Tiskové zprávy
Hnutí DUHA: Ministr Nekula riskuje další zhoršení biodiverzity a kvality půdy. Chce odložit zásadní opatření z nové Společné zemědělské politiky
Ministr Zdeněk Nekula v tiskové zprávě z 24. května oznámil, že bude pod záminkou potravinového zabezpečení požadovat od Evropské komise odložení platnosti požadavků na vyčlenění ploch pro biodiverzitu (tzv. neprodukčních ploch) a na střídání plodin až na rok 2024. [1] Přitom už tento rok jako údajně výjimečné opatření povolil zemědělcům rozorat půdu ležící ladem (tzv. úhory) a ošetřovat ji pesticidy [2], ačkoli jde o jedny z mála ploch v zemědělské krajině s přežívající biodiverzitou. Podle Hnutí DUHA ministr těmito kroky, které jsou mylnými řešeními problému, hazarduje se stavem krajiny. Navíc odkládá nezbytné změny a jde také proti Programovému prohlášení vlády.
Vyčlenění 3 % “neprodukčních” ploch (meze, remízky, úhory, ochranné pásy okolo vodních toků atd.). Střídání plodin (nepěstovat jednu plodinu dva roky po sobě). To jsou jedny ze základních ekologických požadavků, které mají zemědělci napříč Evropskou unií plnit od roku 2023, aby měli nárok na zemědělské dotace ze Společné zemědělské politiky.
Neprodukční plochy jsou zásadní pro zastavení poklesu biodiverzity, která je již tak ve špatném stavu, stejně tak pomáhají zadržovat vodu v krajině nebo chránit půdu před erozí. Střídání plodin je pak základním opatřením správné péče o půdu, které přispívá k udržení její úrodnosti a snižování užívání pesticidů. Ministr Nekula navíc chce umožnit zemědělcům vyhnout se tomuto požadavku skrze různé výjimky. [3]
Vědci přitom poukazují na to, že rušení neprodukčních ploch či opuštění požadavku na vyčlenění 3-4 % takových ploch je velmi riskantním krokem, který zásadně ohrozí biodiverzitu [4]. Přitom nijak zásadně neovlivní ani množství produkce, ani cenu obilovin. [5] Přes více než 600 vědců varovalo, že opouštění cílů udržitelnosti včetně vyčlenění ploch pro biodiverzitu “nás neochrání před současnou krizí, ale spíše ji zhorší a učiní trvalou”. [6]
Mnohem účinnějším řešením by dle nich bylo snížit plýtvání potravinami (vyplýtvá se až 30 % potravin) nebo motivovat ke snížení spotřeby živočišných produktů. Přes 60 % obilnin a 70 % olejnin vyprodukovaných v EU zkrmí dobytek. [7] Jen pětina v EU vyprodukovaných obilnin je určena pro přímou lidskou spotřebu. Dle odhadů by stačilo desetinu až třetinu obilnin určených v EU pro dobytek přesměrovat pro přímou spotřebu lidí, aby se výpadek z Ukrajiny nahradil. [8]
Česká republika přitom trpí velkým nedostatkem míst pro biodiverzitu v zemědělské krajině. Jako půda ležící ladem (úhor) je v ČR vyčleněno jen 0,28 % půdy, nedostatek krajinných prvků (meze, remízky, mokřady atd.) je pak ve Strategickém plánu identifikován jako jeden z hlavních nedostatků české krajiny. V Programovém prohlášení vlády přitom stojí, že “minimálně desetina zemědělské půdy bude do roku 2030 aktivně chránit opylovače a celkovou biodiverzitu (meze, nárazníkové pásy, větrolamy, úhory).” [9]
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA, řekl: „Obětovat ekologické ambice a napravení české krajiny pod záminkou války na Ukrajině je zcela krátkozraké a nic neřešící, jak poukazují i vědci. Ministr Nekula by měl přehodnotit své kroky, které ohrožují dlouhodobou schopnost produkovat potraviny a v rámci EU hledat opatření, která budou výhodná pro lidi i pro přírodu, ne výhodné pro agrobyznys a na úkor přírody. Těmito kroky se nikam neposouváme a budeme jich brzy litovat.”
Kontakty:
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA, 775 894 642, martin.rexa@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] https://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2022_ministr-zemedelstvi-pro-posileni-vyroby.html
[2] https://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2022_ministerstvo-zemedelstvi-reaguje-na.html
https://eagri.cz/public/web/mze/dotace/prime-platby/aktuality/
“Snížení požadavků na plochy úhoru využívané v ekologickém zájmu je pouze mimořádnou událostí pro Jednotné žádosti v roce 2022 pro řešení nynější situace a rozhodně to není rezignace na ekologické cíle České republiky.”
[3] Pěstovat jednu hlavní plodinu vícekrát po sobě bude například možné, pokud zemědělec vyseje meziplodinu na 8 týdnů.
[4] https://slakner.files.wordpress.com/2022/03/peer-2022-open-letter-war-in-ukraine-and-food-security.pdf
“Potenciální benefit z uvolnění půdy [ležící ladem] pro produkci bude velmi pravděpodobně disproporční ve vztahu k ceně odstranění zbývajících částí půdy, která pod produkcí není. To by poškodilo život ve volné přírodě a základní ekosystémové služby, možná až k bodu ekosystémového kolapsu.”
