Tiskové zprávy
Přátelé přírody, o.p.s.: Logistické centrum CPI Žďárek má dvě výjimky, postrádá několik dalších
21. října 2009 | Přátelé přírody, o.p.s.
Státní správa ochrany přírody povolila – přes nesouhlasné stanovisko Přátel přírody – firmě CPI výjimku ze zákazu „zásahu do přirozeného vývoje“ dvou zákonem chráněných druhů.
Konkrétně jde o rozhodnutí Správy CHKO Labské pískovce ze dne 7. 10. 2009, které ovšem zatím nenabylo právní moci a proti němuž lze čekat odvolání více účastníků řízení.
„Ze zákona na ochranu přírody se stále více stává formalita,“ uvádí Marian Páleník z obecně prospěšné společnosti Přátelé přírody. „Ač zákon zásahy do prostředí ohrožených druhů, tj. těch, jimž hrozí vyhubení, zakazuje, rozšířil se podivný předpoklad, že kdokoli požádá, měl by obdržet výjimku, a kdo požaduje dodržení zákona, „zdržuje“. Ten zákon ale nevznikl pro srandu králíkům.“
I v tomto případě jsou orgány státní ochrany přírody de facto vydírány. Soukromý nebo i státní investor má jistě právo přicházet s projekty, díky nimž by dosahoval zisku. Pokud přitom ale hodlá zlikvidovat kus přírody, pak jsou jeho investice do přípravy tohoto záměru jeho rizikem. Všem zainteresovaným subjektům je zákonný zákaz zásahů do vývoje chráněných druhů velmi dobře znám.
Korunu tomu nasazují stavební úřady, když tolerují postup, jenž je v rozporu nejen se zákony, o čemž svědčí nejedno soudní rozhodnutí, ale především se zdravým rozumem a logikou. Investor má mít nejprve výjimky pro zásahy do vývoje zákonem chráněných druhů, a teprve pak má žádat o vydání územního povolení.
Stavební úřad v Libouchci tento postup nedodržel a vydal územní rozhodnutí pro logistické centrum Žďárek bez těchto výjimek. CPI si pak obratem u tzv. autorizovaného inspektora Ing. Jaromíra Kuciána z Pardubic (jkucian@seznam.cz), zařídilo stavební certifikát, který de facto nahrazuje stavební povolení. Autorizovaný inspektor klidně certifikát vydal, i když CPI nemělo výjimky. Teprve po té, se CPI obrátilo na orgány státní ochrany přírody.
Ty se logicky ocitly pod tlakem, když „přece už schází jediné razítko“.
Přátelé přírody navíc opakovaně upozornili na to, že se na předmětné lokalitě vyskytují další chráněné druhy, na něž investor rovněž potřebuje výjimky. O ně ovšem zatím vůbec nepožádal. Je to důsledek jasného pochybení Krajského úřadu, který zcela nepochopitelně nepožadoval provedení tzv. velké EIA. Lokalita tedy nebyla důkladně zmapována.
„Je to podle mne jen hra domluvená mezi CPI, vedením Libouchce a Krajského úřadu, která má dostat pod tlak orgány ochrany přírody,“ dodává Páleník. „Vsadím se, že Mgr. Abtová z MŽP (Margita.Abtova@mzp.cz), jako nadřízený orgán, rozhodnutí zruší, jak se u ní ve velké většině podobných případů stalo zvykem.“
Druhy, pro něž CPI obdrželo výjimku:
1.ještěrka obecná
2.slepýš křehký
3.ropucha obecná (udělil již dříve Krajský úřad)
4.užovka obojková (udělil již dříve Krajský úřad)
Druhy, pro něž CPI výjimku nemá:
1.střevlík zlatitý (nebyla opakovaně povolena)
2.modrásek bahenní (nebylo o ni vůbec požádáno)
3.chřástal polní (nebylo o ni vůbec požádáno)
4.zmije obecná (nebylo o ni vůbec požádáno)
5.bramborníček hnědý (nebylo o ni vůbec požádáno)
Konkrétně jde o rozhodnutí Správy CHKO Labské pískovce ze dne 7. 10. 2009, které ovšem zatím nenabylo právní moci a proti němuž lze čekat odvolání více účastníků řízení.
„Ze zákona na ochranu přírody se stále více stává formalita,“ uvádí Marian Páleník z obecně prospěšné společnosti Přátelé přírody. „Ač zákon zásahy do prostředí ohrožených druhů, tj. těch, jimž hrozí vyhubení, zakazuje, rozšířil se podivný předpoklad, že kdokoli požádá, měl by obdržet výjimku, a kdo požaduje dodržení zákona, „zdržuje“. Ten zákon ale nevznikl pro srandu králíkům.“
I v tomto případě jsou orgány státní ochrany přírody de facto vydírány. Soukromý nebo i státní investor má jistě právo přicházet s projekty, díky nimž by dosahoval zisku. Pokud přitom ale hodlá zlikvidovat kus přírody, pak jsou jeho investice do přípravy tohoto záměru jeho rizikem. Všem zainteresovaným subjektům je zákonný zákaz zásahů do vývoje chráněných druhů velmi dobře znám.
Korunu tomu nasazují stavební úřady, když tolerují postup, jenž je v rozporu nejen se zákony, o čemž svědčí nejedno soudní rozhodnutí, ale především se zdravým rozumem a logikou. Investor má mít nejprve výjimky pro zásahy do vývoje zákonem chráněných druhů, a teprve pak má žádat o vydání územního povolení.
Stavební úřad v Libouchci tento postup nedodržel a vydal územní rozhodnutí pro logistické centrum Žďárek bez těchto výjimek. CPI si pak obratem u tzv. autorizovaného inspektora Ing. Jaromíra Kuciána z Pardubic (jkucian@seznam.cz), zařídilo stavební certifikát, který de facto nahrazuje stavební povolení. Autorizovaný inspektor klidně certifikát vydal, i když CPI nemělo výjimky. Teprve po té, se CPI obrátilo na orgány státní ochrany přírody.
Ty se logicky ocitly pod tlakem, když „přece už schází jediné razítko“.
Přátelé přírody navíc opakovaně upozornili na to, že se na předmětné lokalitě vyskytují další chráněné druhy, na něž investor rovněž potřebuje výjimky. O ně ovšem zatím vůbec nepožádal. Je to důsledek jasného pochybení Krajského úřadu, který zcela nepochopitelně nepožadoval provedení tzv. velké EIA. Lokalita tedy nebyla důkladně zmapována.
„Je to podle mne jen hra domluvená mezi CPI, vedením Libouchce a Krajského úřadu, která má dostat pod tlak orgány ochrany přírody,“ dodává Páleník. „Vsadím se, že Mgr. Abtová z MŽP (Margita.Abtova@mzp.cz), jako nadřízený orgán, rozhodnutí zruší, jak se u ní ve velké většině podobných případů stalo zvykem.“
Druhy, pro něž CPI obdrželo výjimku:
1.ještěrka obecná
2.slepýš křehký
3.ropucha obecná (udělil již dříve Krajský úřad)
4.užovka obojková (udělil již dříve Krajský úřad)
Druhy, pro něž CPI výjimku nemá:
1.střevlík zlatitý (nebyla opakovaně povolena)
2.modrásek bahenní (nebylo o ni vůbec požádáno)
3.chřástal polní (nebylo o ni vůbec požádáno)
4.zmije obecná (nebylo o ni vůbec požádáno)
5.bramborníček hnědý (nebylo o ni vůbec požádáno)
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk