Správa KRNAP: Milionová faktura za vodu v jilemnickém muzeu by nás donutila je zavřít

Důvodem k úvahám o uzavření proslulého Krkonošského muzea Správy KRNAP v Jilemnici je bezmála milionová faktura Severočeských vodovodů a kanalizací, a. s., za vodu, kterou jsme v tomto objektu měli spotřebovat za jeden jediný rok! Přitom běžná meziroční spotřeba se vždy pohybovala v řádu tisíců korun, konkrétně v roce 2008 jsme platili pouze 7 012 korun.

Správa KRNAP v květnu letošního roku dostala vyúčtování spotřebované vody v objektu jilemnického zámku. Za období od května 2008 do května 2009 jsme měli spotřebovat 15 204 m³ vody v celkové částce 888 784 Kč. „Obdrženou fakturu jsme nejprve považovali za vtip, posléze za omyl, ale po jednáních s představiteli SčVK jsme pochopili, že jim nepřipadne nic divného na tom, že objekt, který běžně měl spotřebu vody za cenu kolem 10 000 korun ročně, má najednou spotřebu skoro za jeden milion,“ uvedl Luděk Khol, ekonomický náměstek ředitele Správy KRNAP. Po obdržení faktury jsme učinili všechny kroky k objasnění celé záležitosti a zjistili řadu nesrovnalostí. Například ve Smlouvě o dodávce pitné vody do tohoto objektu je jednoznačně uvedeno, že „množství dodávané a odváděné vody je stanoveno měřidlem umístěným v budově“. Takové měřidlo však v budově není! Jediné měřidlo, o kterém jsme měli povědomí, se nachází v šachtě v zámeckém parku, přibližně deset metrů od samotné budovy zámku. Vzhledem k tomu, že v průběhu zimy je na této šachtě souvislá, často i více než metrová vrstva sněhu, je nám jako odběrateli znemožněno vodoměr kontrolovat. V minulosti Správa KRNAP žádala SčVK o změnu umístění tohoto vodoměru na běžně dostupné místo, ale vždy bezúspěšně. „Po obdržení zmíněné faktury, ve snaze v budoucnu podobným situacím předejít, jsme SčVK opět požádali o umístění vodoměru v budově tak, jak to je běžné. Obdrželi jsme dopis, ve kterém nám sdělují, že s přemístěním vodoměru nesouhlasí. Skoro se zdá, že jim daný status quo vyhovuje,“ dodal Khol. Naši pracovníci nepozorovali v uvedené době při odběru vody v objektu muzea, ani na pozemku před objektem, žádné náznaky vadného potrubí či jakékoliv jiné havárie. Přitom se jedná o takové množství vody, které nemůže nepozorovaně zmizet. Přepočteno na velikost bazénu o rozměrech 10 x 10 metrů by tento musel být hluboký 152 metrů! Jilemnický plavecký bazén by tímto množstvím vody mohl být naplněn 40x! Denně mělo uniknout 43 m³ vody. Toto množství je však komfortní spotřebou běžné čtyřčlenné rodiny za tři měsíce. Při tak obrovském proudění by voda musela způsobit destrukci terénu, což se nestalo. Havárie vodovodního potrubí je tedy vyloučena. Správa KRNAP proto uvedenou fakturu odmítla zaplatit jako nedůvodnou a zaslala ji SčVK zpět. Tento krok však neřešil příčinu sporu, a proto se naše další pátrání zaměřilo na kvalitu vodoměru. Úřední přezkoušení vodoměru potvrdilo naši domněnku. Vodoměr byl vadný. Tato skutečnost však na postoji SčVK nic nezměnila a ty nadále požadují zaplacení bezmála milionové faktury za vodu pro jilemnické muzeum. Celá kauza tedy směřuje k soudnímu sporu.

Pokud pro nás výsledek nebude příznivý, povinnost zaplatit tuto fakturu by znamenala nutnost zavřít Krkonošské muzeum v Jilemnici, protože úhrada této částky by výrazně zasáhla do financování tohoto pracoviště Správy KRNAP.

Na celé záležitosti je pikantní, že na druhé straně faktury na téměř milion korun, kterou po nás požaduje zaplatit, má společnost SčVK jakési reklamní sdělení tohoto znění: „Pomůžeme vám šetřit vodou, informujte nás o zvýšené spotřebě!“