https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/mezinarodni-den-ekologie-14.zari-poprve-v-ceske-republice
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Česká společnost pro ekologii: Mezinárodní Den ekologie 14. září poprvé v České republice

13. září 2020 | Česká společnost pro ekologii
Autor: Kateřina Čiháková, tel: 728 215175

Česká republika se potýká se současnými výzvami jako je sucho, kůrovcová kalamita nebo úbytek opylujícího hmyzu. Tuto situaci vnímá každý při procházce přírodou, městem nebo přímo na vlastní zahradě. Souvisí to s klimatickou změnou nebo spíš s velkoplošným intenzivním zemědělstvím? A je správnou cestou stavba nových přehrad nebo pěstování řepky? Zeptali jsme se předních českých odborníků. Ekologie jako věda nám může pomoci porozumět tomu, co se kolem nás děje. Výsledky výzkumů můžeme využít při rozhodování, jaká opatření přijímat na úrovni obcí, co udělat přímo se svým domem nebo zahradou a co požadovat po politicích na krajské nebo celostátní úrovni. Mezinárodní Den ekologie se slaví ve světě letos již počtvrté, u nás se k němu připojuje Česká společnost pro ekologii.

„Nejvíc vody dokáží zadržet nivy velkých řek, pokud tedy nejsou napřímené do technických rovných koryt, jako je tomu u nás na naprosté většině toků. Dále velké množství vody zadrží přímo půda – pokud v ní ale je dostatek organické hmoty a velké lány nejsou třeba půl roku jen obnaženou plochou bez jakékoliv vegetace,“ odpovídá prof. Jakub Hruška z České geologické služby na otázku, které krajinné struktury nejlépe zadržují vodu.

V dvojrozhovoru s prof. Hruškou a s dr. Jindřichem Durasem z Povodí Vltavy se dozvíte, zda letošní deštivé léto doplnilo zásoby podzemní vody. Odpovídali na otázky doc. Janě Jersákové z Jihočeské univerzity.

„Na oddechnutí si od hrozby sucha je příliš brzy. Bral bych to tak, že jsme získali trochu času, abychom mohli stav naší krajiny napravovat. Zároveň s deštěm jsme byli svědky povodní, tedy především bleskových povodní, které jednoznačně ukázaly, jak moc to s vodou v krajině neumíme,“ říká dr. Duras. Nejdůležitější je ale podle odborníků změnit celkové nastavení zemědělské politiky a to jako občané můžeme ovlivnit především u voleb, ale také dalšími prostředky jako jsou petice nebo demonstrace.

Jednoznačně oba odborníci nesouhlasí s výstavbou nových přehrad, kterých je v ČR v současnosti 165: „Přehrad je u nás dost už teď, spíš jich je nadbytek. Ministerstvo zemědělství navíc nabízí přehrady jako jediný recept jak na povodně (před 10-15 lety), tak i na sucho (dnes)… Nejdůležitější je ale zachytit vodu tam, kde spadne. Na polích nebo v lesích. Ne ji odvést trubkami do přehrady.“

Tito odborníci vnímají současné problémy jako je přemnožení kůrovce nebo zhoršení kvality vody v rybnících v důsledku sucha jako naději pro změnu uvažování lesních hospodářů nebo produkčních rybářů.

V rozhovoru najdete také inspiraci, co dělat u sebe doma nebo na zahradě. Za nejpalčivější problém považuje J. Duras znečištění přicházející po silných deštích z jednotné kanalizace, což se dá vyřešit pouze nádržemi na dešťovou vodu u každého domu. Kvalitu podzemní vody také musíme hlídat my sami: „Udělejte si studnu a nechte si v ní udělat chemickou analýzu vody. A když zjistíte, že je kontaminována dusičnany a pesticidy, běžte za tím, kdo na polích okolo hospodaří, a chtějte po něm snížit dávky agrochemikálií, protože vaše voda není pitná kvůli jeho byznysu,“ radí prof. Hruška.

Na vlastní zahradě nebo na obecní úrovni můžeme podle odborníka na ekologii hmyzích společenstev dr. Roberta Tropka podporovat opylující hmyz udržováním květnatých luk nebo rozkvetlých pruhů v městském trávníku. Zprávy o hmyzí apokalypse nebo vymírání včel, kterými nás v poslední době zásobují média, nejsou podle dr. Tropka založeny na spolehlivých datech, ale pravdou je, že o početnosti hmyzích populací v minulosti u nás téměř nic nevíme.

Lidé si většinou jako opylující hmyz představí jen včelu medonosnou a o významu a diverzitě jiných skupin opylovačů jako jsou mouchy, pestřenky nebo samotářské včely, se veřejnost dozvídá až v posledních letech. Přispívá k tomu i móda hmyzích hotelů pro zahrady. Včela medonosná není vybíravá a dokáže zužitkovat většinu kvetoucích rostlin. Na rozdíl od samotářských včel a čmeláků však nedokáže opylovat rostliny, které potřebují rozvibrovat květ, např. rajčata, lilek či borůvky.

„Je bezpodmínečně nutné navrátit krajině alespoň část její původní rozmanitosti. Prostě nehospodařit stejným způsobem na stovkách hektarů, ale do polí vrátit meze, lesní okraje, remízky, mokřady, květnaté louky… Nejde ostatně jen o opylovače a jiný hmyz, řada těchto opatření je odborníky navrhována i pro boj se suchem a dalšími důsledky globálních změn“, shrnuje dr. Tropek, předseda České společnosti pro ekologii.

Aktuální témata probíraná v rozhovorech s odborníky na ekologii mohou inspirovat také učitele základních a středních škol. Pro ně připravujeme pro tento týden sérii výukových hodin a pracovních listů, které uveřejníme na portálu Učímesevenku.cz.

Úplné znění rozhovorů naleznete na http://www.cspe.cz/cspe-se-pripojuje-ke-mezinarodnimu-dni-ekologie-rozhovory-o-ekologii.

Česká společnost pro ekologii je nezávislé občanské sdružení, které sdružuje vědecké, vědecko-pedagogické a odborné pracovníky, studenty a další osoby zabývající se ekologií. ČSPE se zabývá ekologií ve smyslu původní definice oboru jako studia interakcí mezi živými organismy, neživým prostředím a mezi sebou navzájem, od úrovně jedince přes populace, společenstva až po ekosystémy a krajinu.

Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist