Tiskové zprávy
MŽP ČR: Ministr Brabec z Bruselu: Schválili jsme pozici pro konferenci o ochraně klimatu v Paříži
Rada pro životní prostředí dnes přijala závěry, které představují společnou pozici EU na mezinárodní klimatickou konferenci COP21, která se uskuteční na přelomu listopadu a prosince v Paříži. Českou republiku na Radě zastupoval ministr Richard Brabec.
"Česká republika přijaté závěry plně podporuje. Tyto závěry jsou důležitým signálem i pro mimoevropské partnery ve vyjednávání, že evropská osmadvacítka je připravena jet do Paříže s konstruktivní pozicí a bude usilovat o dojednání ambiciózní mezinárodní smlouvy, která nastaví systém pro snižování emisí skleníkových plynů jak pro vyspělé země, tak i pro státy s rozvíjející se ekonomikou. Současně je ale nutné, aby se země také adaptovaly na negativní dopady změny klimatu, což představuje další významný aspekt budoucí smlouvy o ochraně klimatu, včetně finančních otázek," prozradil po zasedání Rady EU pro životní prostředí ministr Brabec. Zároveň ocenil práci a snahu lucemburského předsednictví nalézt kompromisní znění, s nímž souhlasí všechny členské země EU.
Ministři pro životní prostředí zemí EU se sešli v Bruselu v mimořádném termínu, aby schválili mandát Evropské unie a jejích členských států pro vyjednávání nové mezinárodní smlouvy o ochraně klimatu po roce 2020. Ta má být přijata na přelomu listopadu a prosince na konferenci COP 21 v Paříži.
"Hlavním úkolem pařížské konference bude dojednat novou mezinárodní smlouvu o ochraně klimatu, která by měla začít platit od roku 2020. Nová smlouva má především stanovit cíle a systém hodnocení pro snižování emisí skleníkových plynů (mitigace) a také opatření pro přizpůsobování se změnám klimatu (adaptace). Důležitými prvky smlouvy budou také otázky financování či uplatňování technologií a budování kapacit v rozvojových státech," doplňuje Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na MŽP.
Na zasedání Rady ministři diskutovali především o dlouhodobém cíli EU pro snižování emisí skleníkových plynů, mechanismu pro navyšování redukčních cílů, který má být zakotvený v nové smlouvě o ochraně klimatu, či o otázkách spojených s financováním opatření na ochranu klimatu.
Před vlastním zasedáním Rady pro životní prostředí proběhla pod vedením ministra Richarda Brabce ještě koordinační schůzka ministrů životního prostředí zemí V4, Bulharska a Rumunska [1]. Vedle přípravy na pařížskou konferenci ministři projednali návrh revize systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS, který Evropská komise představila v červenci letošního roku. Skupina V4, jíž Česká republika v současné době předsedá, především hledala priority, které by v projednávání návrhu mohla společně prosazovat.
Poznámky:
[1] Koordinační schůzku ministrů zemí V4+2 svolal a řídil český ministr s ohledem na české předsednictví Visegrádské skupině, které ČR převzala od Slovenska od 1. července 2015 do 30. června 2016.
"Česká republika přijaté závěry plně podporuje. Tyto závěry jsou důležitým signálem i pro mimoevropské partnery ve vyjednávání, že evropská osmadvacítka je připravena jet do Paříže s konstruktivní pozicí a bude usilovat o dojednání ambiciózní mezinárodní smlouvy, která nastaví systém pro snižování emisí skleníkových plynů jak pro vyspělé země, tak i pro státy s rozvíjející se ekonomikou. Současně je ale nutné, aby se země také adaptovaly na negativní dopady změny klimatu, což představuje další významný aspekt budoucí smlouvy o ochraně klimatu, včetně finančních otázek," prozradil po zasedání Rady EU pro životní prostředí ministr Brabec. Zároveň ocenil práci a snahu lucemburského předsednictví nalézt kompromisní znění, s nímž souhlasí všechny členské země EU.
Ministři pro životní prostředí zemí EU se sešli v Bruselu v mimořádném termínu, aby schválili mandát Evropské unie a jejích členských států pro vyjednávání nové mezinárodní smlouvy o ochraně klimatu po roce 2020. Ta má být přijata na přelomu listopadu a prosince na konferenci COP 21 v Paříži.
"Hlavním úkolem pařížské konference bude dojednat novou mezinárodní smlouvu o ochraně klimatu, která by měla začít platit od roku 2020. Nová smlouva má především stanovit cíle a systém hodnocení pro snižování emisí skleníkových plynů (mitigace) a také opatření pro přizpůsobování se změnám klimatu (adaptace). Důležitými prvky smlouvy budou také otázky financování či uplatňování technologií a budování kapacit v rozvojových státech," doplňuje Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na MŽP.
Na zasedání Rady ministři diskutovali především o dlouhodobém cíli EU pro snižování emisí skleníkových plynů, mechanismu pro navyšování redukčních cílů, který má být zakotvený v nové smlouvě o ochraně klimatu, či o otázkách spojených s financováním opatření na ochranu klimatu.
Před vlastním zasedáním Rady pro životní prostředí proběhla pod vedením ministra Richarda Brabce ještě koordinační schůzka ministrů životního prostředí zemí V4, Bulharska a Rumunska [1]. Vedle přípravy na pařížskou konferenci ministři projednali návrh revize systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS, který Evropská komise představila v červenci letošního roku. Skupina V4, jíž Česká republika v současné době předsedá, především hledala priority, které by v projednávání návrhu mohla společně prosazovat.
Poznámky:
[1] Koordinační schůzku ministrů zemí V4+2 svolal a řídil český ministr s ohledem na české předsednictví Visegrádské skupině, které ČR převzala od Slovenska od 1. července 2015 do 30. června 2016.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
