Ekodomov: Malí průzkumníci – velcí táborníci. Jak jsme se měli na příměstském táboře?

Jak lépe zahájit léto, než letním táborem? My, malí průzkumníci, jsme se proto sjeli do Podbaby a vítali prázdniny ve velkém stylu. A i když jsme se po většinu dnů vraceli domů do svých postýlek, stihli jsme zažít spoustu dobrodružství. Pekli jsme chleba a zkoušeli plstit ozdoby z ovčí vlny. Naučili jsme se, jak vytvořit svíčky ze včelího vosku, starali jsme se o morčátka, strávili úžasný večer u táboráku a taky přespali pod širým nebem. Naučili jsme se hrát nové hry, poznat spoustu kytiček, objevovali jsme netopýry nebo pulce. A dokonce jsme zachránili vílu! Zajímá vás, jak to celé bylo?

První den se nesl v duchu oťukávání. Bylo třeba zjistit, s kým má každý z nás čest, a také trochu zmapovat okolí. Ukázalo se však, že máme dobrodružství v krvi. Na osmělování jsme totiž nepotřebovali mnoho času a hned druhý den jsme se mohli vydat na velkou výpravu. Dostali jsme pozvání od víly Šárky, abychom šli v jejích stopách a zkusili tak probádat údolí a kopce, které víla obývá a opatruje.

Putovali jsme krajinou od šipky k šipce, od úkolu k úkolu a doufali, že na konci cesty se se Šárkou setkáme. Ale najednou jsme od ní dostali zvláštní vzkaz: někdo ji nejspíš sleduje! O tom, že okolo obchází nebezpečí, nás za chvíli ujistil lesní skřítek, kterého jsme potkali. Zavedl nás ke kouzelnému starému stromu, který nám prozradil, oč tu běží.

„Vílu Šárku unesl zlý čaroděj Lysolaj. Zaklel ji a drží ji v zajetí na zřícenině Baba. Nyní je na vás, malí průzkumníci, abyste Šárku zachránili,“ přetlumočil nám skřítek, co strom řekl. Všichni jsme na sebe pohlédli a v duchu si říkali, jak se z téhle šlamastyky jenom dostaneme. Starý strom ovšem pokračoval: „Neztrácejte čas a vydejte se přímo na zříceninu. Cestou musíte nasbírat devatero bylin. Ale pozor, musíte dobře vědět, co je to za byliny! Až budete na místě, vyhazujte byliny do vzduchu, hezky jednu po druhé, a vyřkněte jejich jména. Jedině tak může být kletba zlomena!“

Nebyl čas lámat si hlavu se strachem. Rychle jsme si obstarali maskování, aby nás Lysolaj jen tak nezmerčil, a vydali jsme se na cestu. Zatímco nám kamarád skřítek radil, kudy kam, poohlíželi jsme se po bylinách. Svízel přítula, kuklík, vlaštovičník, kopřiva... Za chvíli jsme měli všechny byliny potřebné ke zlomení kouzla. Připlížili jsme se k Babě a udělali vše tak, jak nám kouzelný strom poradil. A vzápětí se před námi objevila víla.

Seděla na okenní římse, a i když se zdálo, že nás ráda vidí, nemohla se k nám přiblížit. „Děkuji, že jste mě přišli zachránit. Ještě ale není úplně vyhráno, Lysolajova kletba je silná. Abyste kouzlo zlomili, musíte odpovědět na otázku, co je mocnější než všechna kouzla na světě, a třikrát to slovo nahlas vyslovit,“ pravila Šárka. Nemuseli jsme dlouho přemýšlet. Z plných plic jsme všichni zvolali: „Láska, láska, láska!“ Pak nás Šárka vyzvala k poslednímu úkolu, a sice nakreslit symbol lásky do hromady kouzelného popela. I tohle pro nás byla malina, a ještě než se náš kreslicí klacík odlepil od popela, víla byla volná.

Než jsme se vydali zpátky do tábora, pomohli jsme víle vyčistit okolí zříceniny od odpadků, které tam nepořádný Lysolaj nahromadil. A šlo nám to s nevídanou lehkostí. U srdce nás totiž hřál dobrý pocit, že se naše výprava zadařila. Nejen, že jsme probádali okolí tábora, ale ještě se nám podařilo uhasit pořádný malér. Děkujeme přírodě a naší průzkumnické dobrodružné nátuře za pomoc!