Správa KRNAP: Monitoring živočichů odhalil v Krkonoších nové druhy

Přeshraniční projekt Fauna Krkonoš zaměřený na ptáky, motýly a netopýry má za sebou první rok systematického mapování těchto druhů a již nabízí nečekané objevy. Například že hřebeny jsou domovem sibiřského konipasa citronového, podhorské louky si oblíbil silně ohrožený ohniváček černočárný a poprvé na české straně hor byl objeven netopýr nejmenší.

Cílem tříletého projektu Fauna Krkonoš je získat podklady o aktuálním rozšíření a početnosti tří skupin živočichů - ptáků, motýlů a netopýrů. Zástupci uvedených skupin jsou nejen atraktivními a z pohledu ochrany přírody významnými členy krkonošské fauny, ale zároveň i velmi dobrými ukazateli (tzv. bioindikátory) kvality a zachovalosti přírodního prostředí. Tím, že velmi citlivě reagují na změny přírodního prostředí, umožňují mimo jiné vyhodnotit současný stav přírodního prostředí na území národního parku a efektivněji plánovat opatření prováděná či iniciovaná Správou národního parku k jeho zlepšování. V případě ptáků projekt opakuje mapování z let 1991-1994 a poskytuje tak unikátní podklady k vyhodnocení dlouhodobého vývoje populací jednotlivých druhů. Pro motýly a netopýry je tato akce vůbec první svého druhu v Krkonoších a získané údaje mimo jiné poskytnou cenné podklady pro citlivou péči o krkonošské horské louky i lesní porosty. V letošním roce bude projekt rozšířen o telemetrické sledování jelenů, které nám poskytne tolik potřebné a stále scházející informace o pohybech těchto zvířat v horských partiích Krkonoš a především mezi jejich českou a polskou částí.


Ptáci

V prvním roce sledování bylo zjištěno celkem 138 druhů ptáků, řada z nich velmi významných. Na třech lokalitách byl pozorován kriticky ohrožený strnad zahradní. Na hřebenových rašeliništích se vyskytoval sibiřský konipas citronový. Úplně poprvé bylo v Krkonoších prokázáno hnízdění vzácného datlíka tříprstého a jeřába popelavého. Strnad luční se do Krkonoš navrátil po téměř 50 letech a osídlil hned řadu míst. Velmi početný byl sibiřský budníček zelený, který v ČR pravidelně hnízdí pouze v Krkonoších. Vrací se sem z dalekých zimovišť v podhůří Himálaje, takže každé jaro i podzim musí přeletět vzdálenost asi 5 000 km!

Naopak nejběžnějšími druhy ptáků byly pěnkava obecná, pěnice černohlavá či kos černý. Pro řadu druhů však byly potvrzeny nepříznivé trendy. Malý dravec ostříž lesní, jehož důležitou složkou potravy jsou jiřičky, z Krkonoš téměř vymizel. Hlavním důvodem je patrně právě úbytek jiřiček, jejichž hnízda jsou úmyslně likvidována na řadě nově postavených nebo rekonstruovaných horských bud. Dramatický je i pokles početnosti lindušky horské o téměř 90 % za uplynulých 20 let. Přitom současných asi 20 párů, hnízdících v nejvyšších polohách Krkonoš, tvoří plnou polovinu její populace v celé ČR. V letošním a příštím roce bude projekt doplněn také o monitoring sov a dalších nočních ptáků.


Denní motýli

Rozšíření denních motýlů bylo v letošním roce mapováno v podhorské krajině západních Krkonoš. Jeho výsledky ukázaly, že druhová pestrost i početnost motýlů je tu v současnosti pouze průměrná. Potvrdily tak, že intenzifikace zemědělské a lesnické výroby po 2. světové válce zasáhla motýly v krkonošském podhůří stejně negativně jako na většině území našeho státu.

Zároveň však byly v rámci mapování nově nalezeny či ověřeny lokality s výskytem dvou zvláště chráněných, silně ohrožených druhů modrásků - modráska bahenního a očkovaného. Oba druhy jsou svým vývojem vázány na vlhké louky se zachovalým vodním režimem. Historicky poprvé byl v ochranném pásmu národního parku zaznamenán silně ohrožený ohniváček černočárný. Potěšitelný je i výskyt běláska ovocného, který byl v 90. letech 20. století považován v ČR za vyhynulého. Nedávno se však začal šířit z oblastí trvalého výskytu v Německu zpět do Čech a již zavítal i do podhůří Krkonoš.

Získaná data o stavu motýlů jsou nesmírně důležitá, neboť umožní lepší ochranu a péči o dotčené lokality s výskytem zmíněných zvláště chráněných druhů. Zároveň do budoucna umožní vyhodnotit vliv současného hospodaření a efektivitu prováděných agro‑environmentálních opatření, jež by měla vést k přírodě šetrnějšímu zemědělskému hospodaření, a to nejen vůči motýlům, ale i většině ostatních zástupců hmyzu.


Netopýři

V případě netopýrů byl porovnáván jejich výskyt v různých typech lesů (listnatých a jehličnatých) s různým typem hospodaření (s lesnickými zásahy i bez nich). Vyšší počet druhů i vyšší početnost byla zjištěna v bučinách, naopak rozdíly mezi zásahovými a bezzásahovými porosty nebyly významné. Prokázána byla rovněž důležitost liniové vegetace v krajině, zejména podél vodních toků, které netopýři využívají jako loviště potravy či k přesunům na delší vzdálenosti.

Kontroly vhodných objektů v podhůří Krkonoš vedly k objevení dosud neznámých letních kolonií - nejcennější je v rudnickém kostele s téměř stovkou samic netopýra velkého s mláďaty. Nalezeny byly i velmi vzácné druhy, mezi nimi např. netopýr nejmenší vůbec poprvé na české straně hor. Zajímavé jsou četné přelety netopýra parkového, který tu byl v minulosti nalezen jen jednou. Podobně jako ptáci protahuje přes krkonošské hřebeny a patrně využívá i stejné tahové cesty v horských sedlech.

První rok projektu přinesl velmi cenné výsledky pro hodnocení stavu všech tří indikačních skupin živočichů v Krkonoších, pro další plánování péče o jejich lesní i nelesní stanoviště i pro rozhodování orgánu státní správy v ochraně přírody.

Projekt je výjimečný také svým přeshraničním rozměrem. Stav sledovaných živočichů totiž hodnotí v celých Krkonoších, po obou stranách česko-polské státní hranice.

Na české straně projekt probíhá ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a s Českou společností pro ochranu netopýrů a podílí se na něm i téměř tři desítky externích spolupracovníků.

Přeshraniční projekt Fauna Krkonoš s rozpočtem je přes 13 milionů korun je spolufinancován z prostředků ERDF prostřednictvím Euroregionu Glacensis. Jeho předpokládané ukončení je plánováno na začátek roku 2015..

Další informace o aktuálním dění na území Krkonošského národního parku i v jeho okolí najdete na facebookovém profilu http://www.facebook.com/spravakrnap.