Tiskové zprávy
Multikulturní centrum Praha: Místo školení učitelů pomáhají při záplavách na indické straně Kašmíru
V době povodní se v Léhu nacházelo 11 dobrovolníků. Měli obrovské štěstí, na rozdíl od téměř dvou stovek místních obyvatel, kteří přívalovou vlnu nepřežili a několika stovkám pohřešovaných. Spali v jiné části města, kde voda nenadělala takové škody. Domky z nepálených cihel nemohly Ladačanům posloužit jako úkryt před místy až třímetrovou řekou z bahna, vody a kamení. Zaplaveno bylo místní letiště, sesuvy půdy znemožnily pozemní cestu mezi Ladakhem a zbytkem Indie. To v prvních dnech znamenalo velké komplikace pro zajištění pomoci postiženým. „Nefungovaly telefony, nemohli jsme nijak zjistit, jestli jsou naši kolegové a přátelé v pořádku,“ říká Romana Vylitová z MKC Praha. „Naštěstí se již další den z Léhu e-mailem ozvala Andrea Bachtíková, koordinátorka projektu, pomocí satelitního spojení, že jsou v pořádku, přestože v městě vládne chaos a panika.“
„V Léhu jsme rychle jsme pochopili, že se okamžitě musíme zapojit do pomoci místním a projekt La Ngonpo musíme na nějakou dobu opustit, škola byla zavřená,“ říká Bachtíková. „Rozdělili se do pracovních skupin, které pomáhaly při odklízení bahna, vyhlásili jsme materiální sbírku na pomoc postiženým,“ říká. „Nechtěli jsme, aby vybrané peníze skončily jinde, než jsme zamýšleli, proto jsme poprosili všechny, kteří chtěli přispět, aby rovnou koupili třeba pracovní nebo čistící prostředky a oblečení."
V Čechách se zatím 4 další dobrovolníci rozhodovali, jestli odjet nebo zůstat doma. Michala Chatrná, jedna z metodiček projektu, se nakonec rozhodla neodjet. "Koupila jsem si nejlevnější letenku, u které se nemůže měnit datum odletu, takže mi propadla, stejně jako očkování a pojištění. Mrzí mě to, ale podle zpráv, které jsme z Ladakhu měli od našich kolegů a z médií by bylo šílenství tam teď jezdit. Na letišti v Lehu stojí lidé fronty, aby si koupili letenku pryč, ve městě dochází pitná voda, hrozí, že vypuknou infekční choroby. Do Léhu jsem jela především pracovně, ne na výlet, nyní tam mají jiné starosti než se vzdělávat,“ dodává Chatrná. Ani její kolegové do Léhu neodletěli. „Už jsme žádali Evropskou komisi, která tento tříletý projekt finančně podpořila, o proplacení těchto neočekávaných nákladů,“ říká Romana Vylitová. Nyní čekáme, až se všichni z Indie vrátí, abychom naplánovali, jak dál budeme v projektu pokračovat.
„V srpnu jsme chtěli vyškolit ladacké učitele, jak s dětmi ve školách probírat multikulturní a globální témata, ukázat jim, jak může výuka probíhat a motivovat děti,“ říká Vylitová. Tento projekt je unikátní tím, že české i indické děti projdou stejnými aktivitami ve stejném výukovém týdnu po dobu celého školního roku a výstupy z nich budou zveřejňovat na webovém rozhraní. Budou to fotografie, krátké filmy natočené dětmi, písemné úkoly. Třeba o tom, koho považují za hrdinu nebo jaké místo ve své zemi mají rádi a proč. Děti se tak o sobě nenásilně dozvědí mnohem víc, než by jinak zjistili, kromě toho procvičí i svou angličtinu, která bude v tomto případě komunikačním jazykem mezi oběma zeměmi.
Být dobrovolníkem znamená uhradit si letenku, víza, očkování a pracovat zadarmo. Ubytování a stravu mají dobrovolníci proplacenou. Investice, kterou tak musí dobrovolník udělat, je okolo čtyřiceti tisíc Kč. Díky podpoře Evropské komise dostali letos dobrovolnici příspěvek zhruba ve výši jedné třetiny částky.
Historie projektu
Akce Krajní meze byla uspořádána Základním článkem Hnutí Brontosaurus Modrým Kamenem (ZČHB MK) poprvé již v roce 1997, při které se pomáhalo obětem povodní v Jeseníkách. V roce 2006 byl tábor Krajní meze poprvé uspořádán v Ladaku. Přinesl účastníkům mimořádnou příležitost poznat rozvojovou zem a zároveň pomoci jejím obyvatelům.
V roce 2008 se z tábora Krajní meze stává rozvojový dobrovolnický projekt, který usiluje o systematickou pomoc orientovanou na potřeby místních obyvatel na základě zkušeností s rozvojovou pomocí. Zároveň vzniká projekt La Ngonpo, jehož účelem bylo propojení ladackých a českých škol přes webové rozhraní.
V roce 2010 získává MKC Praha na projekt La Ngonpo – Krajní meze finanční podporu od Evropské komise. Na realizaci tohoto tříletého projektu spolupracuje se svými partnery ZČHB MK, který má na starosti vyslání dobrovolníků, Společností pro Fair Trade, která zpracovává metodické materiály pro učitele, polskou Fundacii Nowa Amerika, která o průběhu projektu natáčí dokument a ladackými školami SECMOL a Moravian Mission School.
http://mkc.cz
http://la-ngonpo.cz/
http://www.lnkm.cz/
„V Léhu jsme rychle jsme pochopili, že se okamžitě musíme zapojit do pomoci místním a projekt La Ngonpo musíme na nějakou dobu opustit, škola byla zavřená,“ říká Bachtíková. „Rozdělili se do pracovních skupin, které pomáhaly při odklízení bahna, vyhlásili jsme materiální sbírku na pomoc postiženým,“ říká. „Nechtěli jsme, aby vybrané peníze skončily jinde, než jsme zamýšleli, proto jsme poprosili všechny, kteří chtěli přispět, aby rovnou koupili třeba pracovní nebo čistící prostředky a oblečení."
V Čechách se zatím 4 další dobrovolníci rozhodovali, jestli odjet nebo zůstat doma. Michala Chatrná, jedna z metodiček projektu, se nakonec rozhodla neodjet. "Koupila jsem si nejlevnější letenku, u které se nemůže měnit datum odletu, takže mi propadla, stejně jako očkování a pojištění. Mrzí mě to, ale podle zpráv, které jsme z Ladakhu měli od našich kolegů a z médií by bylo šílenství tam teď jezdit. Na letišti v Lehu stojí lidé fronty, aby si koupili letenku pryč, ve městě dochází pitná voda, hrozí, že vypuknou infekční choroby. Do Léhu jsem jela především pracovně, ne na výlet, nyní tam mají jiné starosti než se vzdělávat,“ dodává Chatrná. Ani její kolegové do Léhu neodletěli. „Už jsme žádali Evropskou komisi, která tento tříletý projekt finančně podpořila, o proplacení těchto neočekávaných nákladů,“ říká Romana Vylitová. Nyní čekáme, až se všichni z Indie vrátí, abychom naplánovali, jak dál budeme v projektu pokračovat.
„V srpnu jsme chtěli vyškolit ladacké učitele, jak s dětmi ve školách probírat multikulturní a globální témata, ukázat jim, jak může výuka probíhat a motivovat děti,“ říká Vylitová. Tento projekt je unikátní tím, že české i indické děti projdou stejnými aktivitami ve stejném výukovém týdnu po dobu celého školního roku a výstupy z nich budou zveřejňovat na webovém rozhraní. Budou to fotografie, krátké filmy natočené dětmi, písemné úkoly. Třeba o tom, koho považují za hrdinu nebo jaké místo ve své zemi mají rádi a proč. Děti se tak o sobě nenásilně dozvědí mnohem víc, než by jinak zjistili, kromě toho procvičí i svou angličtinu, která bude v tomto případě komunikačním jazykem mezi oběma zeměmi.
Být dobrovolníkem znamená uhradit si letenku, víza, očkování a pracovat zadarmo. Ubytování a stravu mají dobrovolníci proplacenou. Investice, kterou tak musí dobrovolník udělat, je okolo čtyřiceti tisíc Kč. Díky podpoře Evropské komise dostali letos dobrovolnici příspěvek zhruba ve výši jedné třetiny částky.
Historie projektu
Akce Krajní meze byla uspořádána Základním článkem Hnutí Brontosaurus Modrým Kamenem (ZČHB MK) poprvé již v roce 1997, při které se pomáhalo obětem povodní v Jeseníkách. V roce 2006 byl tábor Krajní meze poprvé uspořádán v Ladaku. Přinesl účastníkům mimořádnou příležitost poznat rozvojovou zem a zároveň pomoci jejím obyvatelům.
V roce 2008 se z tábora Krajní meze stává rozvojový dobrovolnický projekt, který usiluje o systematickou pomoc orientovanou na potřeby místních obyvatel na základě zkušeností s rozvojovou pomocí. Zároveň vzniká projekt La Ngonpo, jehož účelem bylo propojení ladackých a českých škol přes webové rozhraní.
V roce 2010 získává MKC Praha na projekt La Ngonpo – Krajní meze finanční podporu od Evropské komise. Na realizaci tohoto tříletého projektu spolupracuje se svými partnery ZČHB MK, který má na starosti vyslání dobrovolníků, Společností pro Fair Trade, která zpracovává metodické materiály pro učitele, polskou Fundacii Nowa Amerika, která o průběhu projektu natáčí dokument a ladackými školami SECMOL a Moravian Mission School.
http://mkc.cz
http://la-ngonpo.cz/
http://www.lnkm.cz/
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk