, to vše ve spolupráci s veřejností. Udržitelný rozvoj je jedním z cílů EU a OSN. Více informací: http://www.nszm.cz/ma21.

** Národní síť Zdravých měst ČR – asociace sdružující města, obce a regiony, které realizují mezinárodní Projekt Zdravé město (PZM). Aktuálně jich asociace sdružuje 86. Zdravá města, obce a regiony systematicky podporují kvalitu veřejné správy, kvalitu strategického plánování a řízení s ohledem na udržitelný rozvoj a podporu zdraví, ptají se svých obyvatel na jejich názory. NSZM má dnes 90 členů, s regionálním vlivem na 1869 měst a obcí, ve kterých žije 3,2 milionu obyvatel (32 % populace ČR). Více informací o NSZM naleznete na internetových stránkách http://www.zdravamesta.cz.

***mezinárodní Projekt Zdravé město – v roce 1988 iniciovala Světová zdravotní organizace a k jeho realizaci přizvala nejvýznamnější evropské metropole. Za patnáct let trvání projektu v Evropě vzniklo 1300 Zdravých měst ve 30 zemích (např. Velká Británie, Francie, Itálie, Německo, Maďarsko aj.). Základním cílem této aktivity je podpořit na úrovni měst, obcí a regionů realizaci mezinárodně uznávaných hodnot: zdraví, udržitelný rozvoj a kvalitu života.