[5] https://eu.boell.org/sites/default/files/2022-04/E-Paper%20Analysis%20fallow%20land.pdf
[6] https://zenodo.org/record/6461468#.Yl8qydPP2cz
[7] https://www.iddri.org/en/publications-and-events/blog-post/war-ukraine-and-food-security-what-are-implications-europe
[8] https://www.greenpeace.org/eu-unit/issues/nature-food/46105/reduce-eu-meat-factory-farming-to-replace-ukraines-wheat/
https://zenodo.org/record/6461468#.Yl8qydPP2cz
[9] https://www.vlada.cz/cz/programove-prohlaseni-vlady-193547/#zemedelstvi
Vyčlenění 3 % “neprodukčních” ploch (meze, remízky, úhory, ochranné pásy okolo vodních toků atd.). Střídání plodin (nepěstovat jednu plodinu dva roky po sobě). To jsou jedny ze základních ekologických požadavků, které mají zemědělci napříč Evropskou unií plnit od roku 2023, aby měli nárok na zemědělské dotace ze Společné zemědělské politiky.
Neprodukční plochy jsou zásadní pro zastavení poklesu biodiverzity, která je již tak ve špatném stavu, stejně tak pomáhají zadržovat vodu v krajině nebo chránit půdu před erozí. Střídání plodin je pak základním opatřením správné péče o půdu, které přispívá k udržení její úrodnosti a snižování užívání pesticidů. Ministr Nekula navíc chce umožnit zemědělcům vyhnout se tomuto požadavku skrze různé výjimky. [3]
Vědci přitom poukazují na to, že rušení neprodukčních ploch či opuštění požadavku na vyčlenění 3-4 % takových ploch je velmi riskantním krokem, který zásadně ohrozí biodiverzitu [4]. Přitom nijak zásadně neovlivní ani množství produkce, ani cenu obilovin. [5] Přes více než 600 vědců varovalo, že opouštění cílů udržitelnosti včetně vyčlenění ploch pro biodiverzitu “nás neochrání před současnou krizí, ale spíše ji zhorší a učiní trvalou”. [6]
Mnohem účinnějším řešením by dle nich bylo snížit plýtvání potravinami (vyplýtvá se až 30 % potravin) nebo motivovat ke snížení spotřeby živočišných produktů. Přes 60 % obilnin a 70 % olejnin vyprodukovaných v EU zkrmí dobytek. [7] Jen pětina v EU vyprodukovaných obilnin je určena pro přímou lidskou spotřebu. Dle odhadů by stačilo desetinu až třetinu obilnin určených v EU pro dobytek přesměrovat pro přímou spotřebu lidí, aby se výpadek z Ukrajiny nahradil. [8]
Česká republika přitom trpí velkým nedostatkem míst pro biodiverzitu v zemědělské krajině. Jako půda ležící ladem (úhor) je v ČR vyčleněno jen 0,28 % půdy, nedostatek krajinných prvků (meze, remízky, mokřady atd.) je pak ve Strategickém plánu identifikován jako jeden z hlavních nedostatků české krajiny. V Programovém prohlášení vlády přitom stojí, že “minimálně desetina zemědělské půdy bude do roku 2030 aktivně chránit opylovače a celkovou biodiverzitu (meze, nárazníkové pásy, větrolamy, úhory).” [9]
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA, řekl: „Obětovat ekologické ambice a napravení české krajiny pod záminkou války na Ukrajině je zcela krátkozraké a nic neřešící, jak poukazují i vědci. Ministr Nekula by měl přehodnotit své kroky, které ohrožují dlouhodobou schopnost produkovat potraviny a v rámci EU hledat opatření, která budou výhodná pro lidi i pro přírodu, ne výhodné pro agrobyznys a na úkor přírody. Těmito kroky se nikam neposouváme a budeme jich brzy litovat.”
Kontakty:
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA, 775 894 642, martin.rexa@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] https://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2022_ministr-zemedelstvi-pro-posileni-vyroby.html
[2] https://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2022_ministerstvo-zemedelstvi-reaguje-na.html
https://eagri.cz/public/web/mze/dotace/prime-platby/aktuality/
“Snížení požadavků na plochy úhoru využívané v ekologickém zájmu je pouze mimořádnou událostí pro Jednotné žádosti v roce 2022 pro řešení nynější situace a rozhodně to není rezignace na ekologické cíle České republiky.”
[3] Pěstovat jednu hlavní plodinu vícekrát po sobě bude například možné, pokud zemědělec vyseje meziplodinu na 8 týdnů.
[4] https://slakner.files.wordpress.com/2022/03/peer-2022-open-letter-war-in-ukraine-and-food-security.pdf
“Potenciální benefit z uvolnění půdy [ležící ladem] pro produkci bude velmi pravděpodobně disproporční ve vztahu k ceně odstranění zbývajících částí půdy, která pod produkcí není. To by poškodilo život ve volné přírodě a základní ekosystémové služby, možná až k bodu ekosystémového kolapsu.”
[5] https://eu.boell.org/sites/default/files/2022-04/E-Paper%20Analysis%20fallow%20land.pdf
[6] https://zenodo.org/record/6461468#.Yl8qydPP2cz
[7] https://www.iddri.org/en/publications-and-events/blog-post/war-ukraine-and-food-security-what-are-implications-europe
[8] https://www.greenpeace.org/eu-unit/issues/nature-food/46105/reduce-eu-meat-factory-farming-to-replace-ukraines-wheat/
https://zenodo.org/record/6461468#.Yl8qydPP2cz
[9] https://www.vlada.cz/cz/programove-prohlaseni-vlady-193547/#zemedelstvi
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
