Tiskové zprávy
MZe ČR: Ministr Toman v Bruselu: Za reálné považujeme dvouleté přechodné období nové SZP, jedině tak zemědělce neohrozíme
Návrh Evropské komise na jednoleté přechodné období při přechodu na novou Společnou zemědělskou politiku (SZP) považuje ministr zemědělství Miroslav Toman za důležitý posun, nicméně pro zemědělce i členské státy jde o nereálně krátkou lhůtu. Ministr proto bude chtít přesvědčit Chorvatsko, které nově předsedá EU, aby přechodné období prodloužilo na dva roky.
„S ohledem na potřebné nastavení podmínek nových dotačních pravidel i související nastavení platebních systémů je třeba, aby přechodné období bylo dvouleté. Jedině tak se jednotlivé národní platební agentury stihnou řádně připravit a neohrozíme výplatu podpor pro zemědělce. Budeme proto chtít přesvědčit Chorvatsko, aby si to vzalo jako jednu z priorit svého předsednictví,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman. Ten chorvatskou ministryni zemědělství již dříve pozval na březnové zasedání rozšířené Visegrádské skupiny v Brně. Na návštěvu České republiky dnes Toman pozval i nového evropského komisaře pro oblast zemědělství Janusze Wojciechowskiho.
Tématem, kterému se dnes ministři věnovali na zasedání Rady pro zemědělství a rybářství, byla i tzv. Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal). Ta má představovat zásadní strategii pro přechod do roku 2050 na klimaticky neutrální a udržitelnou ekonomiku bez emisí skleníkových plynů. Záměrem je stanovit ambiciózní cíle EU v oblasti životního prostředí a klimatu tak, aby se spravedlivě zapojily všechny členské státy. Důležité je zvýšit úsilí, prevenci i připravenost v řešení problému ohledně změny klimatu. Udržitelné hospodaření a posílení biodiverzity vnímá česká strana jako hlavní priority, proto vyšší ambice v oblasti klimatu a životního prostředí podporuje. Úroveň ambicí EU ale nesmí ohrozit konkurenceschopnost českých zemědělců. V ČR dojde po roce 2020 k posílení požadavků standardů Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES), a to především s ohledem na zachování zásob uhlíku a podporu jeho ukládání. Zemědělci budou například muset zachovávat trvalé travní porosty na základě poměru k zemědělské ploše či vhodně chránit mokřady a rašeliniště.
Se Zelenou dohodou souvisí také nová strategie Od zemědělce ke spotřebiteli (Farm to Fork), která bude řešit především ochranu spotřebitele a bezpečnost potravin a vytvoření spravedlivého, zdravého potravinového systému šetrného k životnímu prostředí.
Rada dnes na žádost Slovinska, kterou podpořila i ČR, diskutovala také o problematice označování země původu u medu. „Současný dobrovolný způsob označování směsí medu neposkytuje spotřebitelům dostatečné informace o původu medu, dozví se z ní jen to, zda jde o med z EU nebo ze zemí mimo EU. To chceme rozhodně změnit, zejména medy pocházející z některých mimoevropských zemí často obsahují látky, jejichž použití je v EU zcela zakázáno,“ uvedl ministr zemědělství. Zpřísnění podmínek pro označování medů by mělo přispět ke zlepšení kontroly sledovanosti a zvýšení bezpečnosti směsí medů.
„S ohledem na potřebné nastavení podmínek nových dotačních pravidel i související nastavení platebních systémů je třeba, aby přechodné období bylo dvouleté. Jedině tak se jednotlivé národní platební agentury stihnou řádně připravit a neohrozíme výplatu podpor pro zemědělce. Budeme proto chtít přesvědčit Chorvatsko, aby si to vzalo jako jednu z priorit svého předsednictví,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman. Ten chorvatskou ministryni zemědělství již dříve pozval na březnové zasedání rozšířené Visegrádské skupiny v Brně. Na návštěvu České republiky dnes Toman pozval i nového evropského komisaře pro oblast zemědělství Janusze Wojciechowskiho.
Tématem, kterému se dnes ministři věnovali na zasedání Rady pro zemědělství a rybářství, byla i tzv. Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal). Ta má představovat zásadní strategii pro přechod do roku 2050 na klimaticky neutrální a udržitelnou ekonomiku bez emisí skleníkových plynů. Záměrem je stanovit ambiciózní cíle EU v oblasti životního prostředí a klimatu tak, aby se spravedlivě zapojily všechny členské státy. Důležité je zvýšit úsilí, prevenci i připravenost v řešení problému ohledně změny klimatu. Udržitelné hospodaření a posílení biodiverzity vnímá česká strana jako hlavní priority, proto vyšší ambice v oblasti klimatu a životního prostředí podporuje. Úroveň ambicí EU ale nesmí ohrozit konkurenceschopnost českých zemědělců. V ČR dojde po roce 2020 k posílení požadavků standardů Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES), a to především s ohledem na zachování zásob uhlíku a podporu jeho ukládání. Zemědělci budou například muset zachovávat trvalé travní porosty na základě poměru k zemědělské ploše či vhodně chránit mokřady a rašeliniště.
Se Zelenou dohodou souvisí také nová strategie Od zemědělce ke spotřebiteli (Farm to Fork), která bude řešit především ochranu spotřebitele a bezpečnost potravin a vytvoření spravedlivého, zdravého potravinového systému šetrného k životnímu prostředí.
Rada dnes na žádost Slovinska, kterou podpořila i ČR, diskutovala také o problematice označování země původu u medu. „Současný dobrovolný způsob označování směsí medu neposkytuje spotřebitelům dostatečné informace o původu medu, dozví se z ní jen to, zda jde o med z EU nebo ze zemí mimo EU. To chceme rozhodně změnit, zejména medy pocházející z některých mimoevropských zemí často obsahují látky, jejichž použití je v EU zcela zakázáno,“ uvedl ministr zemědělství. Zpřísnění podmínek pro označování medů by mělo přispět ke zlepšení kontroly sledovanosti a zvýšení bezpečnosti směsí medů.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk