Tiskové zprávy
Hnutí Brontosaurus: Místní už nechtějí čekat. Požadují bezodkladné ukončení těžby starých stromů v Moravské Amazonii
(Břeclav, 21. září 2020) – Jihomoravští občané nechtějí dále tolerovat liknavý postup státních orgánů, a proto nedávno spustili petici za ukončení bezohledných zásahů v cenném lužním lese Moravské Amazonie na soutoku řek Moravy a Dyje. Stalo se tak poté, co přes šest tisíc vědců z odborných společností, státní ochrana přírody, orgány Evropské unie i běžní občané marně požadovali po státním podniku Lesy ČR, aby splnil požadavky ochrany přírody a začal zde hospodařit jako řádný správce státního majetku.
Jihomoravští občané nechtějí dále tolerovat liknavý postup státních orgánů, a proto nedávno spustili petici za ukončení bezohledných zásahů v cenném lužním lese Moravské Amazonie na soutoku řek Moravy a Dyje. Stalo se tak poté, co přes šest tisíc vědců z odborných společností, státní ochrana přírody, orgány Evropské unie i běžní občané marně požadovali po státním podniku Lesy ČR, aby splnil požadavky ochrany přírody a začal zde hospodařit jako řádný správce státního majetku.
Jeden z našich posledních komplexů lužních lesů, písčin a mokřadních ploch se nachází v nejjižnějším cípu Moravy u Břeclavi a Lanžhota. Tuto tzv. Moravskou Amazonii vědci považují za oblast s největším druhovým bohatstvím ve střední Evropě. Jedná se např. o domov našich největších brouků tesaříka obrovského a alpského, orlů mořských a královských, čápů černých nebo vzácných modře zbarvených skokanů ostronosých, které však už celá desetiletí ohrožuje necitlivé lesnické hospodaření.
Ministr životního prostředí Richard Brabec kvůli řešení situace v Moravské Amazonii nakonec místní samosprávy navštívil a zadal zpracování studie ohledně vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Soutok. Místní obyvatelé tento krok přivítali, ale považují ho za pomalý. „Celé generace ochranářů se snaží vyřešit palčivou otázku selhávající ochrany zdejší cenné oblasti lužních lesů. Nemůžeme čekat, až proběhne celý proces studie a připomínek dotčených orgánů, chceme okamžitě zastavit nevratné zásahy,“ říká iniciátorka výzvy Zachraňme Soutok Anežka Bartošová.
Díky jejímu zájmu se věci pomalu dávají do pohybu. Po reakci Ministerstva životního prostředí se, i když velmi neurčitě, přidala i Česká inspekce životního prostředí. Ministerstvo zemědělství plánuje k této problematice konferenci a i premiér projevil vůli problém řešit se zástupci zúčastněných stran. Dosavadní postup dává jistou naději, nicméně Lesy ČR se zatím relevantnímu postoji vyhýbají. Petice, která je k podpisu mj. na adrese bit.ly/zachranme-soutok (http://www.zachranmesoutok.cz/petice-za-zachranu-moravske-amazonie/), už nasbírala za první měsíc od spuštění i s papírovou verzí přes 4 000 podpisů.
„Zdejší bývalé pastevní lesy se mění ve vyfrézované paseky a s nimi mizí i jejich unikátní přírodní rozmanitost. Nacházíme tu čím dál více rozlehlých holin a naopak čím dál méně velkých starých stromů, které by kolem sebe měly dostatečný prostor k dalšímu rozvoji,“ popisuje lesní inženýr a biolog Filip Šálek.
K uspokojivému řešení přitom stačí jen pár kroků. „Nejprve je třeba zastavit těžbu starých stromů, vzápětí dokončit neustále oddalované vyhlášení maloplošných chráněných území a teprve pak v úzké spolupráci se státní ochranou přírody začít do lesů opět zasahovat,“ říká Jakub Těšitel, docent Masarykovy univerzity v Brně, který se zabývá ekosytémovou ekologií.
Přežité lesnické postupy stále preferují hypotetický zisk, přitom jejich výsledek je mnohdy nejen zcela zničující pro přírodu, ale dokonce i ekonomicky ztrátový. Odborníci si přitom od šetrnější péče slibují ekologickou stabilitu i finanční udržitelnost.
„Už několik desetiletí měli lesníci, biologové a ekologové hledat společnou cestu. Moravskou Amazonii je třeba nejen patřičným způsobem chránit, ale také co nejlépe využít přirozených přírodních procesů v době měnícího se klimatu v souladu s tím, aby ekonomický zisk ze zdejších lesů byl co největší,“ tvrdí Ing. Vladimír Hula z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně. „Na velké části území totiž bude potřeba, aby lesníci hospodařili i nadále, ale zcela jiným způsobem,“ dodává Hula.
„Žádný z odborníků dnes už nepochybuje o významu Moravské Amazonie, kde jsou vyhlášeny snad všechny možné kategorie mezinárodní ochrany. Přesto se ale již téměř 50 let nedaří toto unikátní území adekvátně chránit v praxi. V ochraně našeho přírodního dědictví bychom těžko hledali větší dluh,“ uzavírá Dalimil Toman, předseda Hnutí Brontosaurus Podluží v Mikulčicích.
Více na www.zachranmesoutok.cz
Kontakty:
Mgr. Anežka Bartošová, bioložka a iniciátorka výzvy Zachraňme Soutok
tel.: +420 732 172 004, bartosova.anezka@seznam.cz
Mgr. Dalimil Toman, předseda Hnutí Brontosaurus Podluží,
Mikulčice 531, 696 19 Mikulčice, tel.: +420 605 763 112, dalimil.toman@seznam.cz
Ing. et Ing. Filip Šálek, lesní inženýr, biolog, předseda spolku Lužánek
tel.: +420 605 923 874, fsalek@seznam.cz
Ing. Vladimír Hula, Ph.D., lesní inženýr, biolog, Mendelova univerzita v Brně, Ústav ekologie lesa, tel.: +420 608 967 702, Hula@mendelu.cz
doc. RNDr. Jakub Těšitel, Ph.D., botanik, Masarykova univerzita
jakub.tesitel@centrum.cz
Jihomoravští občané nechtějí dále tolerovat liknavý postup státních orgánů, a proto nedávno spustili petici za ukončení bezohledných zásahů v cenném lužním lese Moravské Amazonie na soutoku řek Moravy a Dyje. Stalo se tak poté, co přes šest tisíc vědců z odborných společností, státní ochrana přírody, orgány Evropské unie i běžní občané marně požadovali po státním podniku Lesy ČR, aby splnil požadavky ochrany přírody a začal zde hospodařit jako řádný správce státního majetku.
Jeden z našich posledních komplexů lužních lesů, písčin a mokřadních ploch se nachází v nejjižnějším cípu Moravy u Břeclavi a Lanžhota. Tuto tzv. Moravskou Amazonii vědci považují za oblast s největším druhovým bohatstvím ve střední Evropě. Jedná se např. o domov našich největších brouků tesaříka obrovského a alpského, orlů mořských a královských, čápů černých nebo vzácných modře zbarvených skokanů ostronosých, které však už celá desetiletí ohrožuje necitlivé lesnické hospodaření.
Ministr životního prostředí Richard Brabec kvůli řešení situace v Moravské Amazonii nakonec místní samosprávy navštívil a zadal zpracování studie ohledně vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Soutok. Místní obyvatelé tento krok přivítali, ale považují ho za pomalý. „Celé generace ochranářů se snaží vyřešit palčivou otázku selhávající ochrany zdejší cenné oblasti lužních lesů. Nemůžeme čekat, až proběhne celý proces studie a připomínek dotčených orgánů, chceme okamžitě zastavit nevratné zásahy,“ říká iniciátorka výzvy Zachraňme Soutok Anežka Bartošová.
Díky jejímu zájmu se věci pomalu dávají do pohybu. Po reakci Ministerstva životního prostředí se, i když velmi neurčitě, přidala i Česká inspekce životního prostředí. Ministerstvo zemědělství plánuje k této problematice konferenci a i premiér projevil vůli problém řešit se zástupci zúčastněných stran. Dosavadní postup dává jistou naději, nicméně Lesy ČR se zatím relevantnímu postoji vyhýbají. Petice, která je k podpisu mj. na adrese bit.ly/zachranme-soutok (http://www.zachranmesoutok.cz/petice-za-zachranu-moravske-amazonie/), už nasbírala za první měsíc od spuštění i s papírovou verzí přes 4 000 podpisů.
„Zdejší bývalé pastevní lesy se mění ve vyfrézované paseky a s nimi mizí i jejich unikátní přírodní rozmanitost. Nacházíme tu čím dál více rozlehlých holin a naopak čím dál méně velkých starých stromů, které by kolem sebe měly dostatečný prostor k dalšímu rozvoji,“ popisuje lesní inženýr a biolog Filip Šálek.
K uspokojivému řešení přitom stačí jen pár kroků. „Nejprve je třeba zastavit těžbu starých stromů, vzápětí dokončit neustále oddalované vyhlášení maloplošných chráněných území a teprve pak v úzké spolupráci se státní ochranou přírody začít do lesů opět zasahovat,“ říká Jakub Těšitel, docent Masarykovy univerzity v Brně, který se zabývá ekosytémovou ekologií.
Přežité lesnické postupy stále preferují hypotetický zisk, přitom jejich výsledek je mnohdy nejen zcela zničující pro přírodu, ale dokonce i ekonomicky ztrátový. Odborníci si přitom od šetrnější péče slibují ekologickou stabilitu i finanční udržitelnost.
„Už několik desetiletí měli lesníci, biologové a ekologové hledat společnou cestu. Moravskou Amazonii je třeba nejen patřičným způsobem chránit, ale také co nejlépe využít přirozených přírodních procesů v době měnícího se klimatu v souladu s tím, aby ekonomický zisk ze zdejších lesů byl co největší,“ tvrdí Ing. Vladimír Hula z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně. „Na velké části území totiž bude potřeba, aby lesníci hospodařili i nadále, ale zcela jiným způsobem,“ dodává Hula.
„Žádný z odborníků dnes už nepochybuje o významu Moravské Amazonie, kde jsou vyhlášeny snad všechny možné kategorie mezinárodní ochrany. Přesto se ale již téměř 50 let nedaří toto unikátní území adekvátně chránit v praxi. V ochraně našeho přírodního dědictví bychom těžko hledali větší dluh,“ uzavírá Dalimil Toman, předseda Hnutí Brontosaurus Podluží v Mikulčicích.
Více na www.zachranmesoutok.cz
Kontakty:
Mgr. Anežka Bartošová, bioložka a iniciátorka výzvy Zachraňme Soutok
tel.: +420 732 172 004, bartosova.anezka@seznam.cz
Mgr. Dalimil Toman, předseda Hnutí Brontosaurus Podluží,
Mikulčice 531, 696 19 Mikulčice, tel.: +420 605 763 112, dalimil.toman@seznam.cz
Ing. et Ing. Filip Šálek, lesní inženýr, biolog, předseda spolku Lužánek
tel.: +420 605 923 874, fsalek@seznam.cz
Ing. Vladimír Hula, Ph.D., lesní inženýr, biolog, Mendelova univerzita v Brně, Ústav ekologie lesa, tel.: +420 608 967 702, Hula@mendelu.cz
doc. RNDr. Jakub Těšitel, Ph.D., botanik, Masarykova univerzita
jakub.tesitel@centrum.cz
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
